Bekyně pižmová

Euproctis similis

Bekyně pižmová

Euproctis similis

Znaky

Délka předního křídla 1,5-2 cm. Samec má dlouze hřebenitá tykadla a je podstatná menší než samice, která má zavalitý zadeček, klade 200 i více vajíček. Zbarvení obou pohlaví je shodné, čistě bílé, s hnědou skvrnou v zadním rohu př. křídla. Konec zadečku je hustě pokrytý světle žlutohnědými šupinkami a chloupky, avšak v menším rozsahu než u bekyně zlatořitné.

Stanoviště

Bekyně pižmová obývá vlhčí listnaté a smíšené lesy, ale též výsadby topolů, aleje, parky a zahrady.

Rozšíření

Evropa, na sever až do střední Skandinávie a jižního Finska, Asie a Severní Ameriky.

Výskyt

Hojný, v některých letech místy škodí bekyně pižmová na ovocných stromech.

Motýl

Červen až srpen. Samice klade vajíčka nahloučená na rub listů hostitelské rostliny a celou snůšku přikrývá žlutými chloupky z konce zadečku.

Housenka

Září až květen. Housenky se po vylíhnutí z vajíček rozlézají a žijí samostatně. Ještě na podzim se zpravidla dvakrát svlékají. Poté si spřádají zimní zámotek, který bývá ukryt v puklinách kůry nebo ve spadaném listí; v něm přetrvají studené zimní období. Na jaře, koncem května a v dubnu, začínají opět aktivovat. Jsou černobílé chlupaté s dvojitým červeným hřbetním pruhem a nápadnými hrboly na 3. a 4. článku. Výstražné zbarvení a ochlupení je chrání před ptačími predátory, a protože se nemusejí příliš ukrývat, můžeme je často nalézt i za dne na svrchní straně listů.

Hostitelské rostliny

Listnaté stromy, např. topol, lípa, dub, ale také jabloň, třešeň, švestka aj.

Názvy ve světě