Lada Hulenová (neregistrovaný)07.07.2011, 08:24:23xxx.xxx.61.154Dobrý den,
na té hlavě to je samička. Je to můj nejoblíbenější mazlík. Každá korela, i když jim dávám stejnou péči je povahově jiná. Přidávám ještě jednu fotku mých miláčků. Nikdy jsem neměla problém s přírodními bidýlky, chodím na větvičky k vodě a dávám vrbu, pozor né smuteční - ta je jedovatá. Dávám pouze čerstvé větve, které také omyji vařící vodou. Takové ty papírová "brusná bidla" zakoupená ve zverimexu jim občas dám do voliéry, né že by je měli k obrušování drápků, ale mají rády ty kamínky, které jsou na nich nalepené a rádi je olupují a ty papírové desky demolují.
bellina (neregistrovaný)07.07.2011, 08:43:33xxx.xxx.174.89No a právě proto ptákům brusné papíry nedávám. Ty kamínky jsou tam totiž nalepeny kdovíjakým lepidlem a to ptákům zdravotně jistě neprospěje.
Ps.smuteční vrbu dávám ptákům na okus, zdají se v pohodě. Nikdy jsem neslyšela, že by měla být jedovatá.... Máte s tím někdo nějaké negativní zkušenosti?
anonymní (neregistrovaný)07.07.2011, 10:00:38xxx.xxx.161.104Dobrý den.
Ochočit si jakéhokoli "divokého" papouška je běh na dlouhou trať a zkouška výdrže. Základním pilířem příštího soužití a důvěry je získat jeho důvěru, tzn. pro začátek docílit toho aby sám bez větší bázně přišel k vám.Samozřejmě hovořím o tom, že důvěru můsíte získat tím že ho nebudete vyrušovat v kleci, sahat do klece jen v nejnutnějších případech tj, pití,žrádlo. O kontakt s chovancem usilovat pouze skrz mříží klece. Do začátku je skutečně menší klec vhodnější, pták si zjistí své teritorium a stím se snaží zžít, jakmile mu přivykne je pak krůček k tomu začít s tím aby si osvojil vaši osobu.
Takže pomalé přibližování ke kleci, mluvení, zatím není třeba nic nabízet protože pokud mezi vámi a papouškem není zatím žádné byt sebemenší zblížení tak stejně nepřijde ajen ho stresujete když k němu nakláníte ruce-prsty.
Takže sednout si třeba na vzdálenost 40cm,(tak aby se nesnažil v kleci od vás vzdalovat - aby měl své teritorium) nechat ruce prsty v klidu a jen hovořit,hovořit,hovořit tak aby začal poznávat váš hlas,vaši osobu a začal si přivykat na vaši přítomnost. Teprve posléze jakmile budete vydět že je ve vaši přítomnosti klidnější skracovat vzdálenost a teprve po prvních zdarech se snažit zapojit ruce,prsty s dotykem o klec. Neptejte se mě na čas to nedokáže říct nikdo, některý papoušek to zvládne za 7-14 dní některý za 3-6 měsíců některý po roce atd.
základem každého ochočení, je získat důvěru papouška aby ztratil plachost popřípadě přestal útočit.
Hlavně to chce čas a trpělivost.
