Slavík modráček

Luscinia svecica

Slavík modráček

Luscinia svecica

Znaky

Pták velký jako vrabec, ale slavík modráček je štíhlejší. Křídla a hřbet má tmavě hnědé, kořen ocasu načervenalý. V severních oblastech má sameček na modré hrudi červenou skvrnu, v jižnější oblasti je zde skvrna bílá. Samička má světlou, tmavě skvrnitou hruď. Modráčci se zdržují hlavně na zemi, rychle poskakují sem a tam a vějířovitě rozvírají ocásky. Jejich varovný hlas zní jako „čak...čak". Křídla mívá často svěšená.

Prostředí

Křovinaté lužní lesy, křoviny na březích řek a jezer, vlhké louky s vysokou trávou, močály a rákosiny. Jeho stav silně klesá.

Rozmnožování

Existují dobří i špatní zpěváci. Jejich zpěv je klokotání flétnovitých tónů, které v květnu zaznívá dlouho do noci zároveň se zpěvem rákosníků a křepelek. Zazpívá při letu nad rákosinami i za dne. Během noci ztratí zpívající ptáček 10 % své hmotnosti, příštího dne ztrátu zase nahradí. Hnízdo staví slavík modráček na zemi a ukrývá je pod vegetací, často i v křovinách. Většinou nám je prozradí staří ptáci, přinášející sem mláďatům potravu. Na severu je ve snůšce 6 až 7, na jihu 4 až 5 vajíček. V zemi půlnočního slunce mohou rodiče odchovat větší počet mláďat než během krátkých středoevropských letních dnů. Na vejcích sedí oba rodiče, za poledne hlavně sameček. Samička sedí na vejcích velice pevně a často se jí můžeme rukou dotknout. Hnízdění se odbývá v květnu a v červnu, na vejcích sedí ptáci 13 až 14 dní, mláďata zůstávají na hnízdě asi 14 dní. Když se vyklubou, varují je rodiče nepřetržitě, pokud se k hnízdu blížíme. Mladí ptáci jsou až do podzimního pelichání skvrnití. V zajetí modř samečků na hrudi bledne po každém přepelichání až po plesnivě šedou barvu.

Názvy ve světě