Pavlína (neregistrovaný)09.06.2011, 13:40:51xxx.xxx.165.2Dobrý den,zvažujeme koupi Žaka,přečetla jsem si myslím toho dost o chovu atd,ale nikde se neuvádí zda je vhodné pořídit Žaka i do rodiny s dětmi.Máme děti ve věku 4-9let.Prosím o radu,zda pořídit Žaka nebo raději ne.Děkuji.
anonymní (neregistrovaný)09.06.2011, 20:29:16xxx.xxx.200.189máš rozmyšleno, jak budeš řešit, až po některém (nebo obou) půjde žako jako slepice po chroustovi?
anonymní (neregistrovaný)10.06.2011, 11:26:52xxx.xxx.104.82Já jsem si tuhle větu myslela taky. Lidi stále nedomýšlí, že papoušek není pes. Dívat se na videu na milovaného papouška nebo na někoho kdo se s papouškem ňuňá je krásné, ale znáte pozadí celé výchovy nebo jak probíhá denní režim takového papouška? Dovedete si představit když nemá papoušek náladu nebo ho popadne vztek? Budete mít pro papouška patřičně velkou klec,aby nestrádal až vám za deset let poleze na nervy protivným krákáním nebo když bude volně pouštěný v bytě, že vám zničí vše co jen zničit jde? Řekla bych že papoušek je větší starost než malý pes. Za čas zjistíte, že ho stejně celý den nemůžete mít v bytě stále puštěného, protože se musí neustále hlídat, aby někam nespadl, neopařil se, nerozkousal šňůru od televize a pod. Než si žaka pořídíte zeptejte se chovatelů, ale ne těch, kteří by vám rádi za příslušný obolus ptáka prodali. Ale těch nestarných.
Pavlína (neregistrovaný)10.06.2011, 13:24:31xxx.xxx.165.2Děkuji za příspěvky.Všude jsou popsány skoro samé klady papouška a záporu méně,proto moje otázka ohledně dětí.Tak a je koupě vyřešena.
Přeji pěkné a pohodové dny všem,Pavlína.
anonymní (neregistrovaný)10.06.2011, 13:47:33xxx.xxx.104.82Bodejť by někdo psal, že mají papoušci taky nějaké záporné stránky. Každej chovatel to chce rychle střelit a je mu jedno co se bude dít s ptákem dál. To už jsem taky zažila, když jsem kupujícímu předávala cenné rady a jiný chovatel mi řekl, dostaneš prachy , tak se dál nestarej. Taky jedna stránka prodeje papoušků.
cone (neregistrovaný)10.06.2011, 14:10:42xxx.xxx.67.3Určitě vám žádného papouška nemám záměr prodat, ani v budoucnu, zkušenosti s žaky mám a myslím si, že pokud jej chcete pro sebe a ne pro své děti tak nevidím důvod, proč byste si jej neměla pořídit. Že vám může za pár let lézt občas na nervy - vždyť i v manželství si partneři na nervy občas lezou. Jisté je však, že puštěný by měl být jen za dozoru, MŮŽE / ale nemusí !/ něco zničita poškodit. Jen silně imbecílní jedinec homo sapiens by si mohl splést papouška se psem, ať už vizuálně či mentálně.
Ještě bych vám pro pořádek připomenul stále a dokola omílanou omáčku o jejich dlouhověkosti, potom by si žáden dospělý člověk dle názoru některých neměl po čtyřicítce dlouhověké papoušky pořizovat. Dle mého jsou všechny výtky blbost, pokud dopředu víte co to obnáší aže ten žako je ten nejlepší papouščí druh / pro vás /, tak do toho jděte a nenechte se odradit lidma bez osobních zkušeností se žaky.
