Stužkonoska vrbová

Stužkonoska vrbová

Catocala electa

Znaky

Délka př. křídla 3,2-3,7 cm. Tento nápadný druh s červenými zadními křídly je možné poměrně snadno poznat podle kontrastní kresby na světle šedých předních křídlech. Příčky jsou dvojité, v přední části černohnědé, stejně jako vnitřní okraj ledvin, skvrny, nad níž je patrná i horní část středního stínu. Vnější příčka v horní třetině nápadně vybíhá směrem k vnějšímu okraji křídla a vytváří zde dva ostré zuby v podobě písmene M; od nich směrem k apexu probíhá šikmý, tmavý stín. Střední černý pruh na zadním křídle je uprostřed pravoúhle zalomený a ostře ukončený před zadním okrajem křídla.

Stanoviště

Stužkonoska vrbová obývá vlhké břehové porosty zvláště se starými vrbami podél řek a potoků, na hrázích rybníků, lužní lesy.

Rozšíření

V mírné a teplejší zóně Evropy velmi rozšířený druh, v severních oblastech střední Evropy se však stužkonoska vrbová vyskytuje jen ostrůvkovitě a dále na sever jsou známé jen jednotlivé nálezy. V horách místy vystupuje až do 1400 m. n. m. Souvislejší je areál v jižnějších oblastech Evropy, kde zasahuje až do středního Španělska, střední Itálie a na Balkán. V Asii pokračuje areál až na Dálný Východ a do Japonska.

Výskyt

Lokální, v současné době většinou dosti vzácný. Vhodné biotopy ubývají, zvláště v nižších a středních polohách, v souvislosti s odvodňováním vlhkých luk a regulacemi menších vodních toků často spojených s likvidací břehových porostů. Motýl létá v noci a nejčastěji ho můžeme pozorovat v blízkosti nějakého světelného zdroje. Ve dne ho dobře chrání zbarvení př. křídel, které splývá s kůrou starých stromů.

Motýl

Od poloviny července do konce září. Doba výskytu imag je přirozeně kratší ve vyšších polohách než v teplejších, nížinných oblastech.

Housenka

Květen až červen. Vajíčko přezimuje: Housenka je žlutošedá, jemně černě skvrnitá, s okrově žlutými, malými, kulatými a mírně vypouklými bázemi brv (pinakula) a s nápadnými hrboly na hřbetě pátého a osmého článku zadečku.

Hostitelské rostliny

Jak už české jméno naznačuje, housenky žijí na vrbách, preferují staré stromy s mladými výhonky.

Názvy ve světě

Stužkonoska vrbová

Anglicky: Rosy Underwing, Holandsky: Wilgenweeskind, Německy: Weidenkarmin, Polsky: Wstęgówka karminówka, Rusky: Ленточница ивовая, Slovensky: Stužkavec vŕbový, Švédsky: Stenfärgat ordensfly

Mohlo by vás také zajímat

Stužkonoska dubová,  Stužkonoska modrá,  Stužkonoska olšová,  Stužkonoska úzkopásá,  Stužkonoska švestková,  Pilatka vrbová