Dobrý den,
tak můj problém spočívá v tom, že jsem jsi koupil samici žako,které je 10měsíců a aby nebyla sama tak jsem jí koupil samečka kterému jsou 4měsíce.Oba ručně dokrmené.
Samečka jsem přivez,pustil a ona na něj dělá nálety a hned se do sebe pustí zobákama,řvou u toho jako by se chtěli zabít.Samec chudinka ještě špatně lítá,neumí to tolik,tak zdrhá jak umí. Bojím se aby ho nezamordovala, myslel jsem že budou kamarádi a né že vykopou válečnou sekyru. Samečka jsem nechal přespat v kleci a samička spala venku z klece.První noc jsem přežil. Jakmile se k sobě přiblíží jsou v sobě - co dál? Další klec? Pouštět každého zvlášt? Děkuju za jakoukoliv odpověd.
Nevím čemu se divíte. Samička která žila do teď sama si brání teritorium /klec, byt/ proti vetřelci. Natož když vetřelec ještě spí v její kleci, které ona považuje za své výsostné území. Při seznamování cizích ptáku se doporučuje umístit druhou klec v blízkosti stávající, tak aby na sebe viděli a postupně je přivykat. Nebo koupit novou velkou klec, kompletně změnit uspořádání, vybavení ...a pa do ní vypustit oba ptáky najednou. I tak je třeba v prvních dnech ptáky hlídat.
Je to tak. Je nejlepší ptýáky nechat na sebe zvyknout a ne je hned pustit k sobě. Ptáci si na sebe asi zvaknou ale máte to jako u lidí pokud si ptáci nesednou mohou být vůči sobě alergičtí.
Kupte novou klec a dejte ji vedle-pak pomalu pouštějte společně prolétnout,vydržte.Jste hodný,že jste chtěl pro ni kamaráda a ona jednou určitě budeza něj ráda.
Abych vás nezklamala. Některý papoušek není vděčný za kamaráda ani po deseti letech. Ale záleží jakou má povahu. Když to přirovnám k lidem, tak někteří jsou mrzouti až do smrti a u někoho najdete pochopení, které hřeje.
Ahoj, tak my jsme ve stejné situaci :-) Pořídili jsme si žakouše Charlieho, kterému je nyní rok. Jelikož jsme do těchto ptáků poblázněni, ale víme, jací dokážou být, rozhodli jsme se se všemi riziky pořídit mu kamarádku. Jsou od sebe pouze půl roku, malá má šest měsíců. Přestože jsme doufali, že se budou mít hned rádi, nastal opak. Vzhledem ke stěhování do prostornějšího bydlení jsme měli možnost koupit velkou voliéru do obýváku. Victorie zatím bydlí v této nové voliéře, Charlie obývá svou původní klec. Když byli prvních 14 dní společně, Charlie po Viktorce vyjížděl, řvali, honili se. Viki z něj měla doslova psotník, což se zlepšuje. Dnes po dvou měsících nejsou spolu v kleci, pouštíme je současně, mazlíme se s oběma a zvykáme je na přítomnost toho druhého. Do budoucna doufáme, že se situace zlepší. Vše konzultujeme s našimi chovateli, toto chování je zcela přirozené, ale časem se určit může vylepšit. My v to doufáme. Podotýkám, že oba byli ručně dokrmeni se sourozenci, Charlie žil s námi půl roku sám.
mám taky dva žaky a je to jak v italské domácnosti. chvíli se haštěří a chvíli na sebe milostně vrkají. každopádně se zabaví. párkrát se k sobě přiblížili, ale o nějakém harmonizování nemůže být řeč. a to je mám společně už 1 a 1/2. jestli vám můžu radit, tak omezte to mazlení (resp. pusinkování, škarbkání). stačí, když si s oběma budete povídat, popř. hrát.a chovatel má pravdu. je to normální, dokud neteče krev. pak nezbývá nic jiného, než přepárovat. kamarádka dávala pár dohromady 4 roky. žakové jsou hodně komplikované povahy. takže hodně trpělivosti :-).
Tak jsme Charlieho opět na chvilku dali k Viktorce do voliéry, ale pořád to není ono. Viki z něj má strach jen když ho vidí. Dnes ji ten rozmazlenec shodil několikrát na zem, jen proto, že žárlí. Pořád to doma konzultujem,vymýšlíme strategie, ale asi nezbude nic jiného, než počkat...