Jen bych vás ještě upozornil, že žako ve srovnání třeba s amazoňany trochu více "práší".
anonymní (neregistrovaný)10.06.2011, 20:18:15xxx.xxx.200.189***Stále dokola omílat nějaké pověry a předsudky musí všechny pravidelné návštěvníky tohoto fora unavovat a odrazovat***
no, já zkušenost s žaky mám. syna (nejmladšího, dnes 16 let) samec žere, jen ho zahlídne mezi dveřma. nenávidí ho od prvního okamžiku, co jsme ho přinesli jako tříměsíční mimino domů. stejnou zkušenost má moje kamarádka s dcerou, kterou naopak žrala fest jejich samice až do věku cca 18ti let. pak si holka vybojovala postavení ve "smečce". kakaďačka (které se ujali) je žere po dvou letech pořád. ženský prostě nesnáší a nesnášela je odjakživa i u bývalých majitelů. od chlapů se nechá natírat na chleba. jiná kamarádka měla agresivního samce konžáka, po narození miminka šli konžáci z domu, protože pták podnikal na mimino cílené nálety a pokud byl zavřený v kleci řval a řval. dále znám amazoňanku, co žere svého chovatele, jeho ženu miluje. jejich senegalec jde naopak po dětech. další známí mají párek modročeláků, samec nesnáší chovatelku, samice zas chovatele. není to tak dávno, co se jeden ze zdejších dloholetých přispěvovatelů zmiňoval o svém nepříliš přívětivém žakovi. pořád jsou to předsudky a pověry???
dále znám chovatelku, co má 3 malé děti a k tomu několik senegalců a pár žaků. rozhodně nejsou všichni k dětem milí. proto se ptám zadavatelky, jak takovou situaci má ošetřenou?
Orina (neregistrovaný)10.06.2011, 22:41:02xxx.xxx.87.39Já osobně bych radila začít s menším papouškem. Pokud máte zkušenosti s andulkou, kupte třeba pyruru nebo agapornise. Ono seznamování s papouškama je jako lézt po žebříku. Vždycky na tom vyšším stupni máte větší rozhled. A třeba se vám nakonec nebude chtít ani na ten nejvyšší stupeň vylézt. Já osobně jsem měla dost papoušků, ale když jsem si přinesla mládě amazoňana, koukali jsme na sebe oba co z nás vypadne. Dnes když to beru zpětně, tak jsem ráda, že jsem zkušenost s jinými papoušky, před zakoupení amazoňana měla. Někdo si ale pospíší a jeho nákup je pak jako když spadne moucha do podmáslí. Záleží na vás na co si troufnete, když jste nějakou literaturu přečetli a teď znáte názor i několika chovatelů.
Orina (neregistrovaný)11.06.2011, 00:02:51xxx.xxx.87.39To je pravda, že si člověk papouška kupuje hlavně pro sebe. Ale pokud žije ještě ve společné domácnosti s ostatními členy a klec je součástí obýváku, tak je nezbytné si uvědomit jestli z přítomnosti papouška budou nadšení časem i ostatní členové domácnosti. Hlavně když papoušek bude třeba tvrdošíjně přijímat přátelství jen jednoho člověka. Ale to si musí každý zkusit sám a později třeba dál předat zkušenosti, které při držení papouška nabyl.Těžko někomu podsouvat nějaké myšlenky, když přesvědčení o nákupu papouška je nezvratné. Třeba z něho budete mít zrovna vy radost celý život. Jen je škoda, že se váš názor za pět let už nedozvíme.
Milan (neregistrovaný)11.06.2011, 09:49:36xxx.xxx.120.231Tema jako na zavolanou. Dnes jsem vedl rozhovor s paní,která si stěžovala,že je nikdo neupozornil,že amazoňan nemusí být pouze milý společník. Napadá je bez příčiny ze zálohy a klove do hlavy.Když jsem ji vysvětlil,že každý jedinec je jiný,tudíž se všichni nechovají jako mazlové,tak přitakala,že to chápe. Co nechápe je,že ji při prodeji na to nikdo neupozornil. Bavili jsme se cca čtvrt hodiny a nakonec se urazila a odešla,protože jsem si dovolil ji říct,že ji na to neupozornili,protože všeobecné informace by si před koupí měla zjistit sama,protože na jejich základě se rozhoduje o druhu papouška a svých možnostech . Dnes je hodně papoušků/psů/ dostupných i pro lidi,které ve skutečnosti zajímá jen to,že se s jedincem mohou ukázat,chov jako takový je vůbec nezajímá.
