Peťula20.11.2011, 08:23:53xxx.xxx.6.82Ahoj lidi :-), zajímalo by mne, co vás přivedlo k chovu a co u vás třeba postupem času převážilo? Jestli chovatelská ctižádost, mazlíčkářství, estetický dojem, soucit, sousedská agresivita, přilepšení do rozpočtu ...............pohledů a názorů na chov "neužitkových" zvířat může být hodně. Znám chovatele, kteří brečí nad uhynulou andulkou a chovatele, kteří se zmrzačeným mládětem klepnou o zeď. Obdivuji zdravé silné kusy, cílené šlechtění mutací, ale když se mne nedávno přítel zeptal, co by mi zbylo, kdybych dala pryč všechny ptáky s vadou, zjistila jsem, že jen pár kousků spočítaných na prstech. Takže já vlastně schraňuju chudáky, snažím se je párovat a nechávám je žít volierovým životem. Chovatelská ctižádost mi chybí. A co vy?
leef (neregistrovaný)20.11.2011, 08:57:14xxx.xxx.43.113Ahojky Peťulo, položila jsi zajímavou otázku.Důvody které nás k chovu přivedly jsou zároveň i odpovědí na to, proč občas nelze najít mezi námi chovateli společnou řeč. A co bylo mým důvodem? :o))
Byla to láska k přírodě, zvířatům, zájem o chov jako takový a navíc jsem zjistila, že lidičky co se pro podobného koníčka rozhodli jsou mi prostě bližší.
Růža20.11.2011, 09:32:51xxx.xxx.226.11Jj, dobrá otázka. Po tom ,co jsem v roce 2007 prodala všechny 4 koně se dvůr, kromě jednoho pejska, vyprázdnil a ztichl.Přemýšlela jsem, které zvíře si pořídit, aby nebylo moc náročné, člověk nemusel 3x denně kydat, vodit do výběhu .Měla jsem malé děti a tak prostě nebyl čas věnovat se koním tak, jak bych si představovala, nu a také finance. Posléze (protože bratránek je resp. byl chovatelem výstavních andulek) jsem postavila první volieru a měla andulky.Potom se přidali další ptáci a další, pak někteří ubyli.A momentálně se "hledám",tedy hledám ptáky , kteří by mě zaujaly natolik, abych je měla stále na očích.Nepatřím mezi šlechtitele, ani množitele.Jsem okukovač.Když se mladí vylíhnou, za jejich prodej nakoupím krmivo a jsem šul nul.Také mi chybí chovatelská ctižádost nebo spíš jsem líná se do této problematiky ponořit víc? Každopádně jak napsala Leef, tolik známých za tak krátkou dobu jsem neměla ani u koňáků....
alena (neregistrovaný)20.11.2011, 14:02:00xxx.xxx.112.110tak tohle tema je dobra volba.no me k chovatelstvi papousku privedla vlastne nahoda.mela jsem jen samce andulky tomu jsem po 4 letech koupila samicku.mely malou volierku a ze bych si mela porizovat dalsi me nenapadlo.mela jsem jine zvirata.vzdycky jako dite jsem mela papouska(andulka,korela)jednoho dne svagr privezl parek alexandu malych a cinskeho samce.musela se postavit voliera a uz bylo o papousky vic.pak pribyl parek korel a dalsi voliera pak agackove a dalsi voliera:)pak dalsi parek andulek a snad uz je to konec...i kdyz mame zase doma mazlika mniska:)no uvidime zda je to uplne konec.sousedi nic nerikaji obcas se prijdou podivat spis to mam doma protoze mam rada prirodu a zvirata
Aerforce20.11.2011, 14:20:34xxx.xxx.43.228Mě k chovatelství přivedl pozitivní vztah k přírodě a ornitologii obecně ... Nejprve jsem chodil do knihovny a nosil knížky všeobecně o chovu různých zvířat, vždy mě zajímala však nějáká oblast (papoušci, želvy, rybičky, apod.) jen pár měsíců a taktéž jsem si nic nepořizoval ... Od mala jsem však chodil v Pelhřimově do Děkanské zahrady (řekněme, že to je veřejný park), kde je komplex voliér a v nich byli různí papoušci ... Nejvíce se mě líbili agapornisové škraboškoví, přírodní hejno ... Odtud jsem se na ně chodil dívat do nedalekého (dnes již neexistujícího) zwerimexu ... Časem už jsem neměl půjčovat v naší malé knihovně žádné knížky a tak jsem přes inzerát v časopisu Papoušci zkontaktoval jednoho chovatele, který tam měl uvedeno bydliště (nedaleko), dlouho jsme psali, pak byla návštěva a následně jsem přivezl první agoše (růžohrdlé).... A jak šel čas, chov se rozšiřoval a stále se usměrňuje. Poslední dobou se snažím jít více do hloubky, problematika mutací, apod.
