Dnes jsem dostala časopis Nová Exota. Doporučuji všem nastudovat Evidenci chovu zde popsanou, je to srozumitelné. Píši zde však kvůli článku o agapornisech růžohrdlých. Pisatel zde popisuje jak se musí dávat papouškům vrbové proutky a jak vhlčí hnízdo kvůli líhnutí. Každý máme nějaké zkušenosti s chovem. Horší je to když člověk s určitým druhem začíná a shání informace všude a přečte si takový článek v časopise. Také jsem začínala a dosti neblaze právě s agapornisema. Proto musím napsat začínajícím chovatelům, že nic není tak horké jak se to podává. Proutky mohou být pro hnízdo agapornisů i z lískového keře, z lípy nebo lípy. Všechno ptáci spotřebují. Zrovna tak s vlhčením hnízda mám opačné zkušenosti než mnoho chovatelů. U žádného z mých papoušků hnízdo nevlhčím ani nerosím. Při 28° -30° se mně bez problému líhnou agapornisové, senegalci a letos i první hnízdo pyrur. Zrovna tak jsem kdysi četla, že pyrury nezahnízdí, když nedostanou před hnízděním červenou papriku.Moje pyrury jí nechtějí ani když nehnízdí ani když hnízdí. A co mě překvapilo nejvíc, vůbec nebraly vaječnou míchanici. Takže píšu jen pro začínající chovatele. Vše můžete zkusit, ale nebojte se cokoliv v chovu pozměnit. Třeba vám to bude vycházet líp. Taky začínám s méně známým druhem papoušků, takže jsem opět začátečníkem. Raději se už neptám a řídím se zdravým rozumem, co by asi tak bylo v chovu vhodné.
Dobrý večer. S tou paprikou je to velmi diskutabilní,ale nechápu proč vyvracet vyzkoušené a osvědčené věci , jako je podávání vrbového proutí či zvyšování vlhkosti. To, že se Vám agapornisové líhnou při vyšší teplotě je zcela normální, ale také je k tomu potřebná přijatelná vlhkost, tak nevím co jste tím chtěla říci?? Každý nemá stejnou vlhkost jako u Vás a musí zvyšovat. Neřešme již vyřešené. Pokud by se začátečník neřídil radami zkušenějších, tak by se nkde nedostal, jelikož učení z nebe nepadají. Mirek
Chtěla jsem říct, že není potřeba vrbové proutí shánět, když stačí proutí z lískových keřů nebo z břízy. U nás žádná vrba neroste, tak jsem zkusila náhradní řešení a je bez problému. Vlhkost při hnízdění agapornisů nijak nezvyšuji. V místnosti při 28 ° mám sucho, takže je mi tedy záhadou, že se u mě líhnou agapornisové i bez zvýšené vlhkosti. Byla to asi náhoda, že jsem jim připravila takové podmínky, ale fungují už několik roků bez problému, tak proč je měnit. Nakonec i nadpočetné hnízdo loňského roku bylo překvapením.Kdyby to tolik vadilo že chybí v hnízdě vlhkost určitě by takové nadpočetné hnízdo nebylo. Agapornisové začali stavět nyní hnízda znovu, tak uvidíme jak se bude dařit odchovům letos.
Osobně nevidím na článku žádnou výtku. problematika vlhkosti je docela často rozebírána, takže je dobré ji nezanedbávat. To, že se vám daří, neznamená, že to tak bude vycházet každému. Třeba máte vlhko v domě a není třeba ho řešit. Pán to v článku zmínil a myslím, že ku prospěchu všech začínajících chovatelů. Někomu by to nemuselo dojít a troskotal by na vlhkosti třeba několik sezon. A druh větviček bych asi neřešil, vrba mi přijde jako klasika a třeba se upřednostňuje, protože je měkká a ptáci si ji dobře zpracují, také je většinou k dostání a není riziko postřiků, třeba jako u ovocných stromků. Nevím jak vy, ale proti článku nemám žádné výhrady. S takovou bychom mohli rozebírat každý článek. :)
Ať se daří.
