Mno, stala se taková nemilá věc...
Klukovi (10 let) jsme pořídili mladou andulku. A on jak ji jednou tahal z klece a ona nechtěla, dost škaredě ji poranil nohu.
Mazali jsme to nějako umastí proti otokům, co nám dal veterinář a v současné době už nožka je na tom lépe. Mám pocit, že není stoprocentní nebo jí papoušek nevěří.
Nicméně, ta největší újma je na duši papouška, který samozřejmě teď nechce lidskou ruku.
Stále doufám, že se nám to podaří jej s námi skamarádit, ale bude to sakra trvat. Nebo tomu chci alespoň věřit.
Otázka je prostá, co s tím? Jak k papouškovi teď přistupovat? Nebo je již všechno ztraceno a už nám nikdy neuvěří? (četl jsem tu na fóru, že papoušci si to dobře a dlouho pamatují)
Děkujeme za rady a podporu.
David
Kluka k papouškovi nepouštět. Už ten nápad pořídit papouška takhle malýmu klukovi. Nad tím zůstáva rozum stát. Papoušek Vám uvěří, ale jak jste psal bude to trvat hodně dlouho. Klidné pohyby při kontaktu s klecí, mluvte na něj jen příjemným tónem. K ničemu ho hlavně nenutit.
Tak já bych to určitě nepřeháněla, že desetiletý kluk je malý na pořízení zvířete, i mnohem mladší děti se dokáží pěkně starat o zvířata ... ono spíš záleží, jakou má kluk povahu, jestli to byla jen nějaká chyba, kluk si to uvědomuje, nebo se prostě tak nepěkně ze zvířazům chová běžně ... andulka učitě zapomene snadněji, jen větší papoušci, přistupujte k ní opatrně, získat si její důvěru bude možná pár dní, týdnů trvat, ale s pěknou péčí si jí zase určitě získáte :)
Děkuji za názory.
Právě jsme hledali nějaké to zvířátko, o které by se kluk mohl starat, aby se naučil zodpovědnosti. Doma už začíná být malé zoo - máme rybičky, kanárky, potkánky a teď tu andulku.
Když ji udělal to bolístko, tak dvě hodiny plakal. Tak doufáme, že si to uvědomil.
Mám radost, že jste potvrdili mou teorii. Uvidíme jak se situace bude vyvíjet dál.
Ještě jednou děkuji a chovu zdar! :-)