Daasule (neregistrovaný)10.02.2012, 13:54:47xxx.xxx.98.145Dobrý den, potřebuju poradit...máme doma 8 letého senegálce, vždy to byl velký mazel, nikdy by mě nedokázal klovnout. Ostatní členy rodiny bral vždy s respektem. Já jsem ted absolvovala 5ti měsíční pobyt v zahraničí, když jsem přijela na návštěvu tak papoušek se choval jako vždycky, nebyl problém...ale situace se změnila, když táta musel odejít do nemocnice a mamka se o něj nebyla schopná sama starat, dali jsme ho na 1 měsíc na hlídání bráchovi s jeho manželkou, hodně se mu věnovali (každej den třeba 3 hodiny), mou švagrovou si zamiloval a vzal ji za svou partnerku, obrovský problém nastal, jak jsme si ho vzali zpátky domů, nejdřív byl 3 dny úplně normální, každej den jsem ho brala z klece ven, byl mazlivej jako vždycky, před pár dnama jsem ho ráno šla nakrmit, dala jsem si ho na rameno jako vždycky a papoušek mi začal útočit do obličeje, sundala jsem ho, začal mi klovat agresivně do rukou, strašně jsem se lekla, tak jsem na něj řvala, pleskla jsem ho a dala zpět do klece. Druhý den se situace opakovala, chtěla jsem no nakrmit a nebyla jsem schopná dát do klece ani ruku,aniž by mi na ní neútočil. Včera večer jsem ho vytáhla z klece ven a choval se opět jako zlatíčko, nechal se drbat a nebyl žádnej problém, tak jsem doufala, že už se uklidnil, jenže dnes ráno už situace vygradovala, vyndala jsem ho z klece ven, nechal se drbat, dala jsem ho na rameno a on na mě opět začal útočit (tentokrát jsem zachovala chladnou hlavu, neřvala jsem na něho), dala jsem si ho na prst, ale kloval mě tak škaredě a agresivně, že se mi objevila i krev, pak po mě začal útočit, snažil se mi dostat na hlavu, strašně jsem se ho bála a utíkala jsem před ním po celém domě, pak se chvíli zklidnil, tak se mi podařilo ho schovat do klece. prosím poradte, co mám dělat :((( vždy to byl takovej miláček, mohla jsem s ním dělat cokoli a ted nejsem schopná ho ani nakrmit :(
Peťula11.02.2012, 08:25:00xxx.xxx.6.82Ahojky, myslím, že vám spíš někdo napíše, co všechno už jste udělala špatně.
Já ve vaší situaci bych vyzkoušela nejprve ho zklidnit nezájmem z mé strany, otevřít klec a moc mu nevěnovat pozornost, třeba si kreslit, číst, psát na pc........nevím, co v jeho řítomnosti děláte :-). Jestli sám zvědavě doleze. Pokud zaútočí, odehnat ho a pokračovat v činnosti.
Anebo, jak jste psala, zamiloval se do švagrové, tak bych se s ní domluvila na pár dní, aby mě navštěvovala a papouška bych pouštěla v její přítomnosti, věnovali se mu společně a postupně bych přebírala roli pánečka zpátky :-).
Přeji hodně štěstí, a buďte trpělivá.
Snad poradí někdo jiný něco lepšího, případně odzkoušeného.
anonymní (neregistrovaný)11.02.2012, 09:45:32xxx.xxx.54.250Největší blbost je odhánět papouška při útoku. Co myslíte že udělá příště? Hlavní chyba bylo dlouhodobé odloučení a stálé stěhování ptáka. I pták si pamatuje a neodpouští, zrovna tak jako lidi. A některý lidi neodpustí do smrti. Co myslíte, že udělá pták?
Zkusili jste někdy někomu darovat dospělého psa? Co uděla po dlouhodobém odloučení? Vítal vás? Jestli našel lepší pochopení a zábavu u nového majitele, tak ani náhodou. Myslíte, že ptáci jsou jiní?
Peťula11.02.2012, 22:17:22xxx.xxx.6.82Dobrý večer, pro 54.250: Zadavatelka prosí o radu, ne rozbor a kritiku. Jak je tedy podle vás správné reagovat v nastalé situaci?
A srovnání se psy není zrovna příkladné, třeba ode mne si kamarádka vzala 5 letou fenu do smečky poté co mi zahynul pes, a ona samotou velmi trpěla, dodneška se s nimi setkávám a 11 letá fena mě vítá a zbožňuje, stejně jako svou paničku.
