Zoo Dvůr Králové

Zoo Dvůr Králové

ZOO Dvůr Králové je druhá největší zoologická zahrada v Česku. Nachází se v západní části města Dvůr Králové nad Labem v Královéhradeckém kraji (okres Trutnov).

Zoo je zaměřena na africká zvířata – tuto specializaci prosadil v 60. letech 20. století tehdejší ředitel Josef Vágner, který následně zorganizoval několik výprav safari do Afriky a odchytil množství zvířat, zejména kopytníků (žiraf, zeber, antilop, nosorožců apod.) a díky tomu význam Zoo již v 70. letech přesáhl hranice tehdejšího Československa. Od roku 1989 jezdí po safari upravené turistické autobusy s návštěvníky přímo mezi zvířaty, od roku 2011 je možné tuto trasu vykonat i ve vlastních vozech návštěvníků. Součástí Zoo je také galerie obrazů Zdeňka Buriana, slavného ilustrátora pravěku.

Přibližně od roku 2009 čelí zahrada kritice, které vyústila ve vyloučení a odchod Zoo ze dvou mezinárodních sdružení zoologických zahrad. Nový ředitel Přemysl Rabas (od konce roku 2012) se snaží napravit některé nevhodné zásahy bývalé dlouholeté ředitelky Dany Holečkové.

Historie:
Brány zoo se pro veřejnost poprvé otevřely 9. května 1946 pod vedením Josefa Fabiána. Významným milníkem se pro Zoo stal přelom 50. a 60. let. Pod vedením Františka Císařovského tehdy došlo k modernizaci zoo a jejímu rozšíření z původní rozlohy 6,5 ha na 28 ha, i když naprostá většina staveb a modernizací proběhla v rámci Akce Z a bezplatně je provedli zaměstnanci a občané města.

Současné orientace na africká zvířata se Zoo dostalo v 70. letech. Pod vedením tehdejšího ředitele Josefa Vágnera uspořádala Zoo celkem osm expedic do Afriky, jejichž cílem byl dovoz africké fauny. Během těchto expedic v Zoo přibylo na 2000 nových zvířat, především kopytníků.

Dalšími významnou osobností Zoo se stal v druhé polovině 80. let Jiří Svoboda. Pod jeho vedením došlo k významné modernizaci Zoo spojené se snahou imitovat přirozené prostředí zvířat ve výbězích. V této době došlo také k výstavbě objektů, které umožnily v pozdější době otevření safari. V jeho práci pokračoval Pavel Suk, který upravil nedostavěné safari (i s pomocí armády), vystavěl přirozeně působící bariéry a unikátní samozavírací brány mezi oddíly. Veřejnost se na safari poprvé podívala dne 8. května 1989, kdy bylo otevřeno pro autobusové výpravy.

Další výraznou modernizaci a přestavbu pavilonů zahájil ředitel Ivan Pojar. Po poklesu provozní dotace od zřizovatele, Okresního úřadu v Trutnově, musel sáhnout k výrazné provozní redukci (pozastavení výstavby ptačího pavilonu, zrušení Vědeckého a diagnostického ústavu), což se projevilo i v poklesu počtu zaměstnanců z 247 téměř na polovinu.

Dlouholetá ředitelka Dana Holečková po svém nástupu v roce 1996 pokračovala v postupných modernizacích i novostavbách pavilonů i zázemí pro návštěvníky: nové restaurace, hotelu Safari, postaveného v roce 2001, a v roce 2010 i Safarikempu. Byla také zřízena kontaktní dětská zoo a rekonstruována správní budova s galerií. V roce 2011 se realizoval dávný sen Josefa Vágnera: otevření safari pro motorizované návštěvníky.

V této práci pokračuje od konce roku 2012 nový ředitel Přemysl Rabas. Nechce rušit někdy kritizované safari vlastními auty, rád by však zastavil propad návštěvnosti a rád by navrátil zoo do asociací EAZA a WAZA.

Současnost:
Zoo Dvůr Králové chová 2 300 ks evidovaných zvířat ve 320 druzích (údaje z roku 2018), z čehož je 67 druhů savců a 101 druhů ptáků. O zvířata se stará 164 zaměstnanců. Provozní náklady Zoo činily 150,5 mil. Kč. Od zřizovatele – Královéhradeckého kraje – obdržela 47,2 mil. Kč, od Ministerstva životního prostředí 4,7 mil. Kč. Provozní soběstačnost tak činila 68 %.

