Nedá mi to a také přispěji se svou trochou do mlýna.To co napsal Filip,tak stím 100% souhlasím co se jedná pobytu ptáků venku.Nesouhlasim s likvidací červů a bakterii v těle ptáka ale jinak má pravdu.Znovu připomenu pořad "Australie země papoušků",Kdy papoušek sedí na zasněženém stromě a vyloženě si to užívá.Petr
Taky jsem si říkal, že v těle ptáka musí být teplo, ale možná byli mysleni paraziti na peří, to už by možné bylo.
Petr: Taky mám teto dokument a je perfektní. Jde tam vidět že se tam papoušci pohybujou i ve sněhu. Doporučuju se na tento dokument podívat.
Já jsem byla v Austrálii v oblasti Darwinu, takže mám o Austrálii úplně jinou představu , ale asi v oblasti s proměnlivým počasím mrzne taky. Rozhodně ale kratší dobu než u nás. Je to podobné jako v centrální poušti, kdy je přes den 50° a v noci mrzne. Zvířata se přizpůsobí. Ale mráz a zima v Čechách má úplně jiný charakter. To si prostě někteří chovatelé u nás neuvědomují. Něco jiného je chovat venku andulky u nás a nebo v Nizozemí a pořád jsme v Evropě.
Neni nad to chovat austrálii celoročně venku, když jsou dobře zabezpečení, jako je zateplený zálet atd. Austrálie si to u mě jak psal Filip taky užívá a za ty roky jsem nepozoroval žádnou ujmu. Já osobně bych žádného australského papouška nechtěl od chovatele, který je zimuje v +10 a v teplejších místnostech , v takovích podmínkách přežívá i sebemenší chcípáček , absolutně nevhodný do chovu a s jakou je někteří chovatelé na jaře prodávají jako kvalitu. To je muj názor na australské papoušky po několik generací domestikovaných na naše klima.
Odolnost je odolnost. Pak se ani nedivím, že mnozí takto chovají, amazoňany, agapornise i pyrury. Také se ani nedivím , že mnohým papouškům chybí prsty u nohou, nebo dokonce zůstávají jen pahýly. Někdy by papoušek do jara přežil, ale postihne ho náhlé onemocnění jako je u lidí chřipka. Pak by stačilo víc tepla, aby se do jara úplně vzpamatoval a byl zase ve výborné kondici, ale proč, vždyť je to kus za čtyři stovky u andulek ještě míň, tak na co sypat zrní. Prostě papoušek si nesmí dovolit onemocnět, pak je konec. Je to jako s chrtama na závodní dráze, když nevydělává, tak se utratí. A hlavně se pod svůj názor nebojím podepsat. U mě papoušci v zimě nechcípou, tak se nemusím bát, že by to přišel někdo zkotrolovat.
Pokud je zateplený zálet s jednocifernýma mínus teplotama, OK. Můj názor na ty generace - pokud bude má rodina žít po deset generací žít v Jižní Africe tak se přece nestanu černochem? Aspoň se tak domnívám! Před pár lety vyšel článek / NováEx./ o odchovu a držení kakaduů moluckých také celoročně venku. V následujícím čísle byl otisknut názor jedné uznávané kapacity - veterináře, a ze zhodnocení takového chovu nějaký optimismus nevyzařoval.
Toto je na každém chovateli,jak bude ptáky chovat,zda v teple nebo venku.Podle mne,se zde chovají ptáci již řadu let a jsou na naše podmínky již adaptováni.Sami víte,že zimy u nás ještě nedávno byly velmi mírné.Co potom naši ptáci,kteří zažijí první pořádnou zimu.Podle Oriny by u nás najaře létalo jen hejno invalidů.Co jih Austrálie,kde v zimě jsou teploty dost pod nulou a přece zde žijí papoušci v plné síle.Podle mne je vše na přírodě.Petr
No on není problém ani tak s mrazem, ale s tou vlhostí spojenou s mrazem to je nejvetší problém. Kdyby tady byla minimální vlhkost a jen mrzlo, tak to taky není tak hrozný.
A je to opravdu o zvyku, můj kamarád chová už 6 let aratingy celoročně venku, sice to jsou prý v největších mrazech pěkný koule, ale taky to přežijí. A věřte nebo ne ani jeden drápek umrznutý nemají a je to tím že si na noc zalezou do budky, kde se zahřejí a kde není riziko že by se v noci přilepili na pletivo. Aratingy mu každý rok vyvedou 2 hnízda. Ale sám řiká, že by to tak němělo být.