Orina (neregistrovaný)11.06.2011, 10:21:49xxx.xxx.127.108Milane přímo tleskám. Lepší jste to nemohl napsat. On je kámen úrazu také v tom, jak už tu někdo psal, že se chovatel, který nepodá tak zásadní informace, snaží papouška prodat za každou cenu, protože se jedná o nemalé peníze, které se dají (sice do chovu) investovat dál. A když se najde potencionální (oběť) jak já tomu říkám, tak proč neprodat. S tímhle mám já smůlu, protože buď neodchovávám , když nemám alespoň trochu pocit, že se bude mít papoušek dobře a nebo mě to zůstane doma, když vidím, že kupující neni jaksi *tak akorát* /Asi jsem v tomhle cvok/.
Voliéru pro amazoňany jsem tu na fotce už ukazovala. Teď ještě přidávám pro milovníky papoušků klec na zahradu, aby nemusel mít papoušek přistřihnutá křídla a nebo lítat na špagátu. Tu chvíli než si vypijete kafe to v takové kleci (abyste byli spolu) vydrží a pak může jít zase do své voliéry a vy můžete dál makat na zahradě.
Orina (neregistrovaný)11.06.2011, 10:31:18xxx.xxx.127.108Raději ještě přidávám fotku stálého obydlí amazoňana, aby někdo neřekl, že ho týrám v kulaté nudli.
anonymní (neregistrovaný)12.06.2011, 12:20:22xxx.xxx.127.228Mně se zase moc líbí reakce pana Cone. Rada začněte s malým papouškem se mi nezdá moc dobrá. To je jako chcete si koupit psa? Začněte s čivavou! A vezememe-li v úvoahu, že se papoušek, byť malý, dožívá cca 20 let, tak pro mě je tento začátek asi koncem, pokud ovšem nechci doma více papoušků. A dnes začínaz s andulkou, ani náhodou, už jsem o jednu přišla-francouzské pelichání, což je teď strašně rozšířená nemoc. Já osobně nevěřím tomu, že papoušek je agresivní jen tak. Musím ovšem předeslat, že velké zkušennosti s chovem nemám (andulka, korela, mníšek,agapornis). Myslím, že téměř vždy to má nějaký důvod, kterého si ale laik, který nevidí do hlavy ptáka, "nevšimne". Píši téměř, protože se určitě najde jedinec, kterému někdy "hrábne" - stejně jako u psů, stejně jako u lidí.
Jeden příklad, je tedy ze oblasi pejsků. Známá si vzala štěně z útulku, byly mu asi 3 měsíce, zubožený, prostě to zde nebudu popisovat. Měli ho cca 2 roky, úplně se srovnal, aportovat l "normální" klacky, hrál si s dětmi. Jednou za jeho synem přišel kamarád s bejsbolovou pálkou. Syn si ji od něj půjčila a chtěl ji hodit psovi ajko aport. Jak se napřáhl k hodu, pes na něj zaútočil a normálně a docela vážně ho pokousal. Syna, kterého miloval skoro 2 roky. Tak se to řešilo, pátralo se po minulosti psa a zjistili, že do toho věku 2 - 3 měsíců byl byt právě bejsbolovou pálkou. Paměť zvířat je neskutečná. A může to být pouze jednorázová věc a přesto si to pamatují! Iva
anonymní (neregistrovaný)12.06.2011, 13:04:07xxx.xxx.200.189jenže papoušek není pes - tedy domestikované zvíře, které žije s člověkemuž nějaké to tisíciletí.
