Já už se děsím když mi chce někdo darovat papouška, Růža to zná, jak jí telefonuju, jestli si ho nevezme ona.Kromě toho že už nechci nikomu nic dokrmovat a pomáhat , tak mi zase někdo(teď nevím kdo) nabízel na dokrmení 11 papoušků. Já to asi přitahuju a při tom už nic nechci. Přeci jenom jak říkám ocamcaď pocamcaď. Všechno má svý meze a člověk má na všechno určitou sílu. Možná že jsem se měla dát na rybičky, tam to je snad jednodušší. :-)) A nebo by to chtělo tak 20 let dolů.
S rybičkama ve velkém byste to také neměla tak lehké, kamarád je chová na kšeft a má také dost práce, vždy z Přerova jezdíme ještě do jedné velkopěstírny / já jen na čumendu /. Těch dvacet bych bral dolů také, ale měl bych jednu neskromnou podmínku - nynější zkušenosti - a to nejen s chovem.rnJak se vám rozrůstá počet koní, tak jsem se já dostával "pomaličku" na jedenáct psů dvou molosských plemen.
Chtěla jsem vám napsat soukromě, ale zeptám se tady. Až bych si pořizovala štěně, nechce se mi do kavkazanů. Tak jsem myslela na něco co jste měl vy nebo něco podobného, aby to hlídalo samo a nemuselo se to učit jako německý ovčák. Může to být i krátkosrsté, protože, to budu mít stejně u sebe aby mi to někdo na zahradě neotrávil. Kavkazan se mi zdá, že žere každého na potkání a já bych potřebovala něco rozvážnějšího. Ale asi psa. On takový velký pes straší už jen proto že je velký.
No Zděnda pořád mluví o americkém buldokovi, ukáží se mu hranice pozemkua je to:-), ale jak je to s výcvikem se musím zeptat.P.S.obrázek ukázán, vysvětlen a hurá do zimy do školky:-))
Z těch krátkosrstých, milých a velmi nekompromisních molossů bych viděl tosa inu a některé vybrané a osvěděené linie brazilských fil. Já jsem před lety měl na kratˇase ještě jeden svůj experimentální tip, jeho nákup jsem stále odkládal - měl to být pittbull z linií 120 lbs, samozřejmě red nose. Ale se svými polsko-us kontakty jsem se nerozešel v nejlepším, tak to padlo.
Z těch agresívnějších molossů ještě argentinka a kanár, míň agrese mají máslíčka bordeauxská doga a bullmastif.
Já se stále ještě doléčuji a uvidím, jak na tom zdravotně na jaře budu a s jakým výhledem a volil bych mezi kavkazem a šarplanincem.
Růžo, ono to s žádným psem není zas až tak jednoduché - jen ukázat, ale je opravdu moc chápavý a ve většině případů i zdravý. U amerických buldoků mi osobně moc nesedí to obrovské typové rozpětí - od typu podsaditější arg- dogy po typ bordeauxské dogy v bílém. Ale zase ta rozházenost poskytuje záruku zdraví. Viděl jsem opravdu nádherné a povahově skvělé jedince, dost často jsou v us požívaní i u koní.
Já vím, chlap taky dělá celý život do psů, v práci jich má okolo 25, tahá to domů na socializaci:-)).Jenže já jsem stejně na voříšky a nebo retrívry"fleťáky" :-))
Já jsem taky chtěla nějakého vořecha, ale co teď tady vykradli zase několik chat a mně počmárali fixou na bráně ceduli *Pozor pes* tak budu přeci jenom volit větší plemeno. Německý ovčák se musí cvičit a na to já už nestačím, hlavně držet ho v obraně, abych nepřišla o rameno a tak budu volit raději něco co mě ohlídá samo. Ono dneska, když člověk žije sám, tak se musí obklopit bojovým plemenem a to stačí na to, že do objektu nikdo neleze už z respektu. A já stejně mám psa v zimě v létě u postele, takže dá signál už jen co se někdo ochomejtá u dveří. Stačí aby přišly děti na návštěvu a jen co se hrabou u brány, tak o nich vím. Kavkazan si musí na lidi okolo sebe zvyknout. Já chci právě něco jako mám teď, když příjde návštěva, že o psovi vůbec neví. Startuje až když se něco děje. A to je pro mě priorita, aby si lidí jinak nevšímal a nikdo netušil, že mám psa v bytě.
Tak přišel k nám Mikuláš, tedy resp. jen čert na dvůr, protože nechci kluky moc vylekat, barák je velký tmavý, tak aby pak všade neviděli strašidla, tedy kromě mámy:-)).Začalo to tátovýma ponožkama...