Srpokřídlec olšový

Srpokřídlec olšový

Drepana curvatula

Znaky

Délka předního křídla 1,4-1,9 cm. Oba páry křídel tmavě hnědé až černohnědé, na předním křídle sytě černohnědé příčky, vlnovka a ve středovém poli zpravidla patrné dvě malé okrouhlé skvrnky, někdy se světlým středem. Nejnápadnější je obloukovitá příčka, vybíhající ze srpovitě protažené špičky křídla. Tvarem křídla, pro srpokřídlece typickým, i kresbou se tento druh velmi podobá mnohem hojnějšímu srpokřídlece vrbovému (Drepana falcatana L). Ten má však světlé, okrově žluté až žlutohnědé zbarvení, ve středovém poli má kromě dvou malých teček ještě jednu větší, okrouhlou, hnědošedou skvrnu, a příčky ve vnitřní části křídla jsou výraznější, zubaté.

Stanoviště

Olšiny a smíšené porosty zejména podél vodních toků.

Rozšíření

Střední a severní Evropa, srpokřídlec olšový chybí na Britských ostrovech, na východ areál pokračuje přes celou Asii až do Japonska.

Výskyt

Velmi lokální a zpravidla vzácný.

Motýl

Dvě generace, I. duben až květen, II. červenec až srpen. Aktivní v noci a přilétá ke světlu. Ve dne sedí nejčastěji na listech a zbarvením také suchý list připomíná.

Housenka

I. srpen až září, II. červen. Je zelená, s hnědým hřbetem, vpředu s malými párovými hrboly, hlavu má bělavou s hnědými proužky. Naproti tomu housenka D. falcataria je na hřbetě červenohnědá a hlavu má žlutou.

Hostitelské rostliny

Především olše, příležitostně i bříza.

Názvy ve světě

Srpokřídlec olšový

Anglicky: Dusky Hook-tip, Dánsky: Brun Seglvinge, Finsky: Ruskosirppisiipi, Holandsky: Bruine eenstaart, Maďarsky: Égerfa-sarlósszövő, Německy: Erlensichler

Mohlo by vás také zajímat

Srpokřídlec trnkový,  Srpokřídlec březový,  Srpokřídlec dubový,  Bázlivec olšový,  Krytonosec olšový