Orina (neregistrovaný)12.06.2011, 15:30:43xxx.xxx.69.96A pak si berte psy z útulku. Vždycky se tam dostane nějak. Taky mám odloženého psa doma. Je to víc než problém a to dělám se psy 40 let, takže o nich něco vím. Co se týká ptáků tak já osobně kdybych neprošla cestou andulek, agapornisů a menších papoušků, tak bych si nevěděla s amazoňanama rady. Otázka proč to tak dělá, proč kouše, jakou má náladu ráno v poledne a večer, co se smí a co ne.(Ovšem něco jiného je chov a něco jiného jeden papoušek doma.) Chápu, že moji metodu málokdo uzná, protože jsou to všichni znalci oboru, tak se nemusí učit na jednodušším, ale rovnou jdou do toho nejsložitějšího. Každý máme svůj postup. Poku budu hrát na hudební nástroj, tak se taky naučím raději znát napřed noty a pak budu hrát sonátu. Ono to potom s tím hraním jde líp. Každý jsme jiný a taky máme každý jiná ramena. Já jsem pro začínat od toho nejjednoduššího. U toho složitého potom nepotřebuju radu jakého papouška si vybrat. Spíš na něm uvidím špatně složené pero než ten, kdo příjde k chovateli a koupí si něco co dlouho nevydrží. Už se to tady řešilo, jak si občas někdo vezme velkého papouška a pak se nestačí divit. Ale to je každého věc. Proti gustu žádný dišputát. Já zase takový machr nejsem, abych se bez předhozích zkušeností vrhla do víru událostí. Každý jsme jiný. Kdyby mě bylo třicet taky bych asi přemýšlela taky jinak.
anonymní (neregistrovaný)12.06.2011, 15:59:13xxx.xxx.117.158Já souhlasím s Orinou. Neni to jednuduché. Jde taky o to, jaký vztah ke zvířatům máte obecně. Já s nimi vyrůstala od mala, měla jsem snad vše, co existuje, myslím domácí mazly. Od myšek, podkanů, přes ochočeného holuba - hlídače baráku, po psy.Vždy u mě zvíře prospívalo a bez problému prospívá. Když jsem si pořizovala prvního chameleona, byla jsem varována, ať začnu s něčím jednodušším, že chamíci jsou velmi problematičtí, že se na ně stačí špatně kouknout a zemřou. Nastudovala jsem literaturu a hlavně teraristické weby a tomu prvnímu je teď skoro 6 let a nikdy nebyl nemocný. Takže vše je velmi individuelní a hlavně je třeba ke všemu živému přistupovat velmi zodpovědně a s láskou. Potom je polovina úspěchu zaručena. Ale jenom polovina! Iva
fylip12.06.2011, 19:12:27xxx.xxx.80.34Souhlasím s panem Šiškou. Orina už to tady psala několikrát a taky mě vždycky napadlo, jak může někdo postupovat od andůlky až k žakovi, bylo by to na srašně dlouho, když to berete tak, až andůlka umře, koupím korelu, až ta umře koupím senegalce a tak dále a tak dále.
Orina (neregistrovaný)12.06.2011, 19:48:36xxx.xxx.94.81Když začínáte s andulkou v sedmnácti lehce si spočítáte, že se k většímu papouškovi můžete dostat až vám odrostou děti. Jednak jsem byla jako žeská na dva kluky sama a peníze jsem na takové extráty jako papoušci neměla natož abych měla čas se jim věnovat. Vy to posuzujete jenom podle sebe a své kapsy. Já jsem musela od činže, školních potřeb a dalších potřebných věcí obstarat všechno sama. Žádný milionář jsem nebyla abych si mohla kupovat drahé papoušky. To je asi taky jeden z důvodů proč někdo začíná s andulkou a ne se slonem. Mysela jsem, že vám tato skutečnost dojde a že se to nemusí psát naplno. Každý si může koupit domů celou zoologickou zahradu, když na to stačí financema a vědomostma. Když čtu některé příspěvky jak se záchází s papouškama, jak koušou a co jim lidi dávají za potravu ani se nedivím, že si někdo do začátku pořídí aru. Já na to ty prachy nemám ještě ani dnes. Budiž vám všem s těma milióna na papoušky přáno.Já jsem ráda, že mám doma to, co mám.
anonymní (neregistrovaný)12.06.2011, 19:58:30xxx.xxx.117.158Pro Orinu.
Nezlobte se, ale teď jste diskuzi hodila úplně jinam, úplně na jinou rovinu - finanční. To je věc druhá. Pořídit si ovšem většího papouška nemusí být zas až tak finančně náročné. Cena je většinou zlomkem toho, co potom musíte dále vydat, hlavně, když je papoušek třeba nemocen. To pak zaplatíte ale stejně za léčení andulky (pokud ji léčit budete).
