Aratinga sluneční - zlatý

Aratinga solstitialis

Aratinga sluneční - zlatý

Aratinga solstitialis

Život v přírodě

V přírodě můžeme nalézt tohoto ptáka na území Guayany, severovýchodní Brazílie a jihovýchodní Venezuely. Všude zjištěn pouze lokální výskyt. V době hnízdění žijí v párech a menších skupinách jinak se shlukují do hejn. Obývají především otevřené savany. Hnízdo si staví v dutinách stromů, především v kmenech palem. Živí se různými druhy ovoce, semeny, pupeny, květy, bobulemi, atd. Ve volné přírodě ho spatříme jen zřídka, ovšem máme velkou pravděpodobnost, že ho uslyšíme, protože je to, stejně jako ostatní aratingy, velký řvoun. Dožívají se 25-30 let.

Popis podle R. Víta

Samec i samice jsou stejně zbarvené. Žluté čelo, strany hlavy, prsa, břicho, hřbet a kostřec s oranžovým nádechem. Spodní krovky ocasní jsou žlutozelené, malé krovky křídelní a krovky letek jsou žluté, některé zelené se žlutými špičkami. Krovky ruční, letky loketní a ruční jsou tmavomodré, zeleně lemované, ocas je olivově zelený. Oko je tmavohnědé, zobák světle šedý, nohy barvy masové. Délky těla dorůstá aratinga zlatý 30 cm. Jak už bylo zmíněno, obě pohlaví jsou zbarvena stejně, nejjistějším řešením je proto metoda DNA nebo endoskopie.

Péče a chov

Aratinga sluneční se může stát dokonalým domácím mazlíček, pro tyto účely je ideální ručně dokrmené mládě. Naučí se i dobře mluvit. Podmínkou je ovšem každodenní 2-3 hodinová péče. Základem krmení je směs pro střední a velké papoušky, pták by měl mít také k dispozici ovoce, grit nebo písek na trávení a sépiovou kost. Vše můžeme doplnit multivitamínovými přípravky nejlépe Roboran nebo Vitamix. Každodenní čistá voda je podmínkou. Ptáci mají také rádi sprchu. Vzhledem k jeho částečně destruktivní povaze by neměl chybět okus. Obecně nejsou aratingy náročné na prostor a aratinga sluneční není výjimkou. Ovšem když už bych kupoval takové ptáky, tak bych jim alespoň 3m prolet poskytl. Sousední voliéry by měli být oddělený dvojitým pletivem a to z důvodu zvýšené agrese samce při toku. Přes zimu vyžadují vytápěnou ubikaci na minimálních 10-15°C. Pokud usilujeme o odchov, umístíme pár do samostatné voliéry, v předhnízdním období podáváme klíčené, zelené a hodně ovoce. Poté umístíme do voliéry budku o minimálních rozměrech 20x20x30, chovatelé doporučují budku ve tvaru „L“, protože se snižuje riziko poškození snůšky. Samička snáší 4-6 vajíček. Inkubační doba trvá 25 dní. Mláďata vylétávají zhruba po 50 dnech. V době krmení mladých dáváme vaječnou míchanici. U arating slunečních je velmi častý umělý odchov. Ovšem někdy se také používají jako „chůvy“ ostatním jihoamerickým papouškům.

Mutace a poddruhy

Aratinga sluneční se vyskytuje pouze v nominátní subspécii Aratinga solstitialis. Ustálené mutace nejsou. Jednou z náhodných byla straka, ale nebylo dokázáno, zda se jedná o mutaci nebo modifikaci.

Názvy ve světě