Zoo Jihlava

Zoo Jihlava

Zoologická zahrada Jihlava, která získala statut zoo v roce 1982, leží v malebném údolí říčky Jihlávky. V areálu jsou vodní plochy, zalesněné svahy, louky i skály a to v bezprostřední blízkosti centra města. „Zoo bez mříží“ je dnes domovem bez mála 200 druhů exotických zvířat, včetně druhů ohrožených vyhubením. Zoo se specializuje na chov kočkovitých šelem, opic a plazů.

Historie ZOO Jihlava:
Jihlavská ZOO se rodila celkem nenápadně a její prvotní poslání bylo vybudovat zookoutek v zalesněném údolí toku říčky Jihlávky zvaném Heulos. Nápad se zrodil v roce 1957 v hlavě Oldřicha Vávry, inspektora pro kulturu a zakladatele a vedoucího populární Vávrovy skupiny. Spojil své síly s Jindřichem Weissem, který pracoval jako šéf kulisáků v jihlavském divadle.

Základ zookoutku tvořila především Weissova zvířata – bažanti a papoušci. Postupem času k nim přibyl pár medvědů hnědých, australští dingové, šakali, jaci, daňci, srny a karpatští medvědi. Většinou kuriózním způsobem Jindřich Weiss získal zvířata z různých koutů Evropy i České republiky: například když pomohl odchytit uprchlou samičku dikobraza ze zoo v Ústí nad Labem a dostal ji darem jako odměnu.

Postupem doby zařízení překročilo statut zookoutku. Byly vybudovány stáje, voliéra pro dravce a jiná zařízení, z nichž některá slouží dodnes. V roce 1960 po Jindřichu Weissovi jako vedoucí nastoupil Josef Vitásek. Za něj došlo i na zařízení na první pohled nepodstatné – lednici. Díky ní už nebylo nutné jezdit denně pro čerstvé maso pro zvířata na jatka. Zbudován byl pavilon opic a stáje pro kopytníky.

Rok 1967 byl zlomový. Na podzim do čela zookoutku nastoupil někdejší kurátor plazů královédvorské zoo Ing. Vladislav Jiroušek. Během skoro čtyřicetiletého období jeho ředitelství se z nepříliš komfortních prostor, které sloužily podle jeho slov spíše jako odkladiště nepohodlných zvířat z jiných zoo či zařízení, stala špičková zoologická zahrada se vším všudy (oficiálně získala status zoo v roce 1982). Musela překonat nejen negativní přístup mnoha úředníků a státních institucí, ale i živelnou pohromu v podobě povodně v roce 1985, stejně tak nejisté období po sametové revoluci, které znamenalo drastické zvýšení cen a pokles návštěvnosti. V roce 1994 byla zoo přijata za člena Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), což ji posunulo mezi významné evropské zoo. Deset let od vzniku samostatné České republiky se neslo ve znamení budování, přestavování, adaptování se na mezinárodní standardy a poměry.

16. června 2003 byla vybudována na české poměry unikátní Africká vesnice Matongo, která dodává zoo exotický a zároveň moderní charakter. Autorem návrhu byl Ing. Vladislav Jiroušek a název Matongo pochází ze svahilštiny a v překladu znamená "vesnice v poušti". K vidění je zde například africká škola. Ve vesnici se nachází i africká zvířata - např. plameňáci nebo kozy kamerunské. V podobném stylu, jako jsou chýše postavené z hlíny a rákosu, jsou i ostatní objekty v zadní části zoo: někdejší všudypřítomný beton už téměř všude vystřídalo dřevo a další přírodní materiály. Proto zoo používá označení „Zoo bez mříží“.

V červenci roku 2005 bylo vedení vyměněno, a ředitelkou zoo se stala bývalá tisková mluvčí zahrady Ing. Eliška Kubíková.

Současný stav:
V současné době je jihlavská zoo příspěvkovou organizací řízenou Městským úřadem v Jihlavě, který poskytuje finance. Každým rokem ovšem zoo zvyšuje míru své soběstačnosti. Na rozdíl od dřívějšího zvyku odchytávat zvířata přímo v přírodě se nyní počet živočichů v zoo rozšiřuje pouze vlastním odchovem, výměnou s jinými zahradami a ve výjimečných případech i dary. Hlavním cílem zoo je chov ohrožených druhů a zachování genetické informace zvířat, která již v přírodě nežijí anebo jejichž stavy poklesly natolik, že záchrana v přirozeném prostředí není možná. Zoo si při tom klade za cíl být zahradou „bez mříží“: poskytovat zvířatům co možná nejpřirozenější výběhy bez klecí, kde se mohou volně pohybovat. Je to filozofie, kterou u nás začal jako jeden z prvních prosazovat právě bývalý ředitel, jinak také známý a uznávaný fotograf, Vladislav Jiroušek.

V roce 2006 se celková rozloha zoo zvětšila po vybudování nového vchodu u východního parkoviště, kde je expozice surikat.

V prosinci 2015 byl otevřen nový Tropický pavilon. Návštěvníci zoo tak mohou vidět tropickou řeku s vodopádem, tůně obývané dvěma druhy krokodýlů, nebo si z bezprostřední blízkosti prohlédnout největší hady světa anakondy velké.

Zvířata v ZOO Jihlava
Specializací zoo je chov kočkovitých šelem, opic a plazů. Momentálně je domovem pro cca 600 zvířat ve 125 druzích. Má největší kolekci drápkatých opic v republice a jako jedna z mála u nás chová jedovaté hady. 24 druhů patří mezi ohrožené druhy zapsané v tzv. Červené knize (anglicky Red Data Book – RDB): je mezi nimi většina kočkovitých šelem (např. tygr sumaterský, levhart perský, levhart sněžný neboli irbis, ocelot stromový), primátů (lemuři, giboni, makakové či zástupci z čeledi kosmanovitých), želv, hadů anebo medvěd malajský, který je nejmenším zástupcem medvědů na světě. 17 druhů je zařazených do Evropských záchovných programů (European Endangered Species Programme – EEP). Návštěvníci se mohou zastavit u několika desítek výběhů a zajít do Exotária s expozicemi opic a plazů a Amazonského pavilonu, kde je čekají piraně, tamaríni, kosmani, lvíček zlatý nebo lenochod. Třetí pavilon patří kočkovitým šelmám: jeho součástí jsou venkovní výběhy s trávou, stromy s nezbytnou vodní plochou, i vnitřní prostor pro chladná zimní období.

Vedlejší aktivity
Kromě zvířat nabízí zoologická zahrada Jihlava pro své návštěvníky i řadu vedlejších aktivit a atrakcí. Zadní část zoo patří kromě Africké vesnice Matongo dětskému areálu. Ten tvoří obří tobogán – skluzavka, která je nejdelší v republice, lezecká stěna, lanovka a řada prolézaček. Celou zoo je také možné v letním období projet vláčkem. Nepostradatelné jsou samozřejmě toalety a hned několik míst s občerstvením. Na konci prohlídky si návštěvníci mohou ze své návštěvy odnést jako vzpomínku či dárek přátelům a blízkým upomínkový předmět z butiku.

Volně přístupný je výběh koz kamerunských ve vesnici Matongo. Tito nejmenší zástupci poddruhů kozy domácí pocházející ze severní Afriky jsou velice temperamentní a především se snadno a velice často rozmnožují.

Při procházení ZOO Jihlava od návštěvníků často můžeme slyšet, že toto je nejkrásnější ZOO u nás.