Fotky agapornisů škraboškových
Dekuji za příspěvky které sem dáváte utvrdily mě v tem,
že budu asi pokračovat s chovem škrabošáků .
Tento párek co jsem poslala,vyvedly 7 mladých.
Posílám ještě nějaké fotky.
Pro Hanu: Pani Hano, oni agapornisové s oranžovýma břichama nejsou špatní, ale podle výstavního standartu je to nepřípustné, proto, kdyby jste chtěla chovat kvalitu a snažit se co nejblíže přiblížit standartu, tak by jste musela mít agapornise s čistě žlutým břichem. Na výstavách se strhávají body za různé detaily a jedním z nich je oranžové břicho. Ano jsou i případy, že se vylíhne agapornis s oranžovým břichem a po přepeření oranžová náprsenka zmizne a pták má čistě žluté břicho. A jak zde psal kolega i když máte pár s čistým žlutým břichem, tak se v hnízdě například 1 a více mláďat může objevit s oranžovým břichem. V takovém případě chovatel vyčká na přepeření a pokud oranžová náprsenka nezmizne, tak ptáka odstraní ze svého chovu. Vašich ptáku se žlutými břichy si važte. Já měl z 15 kusů jen 4 se žlutými břichy, proto jsem se rozhodnul všechny prodat a až se opět budu věnovat přírodnímu zbarvení, tak budu muset vybírat jen standartní typ se žlutým břichem. Určitě setrvejte u škraboškáčů jsou to překrásní agapornisové. Jsem momentálně v práci, takže se na fotky podívám až zítra. Pokud tam bude nějaká vhodná fotka, tak ji určitě využiji a vám bude patřit můj dík, protože jsem čekal velmi dlouho než jsem objevil někoho, kdo by měl standartního přírodního agapornise.
Ano začal jsem s touto myšlenkou dosti válčit. Teď se budu bavit jen o agapornisech škraboškových. Navštívil jsem výstavu Exota Olomouc a s nadšením jsem se těšil na všechny vystavované ptáky, ale v místnosti kde byli agapornisové jsem hledal hlavně a.škraboškové, abych se konečně podíval, jak by měl vypadat výstavní pták. Bohužel zde byli snad jen dva a.škraboškový a dle mého úsudku je tam nedali jako výstavní ptáky, ale jen proto, že to byli nové mutace. Byli to myslím, že mutace Slaty (kovová) a strakatá mutace. Trochu mě to zklamalo. Ano samozřejmě pěkné mutace to byli, ale jaksi jsem stále neviděl jak by měl vypadat výstavní pták. Pak jsem navštívil naši malou výstavu v Kroměříži s tím, že tam konečně uvidím výstavní ptáky. Bylo tam sice dost vystavovaných a.škraboškových, ale bohužel jsem opět neviděl výstavního ptáka, nebo spíše standartního. Byli tam přírodní ptáci s oranžovýma břichama. Ptáci co se plašily, když někdo přišel k výstavce, někteří ptáci byli v rohu výstavky. Konečně jsem našel vítěze, ale bohužel jsem si ho ani nemohl vyfotit, protože byl v horní řadě regálu a agapornis byl zalezlý v rohu. Pak mě napadali myšlenky, jak takový agapornis může vyhrát výstavu a umístit se na prvním místě. Po konzultaci s pořadatelem, když jsem mu řekl, že jsem mu na výstavu mohl poskytnout nějaké ptáky, tak mi řekl, že jsem klidně mohl a teprve v té době mě to napadlo. Začali mě hryzat myšlenky co takhle se pokusit někdy vystavit ptáky, ale své ptáky. Jaksi mi nepřipadá logické a ani etické vystavovat sice pěkného ptáka, ale který není můj vlastní odchov. Takže jsem si říkal co dál. Neviděl jsem jak by měl vypadat výstavní pták a tak jsem začal hledat na internetu, jak by měl vypadat standart a musím říct, že informací bylo velice málo. Nejvíce jsem jich našel spíše v knihách. Pak mě napadlo kontaktovat pana M.Raška, který překládal novou knihu o agapornisech. Ten mi sdělil, že by bylo lepší si pohovořit telefonicky a ne emailovou formou. Takže jsem mu zavolal a probrali jsme určité věci. Potřeboval jsem poradit, kde a jak začít. Bylo mi porazeno utvořit si základ a to buďto 5 pár čistě přírodních párů, nebo 5 pár čistě modrých párů. Řekl mi, že zde záleží co bych chtěl odchovávat, jestli zelenou řadu, nebo modrou řadu agapornisů. Proč zrovna zelení a modří? Tito ptáci jsou geneticky nejsilnějšími (velcí, robustní ....). Proto si udělat čistou silnou linii. Žádné zelené štěpitelné, prostě odchovávat jen čisté mláďata. Takže tedy mé plány byli nejdříve přírodní ptáci. Na těch jsem, ale vyhořel, jak jsem už psal. Takže teď mé plány jsou takové. Vytvořit si 5 pár čistě modrých agapornisů. Jejich odchovy pak teprve dál párovat například s tmavomodrými, fialovými atd., tak abych odchoval geneticky co nejsilnější jedince. Další má představa je taková, že první vylíhlé mláďata z málo početného hnízda budu hned po vylétnutí odebírat a umísťovat následně do prostorných voliér, aby nabrali sílu a hned odmalička je uvykat na výstavky, kde pták bude umístěn určitou dobu v malém prostoru na jednom bidle, tak aby prostě později na výstavě stál na bidle a nepoletoval splašeně, když si ho bude někdo prohlížet. Proč první mláďata z málo početných hnízd? Je to vcelku logické, protože rodiče v hnízdě krmí nejvíce první vylíhlé mláďata ty poslední jsou krmena, jako poslední a většinou na ně zbude méně potravy a když je v hnízdě více mláďat, tak je zde vidět velikostní rozdíly mláďat, proto raději mláďata z málo početných hnízd. Dokonce jsem zjistil, že někteří zahraniční chovatelé schválně ptáky dokrmují, aby byli krotcí, ale pak zde hrozí riziko, že pták místo aby seděl na bidélku ve výstavce začne šplhat po drátech a dožadovat se pozornosti od kolemjdoucích. Samozřejmě mám v plánu pořídit nové boxové klece pro agapornise a různě je připravovat na výstavy, jako například čistit jim zobáky, nožky. Dokonce jsem se dozvěděl, že někteří chovatelé výstavních andulek dost často ručně omývají andulky v teplé vodě, takže pro kvalitu opeření i tuto metodu považuji za vhodnou k docílení pěkného ptáka.
Bohužel naši chovatelé se pořád stále zaměřují jen na výstavní andulky a kvalitní výstavní agapornise nikdo nechová a toto je chyba a já bych se prostě rád pokusil o to začít odchovávat kvalitní standartní kusy, které bych eventuelně někdy v budoucnu umístil i na výstavy a pak bych teprve zvažoval zda má význam pokračovat, zda to bude složité, nebo ne. Ono přece jenom je lepší, když se chovatel specializuje jen na jeden druh. Jenže já chci chovat i jiné ptáky, takže pokud bych viděl, že chov výstavních agapornisů bude nad mé síly, tak od toho pravděpodobně upustím.
