Káně lesní

Káně lesní

Buteo buteo

Znaky

Opeření je barvou značné variabilní, od tmavohnědé až po takřka bílou. Často sedí na vysokých stožárech nebo kůlech v plotě, krouží ve vzduchu, má mňoukavý hlas.

Prostředí

Kulturní krajina s vtroušenými lesy. Ve střední Evropě patří k nejhojnějším dravcům, na východ je rozšířena přes celou Eurasii.

Rozmnožování

Severští ptáci jsou tažní, ze zimovišť se vracejí do hnízdišť v dubnu. I u nás patří mezi ptáky tažné. Většinou obnovují své loňské hnízdo, vylepšují je a nastavují, takže za čas mohou vznikat „hrady" vysoké půldruhého metru, měřící v průměru až 80 cm.

Když se vrátí ze zimovišť, provozují káně nad hnízdištěm svatební lety, při nichž krouží v nesmírné výši a střemhlav padají k zemi. Koncem dubna kladou samice obvykle první vejce a hned na něm sedí. Počet vajec závisí vždy na nabídce potravy a většinou tvoří snůšku 2 nebo 3 vejce. Oba rodiče se při sezení střídají, samice však sedí vždy déle. Po 30 až 35 dnech se klubou mláďata s otevřenýma očima a jako mláďata všech dravců obalená bělavým prachovým peřím. V době, kdy sedí na vejcích i v prvních dnech po vyklubání mladých přináší samec samici k hnízdu potravu. Když mladým začínají vyrážet pravá pera, vyletují na lov oba rodiče. Samice zpočátku trhá kořist a vkládá mláďatům do zobáků kousky masa, později rodiče nechávají kořist jednoduše na okraji hnízda. Nemohou-li sehnat dostatečné množství potravy, může mezi mláďaty dojít k dlouhotrvajícím bojům, které často končí smrtí nejmladšího. Asi 40 dní po vyklubání z vajec, většinou koncem června, opouštějí mladí ptáci hnízdo. V prvních týdnech je rodiče dál krmí a mláďata si přitom vynucují jejich pozornost hlasitým křikem. V srpnu začíná období tahu a rodina se rozpadá. Mladí ptáci se rozletí nebo odtáhnou na jih, staří ptáci na mnoha místech střední Evropy zůstávají ve svých hnízdištích. Za tuhých zim mnozí z nich uhynou, v předjaří pak většinu revírů obsadí navrátilci z jihu.

Potrava

Vzhledem ke slabým pařátům a krátkým drápům je káně lesní předurčena k lovu drobných zvířat zhruba do velikosti veverky. Její hlavní potravu tvoří myši, dále ještěrky, hadi, mladí ptáci i hmyz. Káně lesní je přizpůsobivý dravec a loví takovou potravu, která je pro ni nejdostupnější. Za tuhých zim, když se octnou vodní ptáci v nouzi, loví káně i k smrti vysílené lysky. Přiživují se i na mrtvých zvířatech a jsou proto často neprávem podezírány, že napadají zajíce.

V letech bohatých na myši kladou káně větší množství vajec a odchovají větší počet mláďat než v letech na myši chudých.

Všeobecně

Střílení kání je záležitost sporná. Část myslivců jejich odstřel podporuje, ochránci přírody naproti tomu zjišťují, že tam, kde je káni dovoleno lovit, snižuje se i počet vzácnějších dravců, které myslivci s kání zamění.

V létě si pár kání zabírá tak rozsáhlý okrsek, že nemůže ohrozit množství své kořisti. Dnes víme, že dravci neregulují množství své kořisti, ale naopak množství kořisti ovlivňuje počet dravců. Místy může v zimě dojít k nahromadění většího množství kání na jedné lokalitě, což může vést k nesprávnému závěru, že je zde příliš vysoký stav těchto užitečných dravců.

Názvy ve světě

Káně lesní

Anglicky: Common Buzzard, Německy: Mäusebussard, Dánsky: Musvåge, Španělsky: Ratonero común, Finsky: Hiirihaukka, Francouzsky: Buse variable, Islandsky: Músvákur, Italsky: Poiana eurasiatica, Japonsky: Nosuri, Japonsky 2: ノスリ, Holandsky: Buizerd, Norsky: Musvåk, Polsky: Myszołów, Portugalsky: Águia-d'asa-redonda, Rusky: Обыкновенный канюк, Slovensky: Myšiak hôrny, Švédsky: Ormvråk, Čínsky: 普通鵟

Mohlo by vás také zajímat

Pralesnička strašná,  Pralesnička pruhovaná,  Pralesnička dvoubarvá,  Pralesnička drobná,  Pralesnička barvířská,  Pralesnička brazilská,  Pralesnička harlekýn,  Pralesnička batiková,  Hrotnokřídlec lesní,  Krasec lesní