Název tématu je "Jací jsme chovatelé?". To vybízí k tomu pochválit chovatele v naší zemi, jak jsou "skvělí". Můj názor je však takový, že se snad každý považuje "za experta" a myslí si, jak dobrým chovatelem je, nepřipouští si zpětnou vazbu atd. Nemyslím si, že chovatelé by byli "lepší lidé" jen z důvodu, že chovaji ... Vše je o lidech a i zde se najdou jak ti lepší, tak ti horší.
dasa00920.11.2011, 15:22:20xxx.xxx.193.236Zdravím. U mě je chovatelství asi dáno geneticky :-) Už všichni bráchové mojí babičky měli klece nebo voliéry, kanárky, stehlíky, papoušky. I u nás vždycky doma nějaký ten fóglík byl. Takže bylo jasné, že když jsem si našla manžela podobných zájmů - i my jsme postavili voliéry. Teď je to 30 let a ještě nás to nepustilo :-) A ani nepustí :-) Dáša
jena7420.11.2011, 17:27:56xxx.xxx.142.29Ahoj všem , tak jestli mohu přispět do mlýna tak u mně to bylo nějak takto.Začalo to jednou malou klíckou a kanárkem jeden my nestačil tak přišel druhý.Poté my jeden kanárek uletěl a to byl podmět k dalšímu nákupu ale né kanárka ale andulky a koupení další klícky no a už se to vezlo jedna klec druhá a nakonec tolerantní manželka je ztoho 6klecí ztoho 3 boxovky .A vnich pouze drobotina poněvač bydlíme v králikárně(paneláku).Obsazenstvo zebřičky a rýžovníci kterým jsme oba obsolutně propadli jelikož jsou to takový uhlazení ptáčci ,no a doufejme že nám to ještě neomrzí.Neomrzí stal se nám tento koník osudovej .
Jinak dosti povídání a vám všem mnoho chovatelských uspěchu a lidičky své přebytky zkoušejte prodávat sami né že je hned nacpete výkupčím.
astrild (neregistrovaný)20.11.2011, 21:59:13xxx.xxx.136.183Peťulko,někteří namyšlení ,myslí si o sobě ,že pobrali všechnu moudrost .toť můj poslední příspěvek
Peťula20.11.2011, 23:02:57xxx.xxx.6.824cone - sousedká agresivita to ti je taková ryze česká vlastnost, znám bez dlouhého přemýšlení dva chovatele, kteří si jen tak pořídili na okrasu nějakou tu korelku a podobně, ale soused je tak štval svými stížnostmi, že dnes mají číňany a patagonce. Musím se pochlubit, že tento rys mi je cizí, vybírám druhy co nejtišší, abych nikomu nekazila hezké odpolední posezení u kafíčka :-)
Peťula20.11.2011, 23:06:28xxx.xxx.6.824 astrild: jak jako poslední příspěvek? Díky chovu papoušků jsem alespoň přes klávesnici poznala pár prima lidí, ale díky tomu, že se většinou ti slušní a upřímní řídí starým známým "moudřejší ustoupí", o ně zase hezky rychle přicházím. Takový přístup je špatný, ikdyž je k tomu někdy sakra dobrý důvod, a víš proč? Protože výsledkem je jen to, že zůstanou ti drzí a stanou se ještě drzejšími.
