Soumračník čárkovaný

Hesperia comma

Soumračník čárkovaný

Hesperia comma

Znaky

Soumračníkovití jsou motýli blíže příbuzní některým skupinám tzv. mikrolepidopter než ostatním denním motýlům z nadčeledi Papilionoidea. S nimi jsou ovšem tradičně spojováni, protože společně s nimi ve dne létají. Avšak už jejich široká hlava a charakteristická tykadla naznačují, že správné systematické postavení je spíše vedle okenáčovitých (Thyrididae). Na předním okraji předních křídel mají někteří soumračníci zvláštní odchlípitelný záhyb (pouzdro), skrývající voničky (zvláštní pachové šupinky - androkonie). Tento záhyb mají jen samci, kteří se vylučováním druhově specifického pachu (feromonu) snaží vzrušit samice a přimět ji k páření. Rovněž charakteristická jsou tykadla soumračníků, která jsou často na konci, za kyjovitým ztluštěním, opatřena krátkým háčkem (apiculus). Tak je vytvořen zvláštní recepční orgán pro příjem
pachového signálu.

Soumračník čárkovaný je poměrně malý druh, s délkou předního křídla 1,5 cm, je však charakteristickým zástupcem čeledi. Žlutohnědé zbarvení křídel se světlými skvrnami ho nečiní nijak nápadným. Za letu působí velmi neklidným dojmem, rychle přelétává z květu na květ. Latinské jméno druhu je odvozeno od čárkovitého černého proužku uprostřed křídla („comma"), který nalezneme jen u samců, samice je poněkud tmavší a má větší a ostřejší žluté skvrny na svrchní straně předních křídel.

Stanoviště

Od mořského pobřeží až do výšky 2500 m. n. m. V teplých letních dnech ho zastihneme na nejrůznějších biotopech, rozkvetlých loukách, mezích, v opuštěných lomech a na lesních světlinách. Nejhojnější je soumračník čárkovaný na vápencovém podloží.

Rozšíření

Téměř celá Evropa. Na severu se vyskytuje v jižních oblastech Anglie, Skandinávie a Finska. Z ostrovů ve Středozemí není dosud uváděn.

Výskyt

Je to jeden z našich nejhojnějších motýlů.

Motýl

Od poloviny června do srpna v jedné generaci.

Housenka

Duben až červen. V srpnu nakladená vajíčka přezimují. Brzy na jaře se líhnou malé housenky a ihned začínají přijímat potravu. Jsou téměř lysé. Mají nápadnou, tmavší, kulovitou a poměrně velkou hlavu, zřetelně odlišitelnou od ostatních částí těla. Je na ní dobře patrný trojúhelníkovitý čelní štítek a dva podélné, hnědé pruhy. Na spodní straně těla jsou na dvou posledních článcích dvě bílé skvrny. Housenky žijí na zemi, v trubičce sepředené z listů trav, a tak se chrání před nepřáteli.

Hostitelské rostliny

Prakticky housenky všech soumračníků se živí listy trav a dalších bylin. Protože jde převážně o plevelné byliny, často proti jejich šíření zasahuje člověk jedovatými herbicidy. Tak se i soumračníci stávají na mnoha místech vzácnějšími. Rovněž s. čárkovaný žije na různých travách, zvláště na kostřavě (Festuca), lipnici (Poa), pýru plazivém (Elytrigia) aj.

Poznámka

Soumračník čárkovaný se obtížně odlišuje od Ochlodes venatus, protože samec má na předním křídle rovněž černý proužek pokrytý androkoniemi. Avšak u tohoto druhu je proužek plochý a celý černý, zatímco u Hesperia comma proužek vystupuje nad povrch svrchní strany křídla a často je uprostřed rozdělený podélnou stříbrnou čárkou. Žluté skvrny na křídlech jsou podstatně výraznější, kyjovité ztluštění tykadel je kratší a silnější. Tento druh, v Evropě velmi rozšířený a hojný, obývá také severní Ameriku a Asii. Jinak jsou soumračníci celosvětově rozšířenou skupinou motýlů s velkým počtem druhů. V Evropě jsou však v některých oblastech v posledních desetiletích silně na ústupu.

Názvy ve světě