Podle počtu zaměstnanců i podle celkových příjmů je královédvorská Zoo na druhém místě v Česku (po Zoo v Praze). Podle počtu návštěvníků je až na pátém místě – předstihuje ji nejen Zoo Praha, ale i Zoo Zlín, Ostrava a Plzeň.

Účast v organizacích:

• Unie českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO) – člen od vzniku Unie v roce 1990
• International Zoo Educators (International Association of Zoo Educators, IZE) – jedním z předsedů od roku 2008
• Euro-asijská regionální asociace zoo a akvárií – od roku 2010

Bývalá členství:

• Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (European Association of Zoos and Aquaria, EAZA); člen v letech 1995–2010. V květnu 2010 navrhl výkonný výbor EAZA podmínečně na dva roky vyloučit královédvorskou zoo pro opakované porušování pravidel v evropských záchranných programech, ředitelka zoo Dana Holečková označila tento postup za rozporný se stanovami EAZA a Zoo na protest proti tomuto rozhodnutí ukončila členství v EAZA sama k 30. červnu 2010. Stala se tak první zoologickou zahradou v historii EAZA, která z organizace vystoupila. Tento krok tehdy podpořil i prezident Unie českých a slovenských zoologických zahrad Vladislav Jiroušek, který proti rozhodnutí výkonného výboru EAZA podal stížnost. Také Královéhradecký kraj jako zřizovatel Zoo oznámil, že vystoupení z asociace by nemělo provozu či atraktivitě zahrady přinést žádné škody či újmy a naopak ji už nebudou svazovat neoprávněné požadavky ze strany evropské asociace, které jsou v rozporu s českými právními předpisy. Naproti tomu bývalá pracovnice zahrady, zooložka Kristina Tomášová, která byla 10 let koordinátorkou evropského záchranného programu bílých nosorožců, označila zánik členství za zánik kreditu a srovnala jej s přestupem hokejového týmu z první ligy do okresního přeboru. Zoo tak nyní zůstává členem EAZA jen nepřímo, přes členství v UCSZOO.
• Světová asociace zoologických zahrad a akvárií (World Association of Zoos and Aquariums, WAZA), dříve pod názvem Mezinárodní unie ředitelů zoologických zahrad; člen v letech 1997–2012. Po vystoupení Zoo z EAZA následovalo v listopadu 2010 podmínečné vyloučení i z WAZA na dva roky za nedodržování pravidel této mezinárodní organizace, Zoo se proti tomuto rozhodnutí odvolala. V srpnu 2012 pak WAZA královédvorskou Zoo ze svých řad definitivně vyloučila pro „neschopnost dodržet standardy stanovené etickým kodexem WAZA“ a kvůli „obvinění z vážného porušení etického chování s ohledem na četné převody zvířat a veškeré následky těchto porušení“, aniž by podle Zoo byla tato obvinění konkretizována. Ředitelka Zoo Dana Holečková tuto záležitost považuje za okrajovou, protože Zoo již delší dobu sama uvažovala o vystoupení z WAZA.
• Zoo také čelí obvinění, že obchodovala se zvířaty, což je podle exprezidenta Unie českých a slovenských zoologických zahrad V. Jirouška skutečný důvod vyloučení: „Dvůr se po vystoupení z EAZY necítil vázán žádnými pravidly, a tak zvířata prodával, jak chtěl a také kam chtěl.“ Jeho slova podporuje i zooložka Lenka Vágnerová, dcera Josefa Vágnera, podle jejíchž informací královédvorská zoo odsunula během posledních let množství kopytníků do Emirates Zoo ve Spojených arabských emirátech (tato zoo byla z WAZA vyloučena současně s královédvorskou). Naopak předseda představenstva Zoo Marian Slodičák se domnívá, vyloučení z EAZA je exemplárním trestem a má odstrašit případné další vzbouřence. Spory Zoo s asociacemi podle něj začaly reintrodukčním transportem nosorožců do Keni v roce 2009, kterému se asociace snažily zabránit.
• K situaci okolo vyloučení vydala své stanovisko i Unie českých a slovenských zoologických zahrad, ve kterém na jednu stranu respektuje právo vedení Zoo „začít naplňovat poslání zoologických zahrad svou vlastní cestou“, na druhou stranu považuje aktivní práci v EAZA a WAZA za nejefektivnější cestou k naplňování poslání zoologických zahrad a „neztotožňuje se s mediálními výstupy představitelů ZOO Dvůr Králové, v nichž (své) kroky popisuje jako logické vyústění špatné práce mezinárodních organizací EAZA a WAZA a jejich zbytečnosti, potažmo škodlivosti pro chov zvířat“.