Srpokřídlec trnkový

Cilix glaucata

Srpokřídlec trnkový

Cilix glaucata

Znaky

Délka předního křídla 1,2-1,5 cm. Tvarem předních křídel a zbarvením se zcela odlišuje od ostatních našich srpokřídleců. Př. křídlo není v apikální části srpovitě protažené, špička je zakulacená; základní barva je bílá, od středu až k zadnímu okraji se táhne velká hnědá skvrna, přerušovaná bílými šupinkami na žilkách. Zadní křídlo je z větší části také bílé, s tmavším okrajem. Motýl sedící na větvičce v klidové poloze, s křídly vysoce střechovitě zdviženými, připomíná svým vzhledem ptačí trus. Tak je dobře maskován před nepřáteli.

Stanoviště

Srpokřídlec trnkový preferuje teplé, výslunné křovinaté stráně a stepní biotopy, ale také okraje remízků, polní cesty a meze lemované křovinami, opuštěné staré sady a vinice i další druhotná stanoviště v kulturní krajině.

Rozšíření

Celá Evropa od jihu na sever až do jižní Skandinávie; Asie, Severní Amerika.

Výskyt

Dosti hojný na všech uvedených biotopech, avšak nikde není početnost příliš vysoká. V zemědělské krajině tento druh postupně mizí s odstraňováním mezí, polních cest a průvodních křovin.

Motýl

Dvě až tři generace: I. konec dubna až zač. června, II. červenec až polovina srpna, III. konec srpna a září. III. generace jen v teplých oblastech a v příznivých letech. Jarní a letní generace se liší velikostí a intenzitou zbarvení (sezónní dimorfizmus). Jarní generace je větší, s tmavším zbarvením křídel. Létá v noci.

Housenka

I. generace srpen až září, II. květen až červen. Přestože motýli nevypadají jako ostatní srpokřídleci, vzhled housenek příslušnost k srpokřídlecům jednoznačně potvrzuje - na hrudních článcích jsou na hřbetě charakteristické hrboly, konec těla se zužuje do mírně zdvižené špičky a pošinky chybějí.

Hostitelské rostliny

Především trnka, švestka a hloh.

Názvy ve světě