Bourovčík borový

Thaumetopoea pinivora

Bourovčík borový

Thaumetopoea pinivora

Znaky

Délka předního křídla 1,4-1,7 cm. Velmi podobný bourovčíkovi toulavému, od něhož se liší světle šedým zbarvením a kontrastní kresbou.

Stanoviště

Jak už jméno naznačuje, bourovčík borový létá v borových lesích, na suchých a písčitých půdách (severní Německo).

Rozšíření

Jižní a východní Evropa, ve střední Evropě lokální.

Výskyt

Obzvláště početný až masový výskyt je znám z borových monokultur při Baltském moři. Jinde mnohem vzácnější.

Motýl

Polovina července až srpen.

Housenka

Konec dubna až červen. Samice klade na borové jehlice celou snůšku vajíček najednou a vajíčka přezimují. Na mnoha místech přezimují v následujícím roce kukly, takže celý vývoj motýla je pak dvouletý. Housenka má rovněž chlupy, které mohou u člověka způsobit silné svědění. I pouhé dotýkání se hnízda nebo zámotků může na pokožce vyvolat zánět. Housenky žijí nočním životem. Přes den odpočívají v hnízdě a večer putují v dlouhé řadě za potravou. Známý francouzský biolog J.H.Fabre udělal s blízce příbuzným bourovčíkem jižním (T. pityocampa) jednoduchý pokus. Uzavřel jedno „procesí“, a to tak, že první housenku zařadil za poslední a nechal putovat všechny housenky ve velké nádobě široké asi 1,5 m. Každá housenka tak měla před sebou další. Několik dní tak housenky lezly, až se úplným vyčerpáním zhroutily. Žádná se nepokusila z kruhu uniknout.

Hostitelské rostliny

Některé druhy borovic (Pinus silvestris, Pinus uncinata).

Poznámka

Na světě žije asi 100 druhů bourovčíků. Je pro ně typický klid přes den a večerní putování housenek za potravou.

Názvy ve světě