Já osobně na zimu všechno nandám do bednovek a jedu tak tich 2-5°C teďka když hnizdím s agačema tak se to snažím vyhnat aspoň na tich 12-15°C. A ptáky nedávám do vnitř kvůli nim ale kvůli sobě, protože mě to v zimě nebaví.
Leef, Růžo,Petře :D dokonce i Kačika v největších mrazech dávám k tim roselám :D:D
4 Jakub, nebudeš tomu věřit, ale právě teď jsme také dali Kačika do bednovky a topíme na 200 stupňů a myslím že bude také dobrý. Vše je o přístupu.:o)))
samozrejme je dobre pokud muzete mit ptaky pres zimu v prostorech kde nemrzne,ale ne kazdy ma moznost obetovat jim nejakou mistnost na zimu.Konkretne treba ja bydlim v bytovce a tam by mi asi dali mit ve sklepich rosely a penanty,korely.Chovu se venuji na zahrade kde neni ani el.energie,takze voliery mam na zimu pouze zakryty plexisklem,teplota je tam priblizne stejna jako venkovni,ale za 5 let co papousky mam prave tam ,jsem nezaznamenal zadny uhyn a po otepleni jdou bez jakych koliv stimulu do toku a naslednemu hnizdeni.To vse se jim alespon castecne snazim vynahradit bohatou stravou i pres zimu,ovoce,zelenina zamrazene sipky,nasuseny vratic atd.
Tohle téma je dosti k zamyšlení. V něčem bych souhlasil třeba s Fylipem, ale v něčem s p. Šiškou. U Austrálie a pár výjimek z nejjižnější části Ameriky, kde už je to zažité a prozkoušené bych se nebál, že dojde k újmě nebo dokonce k úhynu. Tito ptáci, jak už bylo zmíněno, mají tvrdé podmínky i ve své domovině. Na druhou stranu, těch -20°C, které se píšou jako spodní hranice, mi příjde opravdu moc. Loni u nás byly teploty do -18 °C a to už jsem měl trochu obavy o mé ptáky. Ve voliéře bylo -14°C a chovám zde rosely a barnardy. Všichni to samozřejmě přečkali ve zdraví, ale i tak jsem přistoupil k zateplení voliéry. Tato myšlenka mě už honila rok zpátky, ale zrealizoval jsem ji až nyní. Ve voliéře letos neklesla teplota pod -3°C, což si myslím, že je dobré. Od jara se zde chystám vypustil mé alexandry černohlavé a chovat je zde celoročně. Ti sice pochází z podhimalájské oblasti, ale v zimě zalétávají do nížin, tak uvidíme.
To co se psalo výše s aratingami, tak tohle bych nepodporoval. Zase záleží na druhu, rod aratinga je rozložen po celé Jižní Americe. Aratingové zlatí se vyskytují v povodí Amazonky, ale třeba aratingové škraboškoví - mitrata alticola se vyskytují až ve výšce 3,5 km, takže se nad tím musíte zamyslet. Já bych při volbě zimoviště obracel na přirozený výskyt papoušků, ty z nížinných tropických pralesů (Amazonie, Indonesie) bych takovému riziku rozhodně nevystavoval.
Stále zde diskutujeme o Austrálii,Jižní americe,ale co Nový Zéland,kam se jezdí běžně lyžovat.Tam papoušci dokonce prohrabávají sníh a svými zobáky vytahují potravu z pod sněhu.Bohužel nevím o jaký druh jde,ale běželo to v ČT.Petr
Mohlo se jednat o Nestor notabilis - KEA. Ale ani u těchto nevím o žádném evropském chovu s podobnými klimatickými podmínkami jako u nás, kde by je chovali celoročně venku. Ale možná to vše bude zase o penězích - nebudu riskovat, že se něco stane a papouškem nad 50 tisíc kč, kdežto chovance řádově ve stovkách či tisicikorunách objetujeme bez mrknutí oka.
Nový Zéland samozřejmě také. Zde se vyskytují kakarikové, hodně otužilí papoušci. A co už je trochu rarita pro nás české chovatele, tak je nestor kea vyskytující se na úpatí pevninských ledovců. Pak se zde vyskytuje jeho rodový kolega nestor kaka a pak kriticky ohrožený druh kakapo soví. Na fotu nestor kea, papoušek hor