Děkuji všem, kteří mi napsali na téma škubání peří u agapornise. Je to asi zázrak nebo hříčka přírody nebo obrovské snažení se nás lidí, když po 3 týdnech našemu Ferdíčkovi začalo růst peří. Posuďte sami. Foto přikládám. První fotky jsou, když ho dcera přinesla a další postupně navazují až do současnosti.
Dcera ho přinesla jako týraného a nechtěného papouška od spolužáka. Měl v kleci jen houpačku pro velké papoušky, takže na ní ani nemohl sedět. My jsme klec vybavily větvemi a hračkami. Klec jsem umístila do kuchyně, kde je největší provoz, aby se Ferdík nenudil. Podávali jsme mu vitamínové doplňky, ovoce, zeleninu a neustále se mu někdo věnoval. Také věřím, že mu to dále poroste a že se nezačne opět škubat.
Děkuji za pochvalné ohlasy, potěšilo mě to. Zatím opravdu nezvažuji, jelikož v kuchyni je Ferdík a v obyváku mám dva výklenky a v každém zavěšenou klec s dalšími miláčky. Jeden z nich je korela Oskarka a druhý andulka Pepíček. Oskarka je miláček celé rodiny a Pepík je ještě hodně mladý a vkládám do něj naděje, že bude mluvit. Zatím mi mluvila každá andulka a byly tři postupně během let, co mi mluvily. Před dvěmi měsíci mi toiž uletěl Žofré-rosela penantova a ten uměl mluvit 12 slov a různé melodie vypískával. Takže jsem měla potřebu koupit si papouška, kterého naučím stoprocentně mluvit. Myslím si, že 3 papoušci mi stačí, tak aby byl každý individuálně spokojený. Připojuji pár fotek.
Pak, že veškeré škubání nepramení ze stresu. Vitaminy a nějakej zaklínací prostředek (jak mnozí prodávají) možná třeba pomůže. Ale největší lék je pro zvířata láska. Ta vám musí pramenit z duše. Láska se ošidit nedá a to je vidět na tomhle znovuzrozeném agapornýskovi. Jste úžasní, přeji vám i vašim ptáčkům moc radosti v životě.
Po měsíci, kdy je Ferdík u nás jsme ho pustili prolétnout volně po bytě. Je úžasný, zvědavý a snaží se nám být na blízku. Oblíbil si i naši Oskarku (korelka-náš mazel) a neustále ji napodoboval. Super, máme radost. Zatím si peří neškube. Do klece se vrátil sám , je šikovný.