Myslímsi,že pri 28 stupňoch nemôže byť vysoká vlhkosť,ale niektoré samice zhruba 3 dni pred liahnutým sa vykúpu a mokré zasadnú na vajíčka a je to vyriešené,ďalej vetvičky stromov majú tiež určitú vlhkosť a v preglejkových búdkach sa dlhšie udrží,ale je tam nebezpečenstvo plesní,no v tomto konkrétnom prípade to môže byť výhoda,/až sú tie búdky skutočne preglejkové/
Musím zde souhlasit s Orinou, já jsem měla agapornise růžohrdlé při ústředním topení v bytě, větvičky měli jen lipové, protože ve městě vrby nejsou. Vše bylo bez problémů a hnízdili dokonce bez budky! Myslím, že pisatelé takovýchto článků by měli spíš používat slova jako "nejvhodnější je" a ne hned "musí se", protože začínající chovatele to může děsit, když to neudělají přesně tak, jak se to "musí". A přitom to jde i jinak.
Dobrý den. nemyslíte si, že by bylo samici lépe v budce a v přirozeném hnízdu, které by si upletla sama z kůry, kde by měla své soukromí, větší ticho a přítmí ? To, že jsou papoušci schopni zahízdit všude, je všeobecně známo,ale pořád je pro mě přijatelější odborná rada z časopisu od chovatele, který ptáky respektuje a píše poměrně vhodné rady, než pokusy co se zdaří. Ono je možné, že jeden pár může odchovávat i v suchém prostředí a zárodky se kupodivu vyvíjejí, ale při větším počtu párů člověk zjistí, že zvyšování vhlkosti při vývinu většiny embyrií agaporisů, je zcela nevyhnutelné. Odchovával jsem od desítek párů nejrůznějších druhů agaporisů a bez přidávání čerstvých větviček či rosení hnízd během velmi parných dnů jsem si zdárnou sezonu nedokázal ani představit. To by jsme mohli začít diskutovat o tom proč dávat papouškům ovoce a zeleninu, když je někdo odchoval jen na zrní.
Já jsem to psala hlavně proto, že si začátečník těžko poradí s vážnou situací. Teď se mě stalo při hnízdění pyrur, že jsem koupila budku se špatným žebříčkem, který pyrury při hnízdění rozebrali. Co teď? Dokrmit mládě ručně a žebříček odstranit? Nechat žebříček v hnízdě? Jak odstarnit žebříček aby se staří neplašili? Další věc při odchovu. Staří nebrali vaječnou míchanici. Vůbec. Proč, když jí všichni ptáci u mě berou bez problému. Kdybych měla jediný pár a jinak žádné papoušky, tak bych mohla být v domění že míchanici připravuju špatně. Takových proč mám v chovu hodně. A na takové otázky nikdo neodpoví, protože jsou problematické. Já se ani neptám stejně bych odpověď nedostala. Proto budu stále začátečníkem, protože je tisíc otázek na které nezná pro mě nikdo odpověď. Musím si poradit sama.
Loňská sezona, ještě jednou přikládam fotku jednoho hnízda.V dalších hnízdech byly mladí po pěti až šesti. Teď už mně hnízdí agapornisové znova. Vzhledem k tomu, že mám konečně k dispozici kvalitní foťák mladé určitě hned po vylíhnutí vyfotím.
Dobrý den, v tom chovu existuje jeden správný směr a z něj jsou desítky odboček, které více či méně vyhovují jednotlivých párům nebo chovatelům. Jistě nelze ojedinělé případy v hnízdění, příjímání toho či onoho při krmení zevšeobecňovat a dělat z z toho ten "správný a jediný" způsob chovu. Co funguje u vás nemusí fungovat u mě. V hledání těch odpovídajících postupů v chovu budeme stále na začátku, ale směr je již dávno dán. Pokud máte možnost si přečíst první edici knih M. Vašíčka a srovnat ji s tou poslední, zjistíte, že vývoj v krmení, v postupech vedoucích k odchovům, názory na velikost a zařízení chovných prostor se neustále vyvíjí a mění. Jen stačí číst dostatečné množství periodik a literatury, které je na našem trhu v našem jazyce oproti dobám minulým opravdu dostatek a ve vysoké kvalitě.
