Lišaj paví oko
Smerinthus ocellatus
Lišaj paví oko
Smerinthus ocellatus
Znaky
Délka předního křídla 4-4,5 cm. Motýla, sedícího na kmeni stromu, si můžeme snadno s nějakým zvadlým a pokrouceným listem splést. Přední křídla má mírné zdvižená do téměř vodorovné polohy, takže úplné zakrývají nápadnou oční kresbu zadních křídel. Teprve při vyrušení se tato kresba náhle objeví. Současné motýl začne rytmicky pohybovat prohnutým zadečkem nahoru a dolů. Vzniká tak celkový dojem nějaké pohybující se hlavy, kterým se podaří už v prvním okamžiku útočníka dostatečné zastrašit. Tento okamžik nejistoty je potřebný k úniku, dříve než protivník rozpozná, že jde ve skutečnosti o „chutné" sousto a nikoliv o nepoživatelný nebo jedovatý hmyz.
Stanoviště
Velmi rozdílné biotopy - řídké listnaté a smíšené lesy, křovinatá místa, stromové porosty podél vodních toků a rybníků, v alejích, parcích a zahradách.
Rozšíření
Téměř celá Evropa až k 62° severní šířky a dále na východ do střední Asie.
Výskyt
Lišaj paví oko je dosti hojný druh. Málokdo však spatří tohoto velkého lišaje ve dne, kdy sedí v klidu na kmeni stromu, protože jeho zbarvení dokonale splývá s rozpraskanou kůrou. Létá až po setmění a také pozdě v noci. V Evropě se nevyskytuje žádný jiný podobný druh s očními skvrnami na zadních křídlech.
Motýl
Květen až červenec. V příznivých, teplých letech a na jihu se vyvíjí též částečná II. generace motýlů od září do října.
Housenka
Červenec až září. Podle celkového vzhledu a růžku na konci těla snadno poznáme, že jde o typickou housenku lišajů. Na zeleně zbarveném těle jsou po stranách šikmé, bělavě žluté proužky, hrudní nohy a stigmata jsou fialově červené. Povrch těla je hrubě zrnitý, jemně bíle tečkovaný. Mezi listím na stromě jsou jednotlivé housenky zcela nenápadné. Před kuklením slézají ze stromu na zem, v zemi si vytváří oválnou zpevněnou komůrku a v ní se kuklí. Kukla přezimuje.
Hostitelské rostliny
Vrba, topol, střemcha, trnka, ale také ovocné stromy, např. jabloň, hrušeň, švestka aj.
Poznámka
Společně s martináčem hrušňovým a některými stužkonoskami patří lišaji paví oko mezi největší a nejnápadnější motýly létající v noci. Pro všechny lišaje jsou typická dlouhá, úzká a pevná křídla, a také silné tělo, naznačující, že jde o vynikající letce. A vskutku řada lišajů náleží k tažným motýlům, kteří každoročně do střední a severní Evropy přilétají z mediteránní oblasti, tj. z jižní Evropy a severní Afriky, a na podzim se některé druhy vracejí na jih, protože studené zimy v krajině severně od Alp by nepřežily. Ačkoliv o mnoha druzích víme, že patří mezi migranty, získávání přesných a podrobných údajů o jejich cestách je neobyčejně obtížné. Problém je už se značkováním. Klasické barevné značení na křídlech vybledne nebo zmizí v průběhu několika týdnů. Takové značky mohou být později přehlédnuty. Proto je nutné provádět toto sledování s největší opatrností a s určitými zkušenostmi. Přitom je nepatrná pravděpodobnost, že motýl, označený a vypuštěný ve střední Evropě, bude znovu odchycen, ať už někde na jihu, nebo v následujícím roce po přezimování opět ve střední Evropě. Už před více lety koordinovalo Muzeum Alexandra Koeniga v Bonnu takový výzkum za podpory řady dobrovolných spolupracovníků. Každoroční zpětná hlášení byla vyhodnocena a u některých běžných druhů, např. u babočky admirála, babočky bílé c aj., byl získán dosti přesný obraz o jejich tazích. Avšak o vzácnějších a v noci létajících druzích, jako jsou lišajové, přesné údaje dosud chybějí. Nevíme tedy, zda a kolik lišajů vinných, svlačcových a smrtihlavů, kteří se ve střední Evropě vylíhli, se skutečně vrací na jih. Nevíme ani, zda se tito motýli po přezimování následující rok znovu vracejí na sever, nebo zda na jihu kladou vajíčka a poté hynou. V této oblasti výzkumu zůstává ještě mnoho nezodpovězených otázek.
Názvy ve světě
Lišaj paví oko
Anglicky: Eyed Hawk-moth, Dánsky: Aftenpåfugleøje, Finsky: Silmäkiitäjä, Holandsky: Pauwoogpijlstaart, Německy: Abendpfauenauge, Norsky: Kveldpåfugløye, Polsky: Nastrosz półpawik, Rusky: Бражник глазчатый, Slovensky: Lišaj pávooký, Španělsky: Esfinge ocelada, Švédsky: Videsvärmare
Mohlo by vás také zajímat
Ještěrkovec širokoocasý, Gekon širokoprstý, Felzuma paví, Bažant paví šedý, Toko strakatý, Babočka paví oko, Lišaj smrtihlav, Lišaj topolový, Lišaj lipový, Lišaj šeříkový
Foto: http://www.treknature.com
Lišaj paví oko Základní informace
- Výskyt: Celá Evropa, střední Asie
- Délka předního křídla: 4-4,5 cm
- Rozmnožování: 2 generace ročně
- Hostitelské rostliny: Vrba, topol, střemcha, ovocné stromy
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Kmen: Arthropoda - členovci
- Podkmen: Hexapoda - šestinozí
- Třída: Insecta - hmyz
- Podtřída: Pterygota - křídlatí
- Infratřída: Neoptera - novokřídlí
- Řád: Lepidoptera - motýli
- Podřád: Glossata
- Infrařád: Heteroneura
- Falanx: Ditrysia
- Nadčeleď: Bombycoidea
- Čeleď: Sphingidae - lišajovití
- Podčeleď: Smerinthinae
- Tribus: Smerinthini
- Rod: Smerinthus - lišaj
Evropa
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C