cone (neregistrovaný)22.11.2011, 12:06:22xxx.xxx.67.34 Růžu / Peťulo promiň/
Já jsem měl od dětských let velmi blízoučko ke psům a ke ptactvu, no žel bohu jsem neměl dovoleno nic doma chovat, vlastně jsem měl akvárium s mečovkami a gupkama. Takže hned jak jsem měl svůj vlastní byt - v panelovém domě, jak jinak - jsem začal plnit svůj dětský sen a přistěhovali se ke mně andulky, korely, kanárci, stehlíci, žakové a ary. Celkem neúnosnou situaci jsem vyřešil postavením RD, ale mezitím jsem vše prodal, V novém jsem se ale začal zabývat jen psy, kterým jsem hověl 17 let, pak s nějakým zdravotním problémem začalo ubývat u mě psů a přibývali papoušci. Takže v mém případě se vlastně jedná o realizování dětského snu na stará kolena. Snažím se především o vybudování vhodných podmínek a přiměřené péče.
Mona24122.11.2011, 15:42:57xxx.xxx.106.144Stejně jako cone jsem odmalička měla kladný vztah ke zvířatům. Vždy jsem toužila po psovi, ale doma mi ho zakázali, takže začal několikaletý kolotoč s džungarskými křečíky a později se připojili andulky. Když jsem začala bydlet sama, pořídila jsem si konečně vysněného pejska. Přítel, se kterým jsem nyní, chová křečka syrského a papouška kakariki. Ten mu jednoho krásného letního dne přiletěl na balkon a i když přítel nikdy neměl vztah k ptákům, Pepík už u něho zůstal a jak jsem psala jinde, kakariky máme teď celkem už 3. K tomu ten křeček a pejsek. Prostě si neumím představit život bez zvířátek. Zdi bytu by mi připadaly příliš tiché a bez života.
Peťula07.12.2011, 18:00:26xxx.xxx.6.82Včera byl zajímavý díl Malého pitavalu, věnovaný chovatelství, komu z Vás se líbilo vidět, jaké to bylo dřív a dnes? :-)
x (neregistrovaný)07.12.2011, 19:54:04xxx.xxx.62.40Jaké to bzlo dřív a dnes ? Nejde to srovnávat !
Starší chovatelé se narodili v jiném systému. A další rozdíl je v pokroku.
cone (neregistrovaný)07.12.2011, 20:35:26xxx.xxx.67.3Jistě že to jde srovnávat, jen třeba zažít obě období, pokud bude vyprávět jen někdo zaujatý tomu co to nezažil, nemá to nějakou cenu. Já choval papoušky od r. 80 a myslím si, že díky tomu že byly některé druhy míň dostupné či nedostupné vůbec si chovatelé toho co měli více vážili. Druhy krmiv nebyly tak zastoupeny, dokrmovací směsi se vyráběly doma na koleně, ale základního krmení jako řepka, oves, slunečnice a různá prosa bylo celkem dostatek.
sunflowersman (neregistrovaný)07.12.2011, 21:14:30xxx.xxx.175.196Dobrý večer. Pane Šiška, pokud mohu, rád bych se Vás zeptal na Váš názor, jelikož můžete srovnat "dříve a dnes".Myslíte si, že bylo dříve jednodušší rozvíjet chov nebo dnes? Dnes již není problém sehnat jak široké spektrum chovanců, tak potřeb pro ně, nadruhou stranu již odchovy některých druhů nejsou tak vzácné a náklady jdou nahoru. V dřívější době to bylo určitě těžší co se týče chovatelské palety druhů a potřeb všeobecně, každopádně odchovy u určitých druhů byly poměrně vzácností. Která doba teda byla podle Vás lepší pro rozvoj chovu. Nemyslím tím druhové zastoupení či finanční stránku ,ale rozvoj koníčku všeobecně, výměny apod. A co si o tom myslí ostatní, co mohou srovnávat "tehda a dnes"? Děkuji
