Limpapony (neregistrovaný)23.08.2010, 21:59:20xxx.xxx.150.56Prosím o radu, máme 4letého amazónka černotemenného, ručně dokrmovaného. Ještě před nedávnem to byl mazlíček, ale téměř obratem se z něj stal agresivní papoušek, který si nenechá ani vyměnit vodu v kleci. Nejvíce útočí na nás - "páníčky". Podle všech informací, co jsme získali, by měl dospívat a toto chování s tím souvisí. Jen by mě zajímalo, zda to zase na určité období v roce přejde. Nebo by pomohlo pořídit kamaráda a přesídlit je do nové klece. Snese se tento druh vůbec s někým jiným?
anonymní (neregistrovaný)24.08.2010, 08:40:55xxx.xxx.193.236nevím,jak amazónek,ale máme alexandra velkého,ten snad ani nebyl ručně dokrmován,máme ho od jeho 5 let,a období agresivity a mírnosti se střídají. už jsem o tom tady na diskuzi psala, své "hodné" období má kolem vánoc - zřejmě období hnízdního klidu. od jara je protivný, syčí, někdy dokonce nechce ani na ruku, jen na bidlo, abych ho mohla vrátit do klece, když potřebuji ho zavřít. a klec brání jako své teritorium.
Limpapony (neregistrovaný)24.08.2010, 11:38:54xxx.xxx.26.218Zřejmě to bude u našeho také tak. Ale vzhledem k bojovné a srdnaté povaze amazónků je to s ním opravdu složité. Navíc se jeho chování změnilo ze dne na den. Máme malé děti, takže teď ho téměř nemůžeme pouštět ven, což mu určitě neprospívá. Dřív jsem ho kdykoli během dne pustila, jen bylo potřeba dát pozor na dudlíky a plínky, jinak děti měl rád. Ani do klece si nenechá sáhnout a vyměnit žrádlo - jsou to pak doslova manévry.
anonymní (neregistrovaný)24.08.2010, 12:35:52xxx.xxx.193.236to znám, já když krmím našeko Karlíka, nejdříve musím dát vodu, když už má nasypáno zrní, sedí při misce, syčí, úží oči, klepe zobákem. nikdy nás nestisknul, jen dává takové ťafky. není to příjemné. právě jsem si říkala, že chybou bylo, že ho koupil zeťák jako skoro pětiletého mluvícího ze zverimexu, kdoví kolik majitelů se na něm vystřídalo, prostě tehdy neodolal.My máme papoušky venku ve voliérách, takže i když se pak mladí odstěhovali, Karlík nám zůstal. Nikdy bych ho nedala pryč, ačkoliv ty jeho nálady mě děsně štvou, protože na pomazlení určitě není a s tím jeho mluvením to taky není nic extra - zvládne Kájo,Karlíčku,Jedu... když vyjíždíme s klecí na balkón a Co to?Co to je? Pak mluví "čínsky" - šílená hatlamatlatilka, kterou na nás chrlí a my mu stejně odpovídáme, čili učí mluvit on nás. Zvuků zná děsně moc, dokonce jednu dobu kdákal - slyšel sousedovy slepice. Prostě náš protiva Karlíček.
Limpapony (neregistrovaný)24.08.2010, 14:59:59xxx.xxx.26.218My jsme naopak uvažovali o tom ho někomu přenechat do chovu. I když je to pro mě srdeční záležitost, musím si zodpovědně přiznat, že u nás by se jeho kvalita života blížila k nule. Je ještě mladý zvládl by to. U nás za své teritorium považuje nejen klec, ale celý dům, takže když je venku útočí na nás. Naše děti jsou malé, takže jsou pořád doma a navíc je vždy některé vzhůru. V podstatě ani není prostor ho pustit a nechat "vyvztekat". Pokud objevím zodpovědného chovatele, tak to budu muset prostě vydýchat a pokud ne, dostane větší klec a bude si muset zvyknout. Chjo
anonymní (neregistrovaný)24.08.2010, 16:46:26xxx.xxx.193.236problém je ale někdy v tom, že ochočený papoušek nepřijme partnera - papoušici, ale dává přednost člověku, na ptačího partnera útočí a je agresivní. Uvidíte, ten váš je ještě mlaďas, náš Kája má už 11 let. Ten by si už asi nezvykl. A taky nemáme malé děti, když mě Kája ignoruje, posedává po nábytku, občas ho seřvu, když se mu zachce něco štípat, ale jinak ho nechávám, ať se proletí dle své vůle. Když má náladu, nechá se nosit na rameni a tak ...
anonymní (neregistrovaný)25.08.2010, 11:08:10xxx.xxx.90.35Každý papoušek je divoké zvíře. To si málokterý držitel papouška uvědomuje, když si ho pořizuje jako domácího mazlíčka. Ze začátku je to milé ptáčátko, zrovna jako tygří kotě. Později pochopitelně tato zvířátka rostou a dospívají. Tygra by si domů asi vzal málo kdo. Ale hezkého papouška, a k tomu ještě v přiměřených rozměrech pro létání v bytě, to už si vezme leckdo. Protože se jeho povaha v dospívání mění, je někdy složité s takovým papouškem vyjít právě proto, že je to ručně dokrmený jedinec, který nemá před lidmi respekt. Proto může i nezvladatelně útočit. Hodně záleží na povaze a výchově. Ještě neznamená, když majitel řekne "udělali jsme pro něho všechno, měl všechno, stále létal volně a on se nám odvděčil tímto způsobem". Právě neustálé volné létání po bytě někdy zapřičiní, že si papoušek takový prostor zabere jako svoje teritorium a v dospělosti si ho začne bránit, útočit v něm a nechce tam strpět další bytosti. Jenže to už se moc rozepisuji. Je to jen zkratka, proč se povaha vašeho papouška tak mění. Budete-li mít další dotazy přijďte večer na -chat- ráda vám je zodpovím.