Ahoj, máme doma korelu (tento měsíc - listopad je ji přesně rok). Snažím se ji naučit chodit na ruku, ale ne a ne. Když k ni přibližuji ruku, otevírá zobák a začíná útočit. Když mám ovšem v ruce proso, slunečnice nebo jiné, co ji chutná tak ráda přileze. Ale aby mi sedla na ruku, to by mě raději sežrala, než aby na mě vlezla. Co dělám špatně, máte nějaké nápovědy, děkuji za rady.
Ani nevím, zda je to samec, nebo samice. Viz foto - http://korela.velkyberanov-fotbal.cz/
Jaké jsou největší chyby při chovu korel? Četl jsem toho o korelách dost, ale pořád to asi nestačí?
myslím, že podstatné je,jak byla stará,když jste si ji bral.Jestli byla mládě, zvyklé na ruku, popř. ručně dokrmená, nebo to byl dospělák zvyklý na voliéru? To je důležitější než to, jak dlouho ji doma máte vy.Dospělá korela se těžko "zlomí", aby z ní byl domácí mazlíček.A mládě se as naopak naučí velmi lehce, korely jsou miloučké.Jo - a je to kluk jako buk.
Záleží na tom,jak často jste se snažili o kontakt-krmení z ruky v začátku. Jestli 5krát denně nebo jen tak občas a čekali jak to dopadne. Ani teď bych to ještě nezatracoval,ale chce to odpracovat-malou klec,sebrat veškeré žrádlo a krmit pouze z ruky. Klidně malé krmítko,ale v ruce a mluvit a mluvit,chlácholit. To klidně 3krát 5krát denně. Až to oba budete 100% zvládat,tak nedat celý den žrát,pustit z klece a opět stejný postup-mluvit a podat krmivo z ruky a přenést do klece. Je to prostě o trpělivosti a získání důvěry.
je to samec
jedině trpělivost,dal bych menší klec (dočasně)
jídlo střídavě, nechat vyhladovět,zjistit co má rád a nechat ho zvykat na osobní kontakt, hlad donutil i větší tvrdohlavce
Zdravím, způsob ochočování výše popsaný má ale jedno úskalí. Kdysi mi to bylo také porazeno, ale korela dva dny raději nežrala a pravděpodobně z toho šoku pak uhynula. S další jsem to udělala jinak - pokud má ráda třeba salát, tak jsem si ho dala mezi palec a ukazovák a hřbet ruky u malíčku nastavila korele nejdříve jen na kraj bidýlka. Po čase nabízení se pokusila přes tu ruku natáhnout pro salát. Nechala jsem jí, aby se takto natahovala a ruku jsem měla stále stejně a nehýbala s ní (je dobré si ji trošku opřít o bidýlko jinak svaly nevydrží) až většinu salátu sežrala. Pak jsem jí zbytek dala a druhý den to udělala stejně. Po čase již vždy stála na ruce a klidně žrala. Tak jsem opatrně s rukou pohnula. Když se splašila, nechala jsem ji být. Po několikerém opakování jí už ruka nevadila a šla na hřbet ruky vždy, i když v ní nic nebylo. Pak už to bylo snadné i venku z klece, aby šla na ruku. Ale každý papoušek je jiný, na každého platí něco jiného a každý má jiné zkušenosti. Mimochodem byla to korela z voliéry stará asi dva měsíce. Také ječtě v roce nechtěla na ruku. Ruky se přestala bát úplně asi po půl roce tohoto každodeního způsobu zvykání na ruku. Také je důležité jestli k ní nedáváte ruku příliš vysoko, to může považovat za pokus chytit ji.
Tak další dotaz.. Když si nasypu na dlaň směs (proso, slunečnice) tak začne v klidu zobat. Po chvilce přestane a začne sledovat moje prsty nejblíže k ní a začne útočit.. Mám to vydržet, nebo se na to na chvilku vykašlat a za chvilku pokračovat?
Od té doby, co jsem ji zavřel ven jenom píská a je nějaká nervózní. Vždy měla otevřený vrátka a chodila si ven jak se ji zachtělo. Opravdu je mám nechat pořád zavřené?
Já mám doma pyruru..Taky teď dost píská, dožaduje se pozornosti .. Ale nemůže si ale dělat co by chtěla.. je členem domácnosti tak si musí zvyknout na nějaký řád.. Já denně kvečeru dávám pyruru ven na " hřiště pro ptáky"- vyrobené z žebříků, bidlek a houpačky..A z klece mi taky ten l náš mazlík nechtěl jít sám na ruku..A když se přesto přiblížil k holé ruce, tak jen štípal a kloval..Ale minulý týden jsem zjistila, že když si přetáhnu mazaně rukáv přes ruku, v pohodě na ni jde..A já pak bez problémů ptáka můžu nosit po bytě.. Věřím, že se to časem zlepší natolik, že si zvykne a půjde i na holou ruku..Chce to čas.. Také jsem zkoušela ledacos, lákala na pamlsky..Ale bylo vidět, že holá ruka je postrach. Takhle jsem našla řešení.. Doma se tomu všichni diví - že je velká změna k lepšímu .. Tak uvidíme, co se bude dít dál.. :-) Zdenka.
Ano, nechat zavřenou. Musí pochopit,že jste jeho spojenec a že skrz vás může jít ven a že vlastně jste ten hodný, ten kdo dá najíst,pamlsek atd. Každý pták se cítí navíc v malé kleci stísněný takže je rád když se za nějakých podmínek dostane ve n a to si i pamatuje.
No já jsem korelu pouštěla alespoň jednou týdně, než si zvykla na ruku. Pokud byl papoušek zvyklý stále létat, tak je to pro něj teď stres. Představte si, že vás by někdo najednou zavřel do jedné místnosti a nemohl byste vůbec nikam. Taky by vám to vadilo. Pokud není velký problém s dostáváním papouška zpět, tak bych to jen omezila, ale nezavřela bych ho na pořád. Ale je to věc názoru, já drastické drily neuznávám.
Pro paní Evu.. Pan Jiří to asi psal návazně na můj předchozí příspěvek. Jasně že NE nechat STÁLE zavřenou.. Ale aby si nedělala pořád,co chce.. To mi radili i zkušení chovatelé, že papouch musí respektovat autoritu chovatele..Jako když děti milujeme, ale nedovolíme jim dělat vše, co se jim zlíbí.. Chce to jistý řád- pokud to jde.. To je můj názor..
Ahoj ta korela je 100% samec asi ho bývali majitel týral třebas ho mlátil rukou a tak nedůvěřuje taky sem měl korelů a taky se bal ruky ale na klacek a sam vlezl ale na ruku nikdy a časem sam vletěl na rameno když zjistil že může dělat co chce :-) když mi ho dali bil kost a kuže.
http://excotickeptactvo.webnode.cz/album/fotogalerie-ptaci/#obraz068-jpg