Hrabošík tatranský

Microtus tatricus

Hrabošík tatranský

Microtus tatricus

Identifikace

Hrabošík tatranský dosahuje délky těla 98-118 milimetrů. Ocas se u tohoto hrabošíka pohybuje v délce 34-49 milimetrů, zadní tlapka je pak dlouhá 16-19 milimetrů, ucho 9-12,5 milimetru, hmotnost dospělého jedince je 20-41 gramů. Srst je skořicová až šedohnědá, břicho šedobílé. Na zadní tlapce je 5-6 mozolů. Od hrabošíka podzemního se liší karyotypem, tvarem stoliček a velikostí oka – u hrabošíka podzemního nepřesahuje průměr 2,5 milimetru.

Výskyt

Hrabošík tatranský byl popsán brněnským zoologem J. Kratochvílem v roce 1952 z Vysokých Tater. Později byl zjištěn i ve Východních Karpatech (Rumunsko, Ukrajina). V České republice jde o vysokohorský a horský druh, který byl nejblíže našemu území zjištěn v Oravských Beskydech. I když existuje jistá teoretická možnost jeho výskytu i v naší části Beskyd, dosavadní výsledky terénních výzkumů nic takového nenaznačují.

Způsob života

Hrabošík tatranský žije ve výškách 650-2350 metrů. Vyhledává vlhká, zamokřená místa s bohatou vegetací. Zvyky připomíná ostatní hrabošíky, stejně jako oni nemá zimní spánek. Průměrný počet mláďat je 2-4. Nevidomé holátko váží po porodu zhruba 2 gramy. Samice přivádí mláďata na svět průměrně 3-5x za rok.

Názvy ve světě