ledin11.08.2011, 22:56:09xxx.xxx.200.184Dobrý den všem :). Musela jsem se svým skoro půlročním žakem k veterináři na odběr krve a bohužel jsem pomáhala vrátit ho do přepravky, což jsem odnesla štípancem do krve, ale to chápu. Horší je, že si mě s tím spojil a teď vůči mě ochladl. Jsou to 4 dny a žádná změna. Dříve byl mazel a docela už i poslouchal a začínal mluvit. Teď se vše trochu zhoršílo. Dočetla jsem se, že se to občas stává, jen se chci zeptat jak dlouho to asi trvá, než se mi zase otevře? Vím, že na to se asi těžko odpovídá, každý papoušek je jiný, ale alespoň přibližně? :) Také nevím jak se k němu teď chovat, mám si ho udobřovat a podstrojovat mu, nebo dělat že se nic neděje? Nechtěla by jsem něco zkazit a v knihách jsem toho moc nenašla. Budu všem moc vděčná za nějaou radu a předem za ni děkuji. :) Lenka
PS: Omlouvám se za případné hrubky, mám částečnou disgrafii a i když si to po sobě 2x přečtu, vždy tam něco zůstane :)
cone (neregistrovaný)11.08.2011, 23:13:29xxx.xxx.67.3Vítám vás mezi diskutujícími. Dle mého to může být i dva týdny, mě jednou kousla senegalka, zareagoval jsem prudkým pohybem ruky a měla z ruky strach dobrých deset dnů.
Chovat byste se měla jako se nic nestalo, vrýátit se první do starých kolejí, on se přidá.
ledin11.08.2011, 23:28:50xxx.xxx.200.184Děkuji za přivítání i odpověď. Konečně jsem se odhodlala se na něco tu zeptat, tak uvidím jestli se někdo ještě přidá. Práve jsem Vám poslala email, tak jsme se dobře minuli. :)
Honza-Jen12.08.2011, 09:46:05xxx.xxx.162.218Mě to příjde normálí, něco se mu nelíbilo tak vás kousl. Myslím že by to jeho trucování mělo do 14 dní odeznít .Já bych si ho zase začal udobřovat - z ruky jeho nejoblíbenejší pochoutky .
anonymní (neregistrovaný)12.08.2011, 13:32:43xxx.xxx.200.184No on nemá problém s braním pamlsků ode mne, ani s tím jít na ruku, dokonce i na povel, také už celkem zvládá i dělat bobek na jednom místě. :) Mě mrzí to, že dříve často chodil abych ho drbala a vydržel to dokud jsem neodpadla já. :) Teď sám od sebe nepřijde a když ho chci podrbat vydrží to jen pár vteřin a ožene se po mě a když neuhnu stiskne mi prst docela citelně i když ne zas moc bolestivě, což ale dříve neexistovalo. :( Také mám strach aby jsem ho případným podstrojováním nerozmazlila a neskazila, nerada bych, aby mi pak přerostl přes hlavu. :)
anonymní (neregistrovaný)20.09.2011, 19:59:30xxx.xxx.19.94Tak my jsme byli na krvi včera,jak jsem to tu pročítala tak jsem se toho obávala,ale......naše "žakoholka" to zvládla na 100% !
V ordinaci z přepravky v klidu přešla na ruku (bála jsem se že si dá pár koleček po ordinaci) ale ona se chovala naprosto vzorně.Vet.jí nabrala vzorek krve a zase si bez problému vlezla do přepravky. Doma šla bez problému do klece a chová se naprosto normálně-žvaní a žádná uraženost :-)
Snad je to u Lenky už taky v poho :))
anonymní (neregistrovaný)04.10.2011, 23:09:48xxx.xxx.200.184Tak u nás to bohužel dobře nedopadlo :( Ten náš byl při prvním odběru taky v pohodě i vet. si ho pochvaloval a doma také žádné trucování nebylo. Podle mě je to tak, protože neví co se děje a jen kouká. Za 14 dní jsme šli na kontrolní odběry a vše bylo jinak. Já už jsem si nedávala pozor abych byla mimo dohled a naopak, když začal vyšilovat, přiskočila jsem a přidržela ho. A to byla chyba! Nejenže mě do krve prokousl prst, ale spojil si mě s tím špatným zážitkem a až později mi došlo, že se jeho pouto ke mě zničilo. Takže jak jsem tady tenkrát psala, že trucuje, tak se to sice opravdu po 14dnech zlepšilo, začal komunikovat, ale začal být zároveň i agresivní. Prostě nás už nebral jako svou rodinu. Zní to melodramaticky, ale asi to tak bylo. Dcerka se ho začala bát a když začal napadat i mě (jeho paničku) rozhodla jsem se ho nakonec prodat. Pár lidí mi říkalo, že by se to dalo spravit, ale výsledek by byl nejistý a pak by byl už moc starý na případný prodej. Takhle, jako půlroční má velkou šanci navázat se na novou rodinu. Nabídla jsem ho za méně peněz, abych si mohla vybírat kam půjde. Možná jste nedávno můj inzerát četli. Našla jsem mu nový domov u hodné paní, co na něj bude mít čas celý den, nedávno jí po osmi letech uletěl papoušek, takže byla moc smutná. Jinak já už do jiného velkého papouška nejdu. Mám teď objednaného mníška a dcerka se moc těší, že si na papouška konečně bude moct i sáhnout. Tak taková je moje zkušenost a píši ji, aby jste se mých chyb případně vyvarovali. Nebýt u vyšetření vet. a pořídit si k malým dětem milejšího papouška i když samozřejmě nejsou všichni žaci stejní a někteří mají děti rádi. :) Lenka
