Hraboš sněžný

Hraboš sněžný

Microtus nivalis

Identifikace

Hraboš sněžný dosahuje délky těla 110-140 milimetrů, ocas je u tohoto druhu dlouhý 50-75 milimetrů (tvoří zhruba 45 procent délky děla), zadní tlapka 19-21 milimetrů, ucho je dlouhé 15-17 milimetrů. Hmotnost dospělého zvířete bývá v rozmezí 35-65 gramů. Je to větší hraboš s charakteristickým stříbřitě šedým, často až namodralým zbarvením hřbetu a dlouhými hmatovými chlupy na čenichu. Horní Ml má 7 téměř uzavřených políček a zvláštní tvar prvého z nich.

Rozšíření

Hraboš sněžný se vyskytuje v horách, typicky v kamenných sutích nad hranicí lesa (1100 metrů nad mořem a více), například v Alpách a Vysokých Tatrách. V České republice ve volné přírodě není. Tento hraboš z čeledi křečkovitých je čilý i v zimním období, pohybuje se pod sněhem, rád se zdržuje v kamení.

Způsob života

Hraboš sněžný obývá štěrbiny ve skalních sutích s blízkostí trav nad hranicí lesa ve výškách 1100-2600 metrů. Hraboš sněžný rád vytváří kolonie, je aktivní ve dne i v noci, pod sněhem je čilý po celou zimu. Průměrně přivádí samice na svět 2-7 mláďat a vrhne 1-2x za rok. Mláďata samice kojí tři týdny, mladí hraboši otevírají oči 13. den života. Zakrátko jsou mláďata pohlavně dospělá a schopna sama plodit další potomky.

Názvy ve světě

Hraboš sněžný

Anglicky: European Snow Vole, Chorvatsky: Snježna voluharica, Slovensky: Hraboš tatranský

Mohlo by vás také zajímat

Hraboš polní,  Hrabošík tatranský,  Hrabošík podzemní,  Hrabošík Fatiův,  Hraboš severní,  Hraboš mokřadní