4Orina- pokud máte početné odchovy tak není nic v nepořádku, snad byste se pro jiné, začínající chovatele mohla zmínit při jakých postupech dosahujete tak početných odchovů u agap. či senegalců.
Zatím jsem nechtěla nic popisovat. Mirek sice už vloni říkal abych uveřejnila článek a tak jsem se o tom zmínila okrajově na ifauně a tam někdo odpesal *ph, to je úplně normální odchovat taková početná hnízda papoušků* už jsem měla domluvené i uveřejnění v jednom z našich časopisů, ale výrok tohoto chovatele mě vrátil zpátky na zem s tím, že když to odchovává každý tak na co o tom psát. A pak, v některých případech se právě až kriticky odlišuju od běžných postupů a to myslím, že by spoustu chovatelů neztrávilo. Nepovažuji to ani za nějaké know hau chovu, že bych o tom nemohla mluvit, ale myslím, že bych se se svojí metodou dostávala zbytečně do sporů což dělám hrozně nerada. Myslím, že v Čechách se musí splynou s davem, jak někdo moc vyčuhuje, tak je trnem v oku těm ostatním. To neplatí jen v chovatelství, ale mnoha jiných oborech. Takové vyčuhování si můžou dovolit v cizině, kde se oproti Čechám dostaví uznání. Proto jsem ráda za spolupráci s cizí chovatelskou stanicí i za poznatky, které tam získávám.
Na tom přístupu k odlišnosti a úspěchu je u nás trochu jiný názor než jinde ve světě. Ale nenechal bych se nějakým laickým názorem mnohdy opravdového hlupáka odradit.
Že to platí i v jiných oborech můžu směle potvrdit, moje lékařka-specialistka vyhodnotila můj příístup k léčbě za ojedinělý, který by třeba v USA byl na knihu a ohromnou popularitu, ale že když se o tom budu zmiňovat v úzkoprsé čr, tak vyjdu akorát na v lepším případě na blázna.
Orino já nejsem vůbec proti objevování nových věcí a postupů. Sám tak trochu experimentuji s krmením a snažím se v tomhle vyvíjet. Vše jde dopředu a vyvíjí se, to je přirozený proces celé planety, a chovatelství se vyvíjí též. Jen mě přišlo zbytečné řešit podávání větviček a zvyšování vlhkosti u agaporisů, věc které je praktikována mnoho let a přinášející své výsledky. Vůbec otázka vlhkosti má na svědomí velkou část neúspěchů v chovech obecně.Mě bylo razeno u agapornisů etiopských ať vůbec v žádém případě nezvyšuji vlhkost a první rok mě zůstalo ve vejcích 6 mláďat, poté sem se dozvěděl, že zkušený chovatel, který mě tohle radil sám má zařízení, kde vhlkost bude nejspíše optimální.Mirek
Ještě jsem neměl čas přečíst celou Exotu, ale zmíněný článek už jsem shlédl a také na něm nevidím nic špatného. Vrba dle mého názoru je ideální na udržování vlhkosti v hnízdech. Dále když ptákům nabídnu větve vrby, vedle větvě břízy a vedle třeba olši, tak vrbu zlikvidujou, břízu si vezmou pár větviček a ten zbytek nechají netknutej.
Ještě ťak poraďte chovatelům v Praze kam na vrbu. V okolí se seženou především lískové keře. Nebo kvůli vrbě agapornise nechovat? Vždycky musí být alternativní řešení, aby mohli mít lidi radost z chovu krásného papouška. Vždyť pro jeden pár co kdo v Praze chová stačí nastříhat větvičky do tašky, aby se daly vyměnit.Přikládám fotku: takhle se rozrůstá hnízdo z větviček lískového keře u jednoho z mých párů agapornisů.