Babočka paví oko

Inachis io

Babočka paví oko

Inachis io

Znaky

Délka předního křídla samce je 3 cm, samice je trochu větší. Čtyři velké oční skvrny na svrchní straně křídel jsou tak nápadné a typické, že není možné babočka paví oko zaměnit s nějakým jiným druhem. Základní barva křídel je hnědočervená. Patří k nejznámějším denním motýlům Evropy. Nevytváří subspecie, je málo proměnlivý.

Stanoviště

Nejrůznější biotopy až do 2500 m. n. m. Můžeme se s ním setkat v řídkých lesích i v otevřené krajině, na loukách, zahradách, v parcích i uprostřed měst.

Rozšíření

Celá Evropa až k 60° severní šířky. Na všech velkých ostrovech ve Středozemí kromě Kréty. Chybí daleko na severu a v severní Africe.

Výskyt

Vedle některých bělásků patří k našim nejhojnějším denním motýlům. Babočka paví oko nechybí v žádné zahradě.

Babočka paví oko, nepatří mezi tažné druhy, i když v některých oblastech můžeme pozorovat přelety jednotlivých motýlů na podzim a na jaře. Ve Finsku častěji přeletují motýli mezi jižními a severními oblastmi země. Hranice se zde posunuje rok od roku v závislosti na povětrnostních podmínkách předchozího léta a podzimu. V teplých letech se hranice posunuje dále na sever, v chladných ustupuje na jih. Podle počasí se také mění početnost jednotlivých populací.

Motýl

Na jihu a v teplých oblastech se vyskytují dvě generace. I. generace žije od konce června do poloviny července a II. od srpna do května. Motýl přezimuje na různých chráněných místech, v puklinách stromů, v jeskyních, ale také ve sklepích, senících, na půdách apod.

Housenka

I. generace květen až červen, II. červenec až srpen. V severní části areálu se vyskytuje pouze jedna generace. Housenka je sytě černá, s jemnými bílými skvrnkami a černými trny. Kukla je světle žlutozelená se dvěma řadami hrbolů na hřbetní straně a kovově lesklými skvrnami. Housenky pavího oka žijí pospolitě. Na jednom trsu kopřiv můžeme nalézt až 150 housenek. Lepidopterolog ROER např. nalezl bez potíží na jediné lokalitě 10 000 housenek. V posledním instaru žijí housenky jednotlivé, a to až do doby, kdy vyhledají úkryt k zakuklení. Hlavními nepřáteli housenek jsou dva druhy kuklic, kuklice babočková Sturmia bella MEIG. a kuklice různotvárná Phryxe vulgaris FALL.

Hostitelské rostliny

Především kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), a pokud není, tak také chmel otáčivý (Humulus lupulus). Housenky ožírají listy až k hlavnímu žebru, teprve pak přelézají na další. Když je celý trs kopřiv zkonzumován, vyhledávají j v okolí jiný. Využívají přitom kromě čichu také jednoduchých oček; úspěch je ovšem dílem náhody.

Při bázi stonků mohou housenky hostitelskou rostlinu už snadno rozpoznat chuťovými receptory. Tak se nestává, aby se při hledání spletly.

Poznámka

Kdo má rád na zahradě babočku paví oko, může nechat někde v rohu růst několik trsů kopřiv. Motýli je brzy objeví, nakladou na ně vajíčka a pak můžeme snadno pozorovat celý vývoj tohoto krásného motýla. Když se motýli vylíhnou, s oblibou vyhledávají vonné květy např. tavolníku (Spiraea) nebo komule (Buddleja). Pak můžeme zblízka obdivovat krásu jejich ok na svrchní straně křídel, která vystavují na odiv nebo naopak ukrývají mezi složenými křídly, jejichž spodní strana zbarvením a kresbou připomíná suchý list kopřivy. Náhlé rozevření křídel může hmyzožravé ptáky zastrašit. Stačí okamžik překvapení a motýl rychlým letem unikne. Avšak před hlavními nepřáteli - kuklicemi a lumčíky - z řad parazitického dvoukřídlého a blanokřídlého hmyzu (Diptera a Hymenoptera) je oční kresba na křídlech samozřejmě neochrání, protože tento hmyz parazituje v housenkách.

Názvy ve světě