Hrotnokřídlec lesní

Phymatopus hecta

Hrotnokřídlec lesní

Phymatopus hecta

Znaky

Délka předního křídla 1,1-1,6 cm. Hrotnokřídlec lesní patří k nejmenším zástupcům našich hrotnokřídleců. Žilnatina křídel, vyústění a stavba kopulačních orgánů, morfologie hlavy a dalších struktur ukazují, že jde o starobylou skupinu poměrně primitivních motýlů. Potvrzuje to i vývoj a některé zvláštnosti v chování (etologii) imag. Tykadla jsou krátká, nitkovitá, u samců je na zadních holeních (tibia) pachový orgán, samec H. hecta je světle červenohnědý, se dvěma šikmými řadami bílých, stříbřitých skvrn na předním křídle. Samice je tmavší, šedá nebo šedohnědá, s méně výraznou kresbou, kterou tvoří dva širší, šikmé a světle šedé pruhy.

Stanoviště

Vlhčí a řídké smíšené lesy s bohatým bylinným podrostem, paseky, lesní okraje, rašeliniště.

Rozšíření

V mírném pásu Evropy a Asie velmi rozšířený a zasahující daleko na sever. V horách do 1500 m. n. m.

Výskyt

Hrotnokřídlec lesní je poměrně hojný, v některých oblastech však lokální. Ve dne je možné často pozorovat motýly sedící na spodní straně listů v lesním podrostu.

Motýl

Konec května až začátek srpna. Podobně jako u hrotnokřídlece chmelového začíná let samců brzy zvečera, před setměním, samice létají o něco později. Motýli jen výjimečně přilétají ke světlu.

Housenka

Srpen až duben. Přezimuje. Nemá výrazné zbarvení, podobně jako téměř všechny housenky žijící pod povrchem půdy nebo ve dřevě. Je světle šedá, na hřbetě s černými skvrnami. Žije na kořenech nebo přímo v kořenech různých rostlin, které na jaře před kuklením opouští a těsně pod povrchem půdy se kuklí.

Hostitelská rostliny

Hasivka orličí, šťovík, prvosenka, vřes, borůvka aj., na kořenech.

Názvy ve světě