Žluťásek řešetlákový

Gonepteryx rhamni

Žluťásek řešetlákový

Gonepteryx rhamni

Znaky

Délka předního křídla 3 cm, zářivě žlutá barva křídel. Pohlaví jsou barevně odlišná, samec má křídla jasně žlutá, uprostřed každého fialově červenou tečku. Samice je téměř bílá, rovněž s červenými tečkami. Za letu ji můžeme snadno zaměnit s některým z bělásků.

Stanoviště

Téměř všude, v řídkých lesích, na loukách i v zahradách; v horách až do 2000 m n. m.

Rozšíření

Evropa, severní Afrika a mírné pásmo Asie až na Sibiř. V Evropě žluťásek řešetlákový chybí jen v nejsevernější části Britských ostrovů a Skandinávie a také na jihu na Krétě.

Výskyt

Při souvislém rozšíření nežije nikde ve velkém množství. Masové výskyty známy nejsou, početnost populací je velmi konstantní.

Motýl

Vývojový cyklus žluťáska řešetlákového se od jiných motýlů poněkud liší. Má neobvykle dlouhé období života imag, motýli patří k nejdéle žijícím motýlům u nás. Období jejich výskytu začíná v červenci a trvá až do příštího jara. Přežití tak dlouhé doby je energeticky velmi náročné a neobejde se bez četných přerušení. Motýl létá jen několik dnů, aby posléze na několik týdnů zůstal v klidu, dokud povětrnostní podmínky nebudou opět příznivé pro denní aktivitu. V takových dnech pak saje nektar, aby doplnil zásoby energie. Na jaře můžeme pozorovat zásnubní let. Samice létá vpředu a samec ji následuje ve stále stejné vzdálenosti, jako by byli spojeni neviditelným vláknem. K páření dochází, když rozkvetou první poupata krušiny a řešetláku. Na tyto keře klade 2 vajíčka. Pro ulpění na listech jsou vajíčka opatřena lepkavým výměškem, který na vzduchu tuhne.

Housenka

Malé housenky se líhnou v červnu. Jsou matně zelené a na bocích mají světlejší, bílý proužek. Housenky takto zbarvené se stávají zcela nenápadnými a využívají principu protistínu (shora tmavá, zespodu a na bocích světlá), kdy téměř zmizí kontury jejich těla. Takové maskování housenka potřebuje, aby unikla ostrému zraku pěvců. V červenci, přibližně po čtyřech týdnech, se housenka kuklí. Doba larválního stadia je závislá na počasí. Je-li studené a vlhké počasí, housenka se vyvíjí pomaleji, protože přijímá méně potravy. Teplé a suché dny vývoj urychlí a zkrátí stadium housenky.

Hostitelské rostliny

Housenky jsou potravně vázány na listy krušiny (Frangula alnus) a řešetláku (Rhamnus cathartica), podle něhož je druh pojmenován.

Poznámka

Téměř celou Evropu obývá tento málo proměnlivý žluťásek. U jihoevropských populací dosahují motýli délky př. křídla 3,3 cm, forma meridionalis ROEB. Není dosud jasné, zda jde pouze o lokální formu nebo o skutečný poddruh. Tato situace naznačuje možnost ekologického přizpůsobení, protože v téže oblasti žije Gonepteryx cleopatra L., která je nepochybně konkurentem G. rhamni. Aby oba druhy mohly vedle sebe žít, je nezbytná nějaká prostorová nebo časová diferenciace. Je pozoruhodné, že G. cleopatra je velmi variabilní. Je více specializovaná než žluťásek řešetlákový. Kromě dlouhého období imaginálního stadia má G. rhamni ještě další zvláštnost - motýl přezimuje zcela nechráněný těsně nad zemí nebo v suchém listí přímo na zemi. Musí tak překonávat teploty, které klesají hluboko pod nulu. Přitom je pozoruhodné, že mírná zima na něj doléhá mnohem více, protože spotřeba energie při vyšší teplotě stoupá, a tak se zásoby rychleji vyčerpají. Odolnost žluťáska řešetlákového proti chladu je závislá na složení tělních tekutin, tvořených především směsí vody, bílkovin a solí.

Názvy ve světě