Lenka (neregistrovaný)18.12.2010, 18:15:26xxx.xxx.174.89Možná ano, možná ne :-) záleží na jedincích. Vy byste se snesla ve Vašem bytě třeba s černouškem nebo s číňánkem? To je asi totéž :-)
PROMIŇTE MI PŘIROVNANI, NEJSEM RASISTKA!!!
salamounek18.12.2010, 19:19:06xxx.xxx.81.125Dobrý den Olgo, já mám takovou zkušenost s agapornisem, že alexandra malého, který je větší a ostřejší než korela, stále proháněl, až by ho uštval. Musela jsem je pouštět zvlášť. Ale souhlasím s tím, že záleží na každém jedinci. Eva P.
Orina (neregistrovaný)18.12.2010, 19:27:16xxx.xxx.75.78U agapornise žádný jedinec neexistuje, rvou se všichni. Jestli chcete aby korelu zabil, tak je dejte dohromady. To se vám spíš snese některý normální senegalec s druhým papouškem, ale agapornis ne. Mám je doma delší dobu a vím co dokážou i vůči amazoňanům.
Smíšek (neregistrovaný)18.12.2010, 20:15:51xxx.xxx.26.42Často se zde řeší co s čím, pokaždé záleží na jedincích. Já letos na jaře kupovat agáče a byl jsem v té době nucen dát někam pár korel na nějaký čas - protáhlo se to na dva měsíce. Je pravda, že korely němělii klid nenechali je hnízdit, ale nějaké velké šarvátky nebyli.
S alexandrama by to ale bylo asi lepší. a dvouletých alex. jsem měl pár andul a ty v pohodě vyváděli. Ještě až budou alexi v toku. ???
nomis18.12.2010, 20:24:39xxx.xxx.9.70Zdravím všechny,přidám se taky do diskuse. Agači s Korelama,to nééé . .chudáčci Korelky,mám je doma jen vedle sebe ve voliérách a jakmile sedne Korela na pletivo, ihned někdo z agáčů zakročí a štípné do nohy,! Agapornisy mají mezi sebou přesnou hyerarchii a žádného vetřelce nesnesou . .jsou to potvůrky,ale krásné. Ale kdo ví co to udělá když dáte po jednom jedinci z každého druhu,ale jen najednou vpustit do voliérky.Po páru,ale v žádném případě,Agáči jen sami!
salamounek18.12.2010, 21:43:31xxx.xxx.81.125U alexandra záleží opravdu na povaze. Mám jednoho, ten se snese s každým a druhý je zatím dost dominantní, ale není zatím úplně ochočený. Povahou je alex paličatější než korela, ale myslím, že by se spolu mohli snést. Ovšem zpočátku musí mít každý svou klec. Předpokládám, že mluvíte o domácích mazlíčcích. Také je dobré pokud jsou buď oba dokrmení ručně nebo oba z voliéry a mladí.
Já jsem pořídila mému alexovi kamaráda, rovněž alexe a teprve dnes (po necelých dvou měsících), kdy ten nový sám vlezl do "soukromé" voliéry prvního, je nechávám přes noc poprvé spolu. Uvidím co to udělá. Přes den se snášeli, jen u jídla se vyhazovali, což je normální. Eva P.
anonymní (neregistrovaný)19.12.2010, 20:16:57xxx.xxx.207.197Já mám spoku s korelkou andulku. Jsou chovaní jako domácí mazlíčci. Jako první jsem si pořídila ručně dokremenou korelku (v září jsem zde žádala o rady, jak ji odstavit, protože jsem ji koupila jako odstavenou, ale po pár hodinách jsem zjistila, že je plně závislá na dokrmovací kaši). Je to obrovský mazlík, který neustále vyžaduje drbání na hlavičce, nechá se pusinkovat na zobáčku, asistuje při vaření, hlavně při mytí nádobí, kdy vždy slaňuje z ramena na dlaň a musí pít z vodovodu :o) To je už u nás rituál.
Protože se z práce vracím až kolem páté, bylo mi jí líto, nechávat ji doma tak dlouho samotnou a tak sem se rozhodla, že jí pořídim kamaráda. Dlouho sem přemýšlela jakýho. chtěla jsem druhou korelu, ale kvůli případnému křiku jsem si to rozmyslela. Líbí se mi mníšci, ale ti se zase s korelama nemusí snést a tak jsem vsadila na "jistotu" a pořídila si andulku. Ta není ručně dokrmená, ale kupovala jsem ji, když byla cca týden po výletu z hnízda. Docela se bála a i mě klovala. Nechala jsem je pár dní odděleně, aby si andulka zvykla na nový domov. Ale již druhý den, když jsem přišla z práce měla všechno jídlo, které jsem jí tam připravila snědené a velice rychle si zvykala na ruch kolem. A tak jsem je nejprve "seznámila", když jsem je oba pustila z klece a po dalších cca dvou dnech, když jsem viděla, že si vzájemně vůbec nevadí dala k sobě do klece. Andulka si korelku ihned adoptovala jako "mámu" a nehla se od ní na krok. A tak je to dodnes. Korelka sice před andulkou ze začátku trochu zdrhala, ale teď bez sebe nedají ránu. Kde je korela je i andulka, co klove korela, musí vyzkoušet i andulka a i když se dodnes bojí andulka ruky, protože korela po mě leze, musí to vyzkoušet i ona. takže je mám kolikrát obě na hlavě, obě sedí na rameni, obě mi lezou po nohou a po ruce, ale na dlaň se andulka zatím neodváží. Prostě je to super dvojka, která si padla do noty. Baští spolu z jedné mističky, i když má každá svoji. Nejprve jedí zrní pro andulky a potom přejdou ke druhé mističce na zrní pro korely a jsou spokojené :o))) Navíc se andulka po těch pár týdnech naučila naprosto stejně vydávat všechny zvuky, které vydává korela, takže je od sebe nejde vůbec rozeznat. a tak mám nakonec přeci jen dvě korely :o))))
salamounek19.12.2010, 21:23:09xxx.xxx.81.125pro 207.197 - moc pěkní mazlíci. Mám podobnou zkušenost s korelou a kanárkem, také byli velcí kamarádi, ale protože kanáři se nedají moc ochočit, po mně lezla jen korela. Ovšem kanárek to bedlivě pozoroval a občas se i pískáním dovolával korely, aby letěla k němu. Zaujalo mne to sezení na fotce, mohu poprosit poslat na e-mail nebo dát sem fotku celého? Moc děkuji. Eva
anonymní (neregistrovaný)21.12.2010, 07:53:31xxx.xxx.185.42Oni tam na tom hřišti moc nejsou, proto jsou jako nový :o) - jsou to pravé větve, ze stejného dřeva jsem koupila i bidýlka a ty už jsou ohlodaný. Hlavně od korely. Andulka na to ještě asi nepřišla.
Hřiště stálo přes 300 Kč a kupovala jsem ho na zoohit.cz
Peťula (neregistrovaný)21.12.2010, 09:12:55xxx.xxx.38.103Ahoj, dovolím si přidat názor, že nejspokojenější jsou vždy dva papoušci stejného druhu. Mají stejný denní režim, jsou stejně akční, prostě svý k svému dělá největší dobrotu :-).
