Dobrý večer,
ráda bych se zeptala, jaké máte zkušenosti s doikrmováním mláďat bez jejich odebrání z budky. Mám 4-týdenní mládě aymary pruhovaného, které je nejmladší a zároveň výrazně menší než jeho sourozenci (přestože se líhli obden, jako normálně). Předpokládám, že jako nejmladší nejspíš nevybojovalo tolik potravy od rodičů, a proto méně rostlo, tím nemohlo soutěžit se svými většími sourozenci (ten první je opravdový otesánek) a tak pořád dokola... Teď jsou mu 4 týdny, vypadá tak o týden mladší, ale srdcem je to bojovník, kterému bych ráda pomohla ten handicap dohnat. Dokrmovala jsem už dvoje senegalce, takže pomůcky i nějaké zkušenosti mám, jen jsem se chtěla zeptat, jestli je nutné mládě vybrat z budky a dokrmit ho sólo, nebo jestli by bylo možné nechat ho se sourozenci a jen mu 3-4x denně přilepšit dokrmovací směsí. Rodiče jsou klidní a pohodoví ptáci, kteří spolehlivě odchovávají a kontroly budky snášejí stoicky. Děkuji za rady všem, kteří mají zkušenosti s podobnou situací, Lucie D.
Zapomněla jsem napsat, že už třetí den má volátko naplněné sotva z půlky, na rozdíl od sourozenců. A sourozenci už lezou z budky a začínají sedat s rodiči na bidle před budkou, tak mám strach, aby rodiče nepřestali budku s tím záprtkem navštěvovat a starat se o něj úplně... Lucie D.
Chce to jen pozorovat a v případě včas zasáhnout. V mém případě zůstala rosela sama v budce a zdá se mi, že je o ni postaráno více než když tam byli všichni čtyři.
Já mám zkušenosti takové, že mláďata trochu starší se dokrmování brání i když mají hlad. Potravu začnou přijímat v pohodě až tak třetí den. Proto já dokrmuju mláďata pouze mladší, aby bylo dokrmování bez problému a také si mláďata lepší zvyknou. Jestli to je tak u aymar nevím, nechovám je.
Já jsem sice ještě nikdy takového drobka nedokrmovala, ale dneska večer jsem to zkusila poprvé a po úvodním boji mládě ochutnalo kašičku, a pak už celkem bez problémů snědlo, co mělo. Teď už je zpátky v budce a já jen doufám, že rodiče s tím nebudou mít problém a nezačnou ho třeba napadat. Pak by ovšem bylo po váhání...