M.Svobodová-Orina (neregistrovaný)12.02.2012, 09:03:03xxx.xxx.63.216Při koupi papouška si neuvědomuje naše životní potřeby. Cestovat, starat se o rodinu, mít svojí práci a svůj denní program. Až následně příjde čas na zábavu a koníčky. Ptáci v přírodě tvoří skupiny a ve skupinách ještě pevné páry.Není pro ně myslitelné, že by v pevném páru někdo zradil a odešel. Rozdělí je jedině smrt.
Jestliže pisatelka utvořila s papouškem tzv.pevný pár a najednou ho zradila, pták to nechápe a cestováním od jednoho člověka ke druhému má najednou zmatek co se s ním děje. Jen se zamiluje do někoho jiného, už cestuje dál. Tohle není v ptačí říši normální. Pisatelka se pak nemůže divit reakcím papouška při svém návratu domů. Papoušek se proto stal agresívním, že už se nemůže tak pevně vrátit do původního páru. Začne kousat a štípat. Jestliže ho pisatelka začne při útoku odhánět je to pouze signál k boji. Odháněním papouška ze své blízkosti pouze dáváte podnět k další narůstající agresi. Při útoku papouška je nejlepší mít po ruce dřevěnnou tyčku na kterou donutíte papouška usednout a přenesete ho zpátky do klece. Případně si pořiďte pevnou rukavici, aby papoušek usedl na vaší ruku a nemohl vás štípnout.
Pro další soužití se senegalcem musíte ale brát v potaz, že pro vaše další denní povinnosti, kdy nemůžete být s papouškem samozřejmě od rána do večera, se váš vztah už nevrátí do původní podoby, jako před vaší cestou. Možná, že po dlouhé době přestane papoušek útočit a kousat, ale to zase záleží na okolnostech, jestli nebudete muset opět z domu odjet. Třeba jen na krátkou dovolenou. Proto já doporučuji, aby si každý kdo touží po papouškovi uvědomil potřeby svoje a papouška. A jestli ho chcete opravdu mít doma, je lepší koupit hned papoušky dva, kteří by utvořili pár a vás by brali jako prýma kamaráda. Nemusíte se bát, že by se velcí papoušci nenaučili mluvit nebo že by k vám nebyli přítulní. Ale v době vaší zaneprázdněnosti by si vystačili sami mezi sebou a nepociťovali by samotu z odloučení.
Orina (neregistrovaný)12.02.2012, 09:07:53xxx.xxx.63.216Ani v pevném páru s druhým papouškem se nemusíte bát, že by vás oba papoušci nemilovali. Jsou to pro vás kamarádi na celý život.
Daasule (neregistrovaný)14.02.2012, 07:35:19xxx.xxx.212.29Všem moc děkuji za příspěvky, asi to chce všechno čas a trpělivost. Papoušek byl teď pár dnů relativně 'normální', pouštěla jsem ho ven z klece a spíše jsem si ho nevšímala, papoušek za mnou pořád létal a chtěl mi sedat na hlavu nebo na rameno, což jsem mu nechtěla dovolit (po předchozí špatné situaci jsem se opravdu bála), tak jsem ho vždy nechala pouze na ruce a podrbala jsem ho na hlavě. Na obou stranách jde ovšem cítit nedůvěra a bázeň, snad se to časem zlepší. Ted bohužel musím pobýt týden v nemocnici, tak uvidíme, jaké to bude po mém návratu...
Lenka (neregistrovaný)16.02.2012, 16:26:47xxx.xxx.238.151Jestli nebude pro papouška lepší, kdyby zůstal u švagrové. Nejde tady ani tak o to, co chcete vy, ale aby on nadále netrpěl, pokud to tak snad pociťuje. Těžko říct, jestli si získáte důvěru. Snažíte se o to, ale teď ho necháte zase týden samotného. Senegalci zase tolik neodpouštějí a pokud najdou jiného do páru, ten první nemá příliš šanci.
PS: Alespoň se opět potvrdilo, že papoušek nemá na rameni co dělat, ať je takový nebo makový. Člověk nad ním nemá žádnou kontrolu. Snad si to uvědomí více lidí a přečtou si nějakou literaturu, která na toto dost upozorňuje, než potom papouškovi ubližovat za jeho přirozenost a volnou výchovu.
Hodně zdaru.
