Tak jsem se dívala na tvoje webové stránky. Jak dlouho chováš ty vzácné ptáky. Ty asi nikdo jiný nemá. Takové jsem ještě u nikoho neviděla. Kdybysi chtěla třeba časem něco prodat byla bych první zájemce, je to fakt nádhera. Kam se hrabe kakadu nebo ara hyacintový. Prostě se ti to fakt povedlo mít doma takovou nádheru.
Tuším, že ještě Cone jednoho má, tuhle tu taky dával fotku z voliery ze záletu :-)), jinak takhle se mi sami napárovali v prostoru andulky....tyhle konkrétně budu prodávat.
Cone:áno áno, to jsou ti nejvzácnější ptakouši co máme:-)) druh zvaný aspoň v naší lokalitě: Dětouš lánský, jehož chov je nesmírně náročný a jde jen v domácím chovu, v zahraničí neseženeš:-))
Dalíku, chudinky?:-)) vždyť jsou to teprve "ptačí" miminka, víš jak dlouho tihle budou žít?:-P Ti přežijí ještě své majitele:-)) a cena? No chlape tolik bys neměl, ani kdybys prodal půl světa.Bohudík na prodej nejsou i když nabídek už bylo.Joo, kdby je chtěl někdo občas půjčit, to jó, ale prodat nee.Počkej na vlastní odchov, to si užiješ:-))
Tak jsem mrkla na foto. U Coneho to je 0,1 a u tebe 3,0
:-)) jako na fotbale. Ale povedli se všichni. Kdybych je měla tak bych asi neměla papoušky, ale co takhle když jsem sama :-( tak musím udělat radost sobě a pak těm druhým, kteří je chtějí mít doma. Jako tahle slečna co si ode mě brala malého agapornise.
Orino, já mám dvě již dospělé děti, dceru a syna, ale pořád se mi zdá, že jedno dítě je málo a dvě jsou už moc. Nyní to vylepšuje alespoň vnučka - nemusím vychovávat a můžu rozmazlovat. Ma u nás své křepelky a morčátka.
Já mám taky dva syny. Je jim 40 let, mají všechno jen ne děti a tudíž já vnoučata. Proto jsem se dala tak trochu na papoušky, že mi tu alespoň přes den něco řve a mám se o co starat.