Přástevník medvědí

Arctia caja

Přástevník medvědí

Arctia caja

Znaky

Délka předního křídla 2,5-3 cm. Na svrchní straně předního křídla je nepravidelná, nápadná, hnědobílá kresba, která je velmi proměnlivá. Zadní křídla jsou oranžově červená, s velkými, okrouhlými, tmavé modrými a černé lemovanými skvrnami. Tento nápadný vzor je varovným signálem pro případné nepřátele („kdo mé sežere, zle se mu povede"). Protože tělní tekutiny přástevníka medvědího obsahují jedovaté látky, je druh nepoživatelný. Při napadení však využívá výstražného signálu náhle odhalených zadních křídel, kterými predátora rychle a spolehlivě zastraší.

Stanoviště

Přirozené biotopy, zejména vlhčí a polostinná místa v řídkých listnatých a smíšených lesích, lesní okraje, křovinaté stráně, ale také v zemědělské krajině, na okrajích měst a v zahradách.

Rozšíření

Celá Evropa, na sever zasahuje rozšíření až za polární kruh do Laponska. V horách až do 2000 m. n. m.

Výskyt

Hojný. Motýl létá v noci, a protože přilétá ke světlu, můžeme ho nejčastěji nalézt sedícího někde pod pouliční lampou, na zemi nebo na osvětlené zdi. V přírodě se ve dne ukrývá na tmavých a zastíněných místech, kde ho chrání střechovitě složená přední křídla s hnědobílou nepravidelnou kresbou, opticky rozdělující obvyklý obrys nočního motýla. Podaří-li se ostrému zraku nějaké sýkorky přece jen přástevníka objevit a zaútočit na něj, motýl prudce rozevře přední křídla, pod nimi se náhle objeví odstrašující, oranžové červená barva zadních křídel s modročernými skvrnami, a překvapený útočník se buď dá na ústup, nebo motýl využije momentu překvapení a rychle odletí.

Motýl

Červenec až srpen, pouze jedna generace.

Housenka

Září až květen. Přezimuje. Je červenohnědě zbarvená, s malými bílými skvrnami, a na celém těle má dlouhé tmavé chlupy. Tento vzhled ji chrání před nepřáteli, a proto se nemusí příliš skrývat. Někdy nalezneme lezoucí housenku při vyhledávání vhodného místa ke kuklení přímo na cestě, podobně jako jiné chlupaté housenky přástevníků.
Dosahuje délky až 6 cm. V nebezpečí nebo při vyrušení na rostlině se stočí „do klubíčka" a padá dolů, kde zůstává nehybně ležet. Přitom ji chrání chlupy, trčící do všech stran. Kuklí se ve vegetaci těsně při zemi, kukla je v zámotku nepravidelného tvaru.

Hostitelské rostliny

Přástevník medvědí nepředstavuje pro les žádné nebezpečí ani při hojném výskytu, protože housenky se živí listy různých rostlin v podrostu lesa, např. maliníku, ostružiníku, kaliny, zimolezu, kručinky, vřesu, borůvky, kopřiv a mnoha dalších bylin i keřů. Takové druhy označujeme jako polyfágní. Mohou se snáze vyrovnávat s případnými změnami prostředí a přizpůsobit se jiné potravní nabídce, na rozdíl od mnohem zranitelnějších, monofágních druhů, kterým úzká potravní vazba pouze na jeden rostlinný druh nedává žádnou šanci na přežití, jestliže právě tato hostitelská rostlina vymizí. Druhy vázané na užší okruh několika rostlin označujeme jako oligofágní.

Poznámka

Proměnlivost imag přástevníka medvědího je taková, že prakticky nenalezneme dva exempláře se stejnou kresbou předních křídel. Také svrchní strana zadních křídel může být nejen červená, ale vzácně i žlutá, s různým počtem menších nebo větších, tmavých skvrn, slévajících se někdy do širokých pruhů; zřídka mohou být křídla celá tmavá nebo naopak oranžová, zcela bez tmavých skvrn.

V Evropě žije ještě několik příbuzných, velkých druhů přástevníků: Přástevník střemchový (Pericallia matronula) je větší, s délkou př. křídla kolem 4 cm, velmi lokální a vzácný, v mnoha oblastech střední Evropy už vyhynulý, přesné příčiny nejsou známy. Je méně proměnlivý, rovněž polyfágní, housenka přezimuje dvakrát. Přástevník špenátový (Arctia villica) je trochu menší než přástevník medvědí, přední křídla má černá s bílými okrouhlými skvrnami, zadní žlutá s černými skvrnami. Obývá teplejší oblasti střední a jižní Evropy a Přední Asie (u nás na jižní Moravě). Housenka je polyfágní, žije na různých bylinách, též na maliníku.

Názvy ve světě