Vakonoš keřový

Sterrhopterix fusca

Vakonoš keřový

Sterrhopterix fusca

Znaky

Délka předního křídla 0,9-1,1 cm. Jednobarevné šedá, průsvitná křídla, ve špičce silně zaokrouhlená. Jako u všech vakonošů, tak i u tohoto druhu je nápadný pohlavní dimorfizmus: pouze samec má vyvinutá křídla, samice je bezkřídlá, tudíž neschopná letu, vzhledem připomíná spíše nějakou muší larvu než imago motýla. Ve střední Evropě žije přes 50 druhů vakonošů. Mají mnoho zvláštností. Všechny druhy jsou nenápadné, obvykle šedě zbarvené (samec), imaga nepřijímají potravu, samice jsou většinou bezkřídlé nebo s nepatrnými, mikroskopickými pahýly křídel. Vakonoši jsou velikostí i vzhledem dosti rozmanitou skupinou, ale příbuzné druhy jsou k nerozeznání podobné.

Stanoviště

Vlhčí i suchá křovinatá místa, řídké smíšené lesy, lesostepní biotopy.

Rozšíření

Téměř celá Evropa.

Výskyt

Hojný.

Motýl

Začátkem června až začátkem července. Samice se líhne ve vaku a zůstává v něm až do konce krátkého života. Samice drobných druhů vylézají na povrch vaku a tam dochází k páření. Samice klade vajíčka do původního vaku a brzy potom uhyne. Samci létají obvykle brzy po setmění.

Housenka

Srpen až květen. Vylíhlé housenky si ihned vytvářejí vlastní malé vaky, a jak rostou, postupné je zvětšují až do konečné podoby, která je pro jednotlivé druhy velmi charakteristická. U některých velkých druhů lze podle vaku určit dokonce i pohlaví budoucího motýla. Vakonoš S. fusca je vytvořen z různé velkých úkrojků suchých listů a zdřevnatělých částí rostlin, kterými se housenka živí. Po celou dobu dvouletého vývoje žije housenka ve vaku, s nímž se po vegetaci pohybuje. Vaky samce zůstávají při zemi, vaky samice jsou nakonec, před zakuklením, připředeny na kmen stromu nebo větev ve výšce přibližně 1-2 m nad zemí. Odtud vylíhlá samice pachovým signálem snáze přiláká poletující samce.

Hostitelské rostliny

Polyfág na listech dřevin křovinatého vzrůstu (např. bříza, olše) i různých bylin.

Názvy ve světě