Bělozubka šedá

Bělozubka šedá

Crocidura suaveolens

Identifikace

Bělozubka šedá dosahuje délky těla 55-70 milimetrů, ocas bývá dlouhý od 25 do 34 milimetrů, zadní tlapka nepřesahuje 10-12 milimetrů, hmotnost dospělých jedinců je v rozmezí 3-11 gramů. Na rozdíl od bělozubky bělobřiché má šedé břicho, které je od hnědého hřbetu ohrani-čeno nezřetelně. Ocas je při kořeni nápadně zesílený.

Rozšíření

Severní okraj výskytu tohoto druhu zasahuje až do jižního Polska, chybí v severní polovině Německa. V České republice a na Slovensku se vyskytuje bělozubka šedá častější než bělobřichá.

Způsob života

Bělozubka šedá osídluje suchá, vyhřátá místa na polích, mezích a stráních, často kolem lidských sídlišť, kam se stěhuje na zimu. Svými zvyky se podobá své příbuzné bělozubce bělobřiché. V roce mohou mít až dva vrhy, samice je březí 27 dnů. Ve vrhu bývá průměrně 6-7 mláďat, samice je kojí asi čtyři týdny. Velmi zajímavý je způsob vodění mláďat v tomto období ta se zakousnou do kořene ocasu samice, další se zachytí ocasu předchozího a vytvoří karavanu. V takovém zástupu opouští hnízdo a matka je převádí na nové místo. Dospívají nejpozději do příštího jara. Bělozubky se dožívají většinou do dvou let.

V zajetí je krmíme hlavně krmným hmyzem (cvrčci, mouční červi, švábi), doporučuje se podávat i hmyz nasbíraný v přírodě. Občas můžeme nabídnout myšata, žížaly a v nouzi i kousky libového masa.

Názvy ve světě

Bělozubka šedá

Anglicky: Lesser Shrew, Německy: Gartenspitzmaus, Chorvatsky: Vrtna rovka, Rumunsky: Chiţcan mic cu dinţi albi, Rusky: Malaja belozubka, Slovensky: Bielozubka krpatá

Mohlo by vás také zajímat

Bělozubka tmavá,  Bělozubka bělobřichá,  Žluna šedá,  Liška šedá,  Bělozubka nejmenší,  Plískavice šedá,  Růžicha šedá