Vztyčnořitka lipová

Phalera bucephala

Vztyčnořitka lipová

Phalera bucephala

Znaky

Délka předního křídla 2,7 - 2,8 cm. Obě pohlaví jsou si podobná, ale samice je větší než samec. V kresbě je nápadná oválná světlá skvrna v předním rohu předního křídla. V klidové pozici připomíná motýl ulomenou větvičku. Pravá světlá skvrna v rohu křídla i světlé ochlupení hlavy, rovněž hnědě lemované, vypadají jako místa, kde došlo k odlomení větvičky. Tento vzhled zpravidla umožňuje, aby motýl unikl ostrému zraku drobných pěvců.

V jižní Evropě žije velmi podobná, poněkud větší a vzácnější vztyčnořitka dubová (P. bucephaloides), která má ve středu poli větší žlutou skvrnu (výskyt je uváděn i z jižní Moravy a Slovenska).

Stanoviště

Vztyčnořitka lipová obývá smíšeně a listnaté lesy, břehové porosty kolem vodních toků a rybníků, městské parky a stromořadí podél cest.

Rozšíření

Evropa, na sever až k polárnímu kruhu, v horách, až k hranicí lesa. V jižní Evropě se s ním setkáme téměř všude.

Výskyt

Díky ochrannému zbarvení nalezneme tento druh jen stěží, avšak v noci, kdy je aktivní, často a pravidelně přilétá ke světlu. Nejsou známé masové výskyty, také housenky nezpůsobují holožíry.

Motýl

Začátkem června až červenec. Samice klade vajíčka v nahloučené snůšce na svrchní stranu listu hostitelské rostliny.

Housenka

Červenec až srpen. Má pestré, modročerné zbarvení se žlutými pruhy a bílými skvrnami. Žije pospolitě, protože díky ochlupení se jí ptáci vyhýbají. V nepříznivých letech se motýli nelíhnou a kukly znovu přezimují. Celý vývoj pak trvá dva roky.

Hostitelské rostliny

Housenky žijí polyfágně na mnoha listnatých dřevinách, např. na dubu, buku, vrbě, lípě, topolu, olší a lísce. Na listech se živí těsně vedle sebe.

Názvy ve světě