poradte prosim
Jak líhnout kuřata
Tato problematika byla již mnohokráte probírána. Já si však myslím, že opakování je matkou moudrosti. Proto bych chtěl nejen připomenout zkušenosti v této problematice našich předních odborníků, ale také přidat něco ze svých zkušeností.
Při líhnutí drůbeže v líhních, jsou důležité tyto faktory:
• teplota,
• vlhkost,
• větrání,
• chlazení a
• obracení vajec.
Pochopitelně prvním a základním předpokladem je kvalita násadových vajec. Násadová vajíčka musí být pravidelných tvarů a správné hmotnosti, odpovídající danému plemeni. Musí být neušpiněná a bez zjevných defektů (prasklin, drsné skořápky apod.) a pokud možno co nejčerstvější.
Před vložením vajec do líhňových lísek bychom měli všechna vejce prosvítit, tím poznáme skryté praskliny. Líheň musí být vytemperována na požadovanou teplotu, nejméně 24 hodin před vložením vajec do líhně.
Výstupní teplota by se měla pohybovat od 37 do 39 °C. U každé líhně je to individuální. Záleží také hodně na okolní teplotě v místnosti a také na propustnosti izolace líhně.
Podle př. Fr. Tuláčka je výstupní teplota u stolové líhně v první den inkubace 37,8 °C a postupně se stářím vajec teplota stoupá. Uvádí zde také % vlhkosti, obracení vajec aj., viz. tabulka č. 1.
• líhních a líhnutí všeobecně
• Pokud uslyšíte od některého chovatele pštrosů, že má 100% oplozenost vajec, 100% líhnivost a 100% úspěšnost v odchovu kuřat, pak Vám tento člověk s největší pravděpodobností neříká pravdu. Jsou chovatelé, kteří považují za úspěch odchovat 50% kuřat z počtu snesených vajec, jsou chovatelé kteří mají toto procento mnohem vyšší. Je třeba si uvědomit, že každé procento navíc zvyšuje Váš zisk. I když je to v dnešní době neobvyklé, podělíme se na této stránce s našimi zkušenostmi z této oblasti. Pro Vaši informaci - naše úspěšnost odchovu k počtu snesených vajec se v posledních letech pohybuje okolo 83%.
• líhnutí
• Inkubační doba pštrosích vajec je 42 dnů, přičemž vejce se musí pravidelně otáčet, aby nedošlo k přilepení žloutkového vaku. Co se týká teploty v líhni, jsou chovatelé, kteří udržují teplotu v líhni na cca 35°C a jsou chovatelé kteří líhnou při 37°C. Nám se osvědčila teplota 36,2°C. Po 14 dnech v líhni je nutno vejce prosvítit a pokud je oplozené, je při prosvícení vidět vyvíjející se embryo a zřetelná vzduchová bublina. Zpět do líhně se pak umístí vejce touto vzduchovou bublinou nahoru. Ve 40. dnu se vejce přemístí do dolíhně, kde se již neotáčí a teplotu je vhodné udržovat o 1°C nižší než byla v líhni. Asi ve 42. až 44. dnu se začínají klubat kuřata. Kuřata se přemísťují z dolíhně do odchovny kuřat až úplně oschnou. Těchto posledních pár dnů (tzv. špinavý proces líhnutí) nedoporučujeme provádět v líhni s jinými vejci v průběhu vývoje, protože při líhnutí se neúměrně zvedá vlhkost v líhni, což má nežádoucí vliv na vyvíjející se embrya a také ve zvýšené míře existuje nebezpečí výskytu choroboplodných zárodků.
• líhních
• kapacita - na trhu jsou líhně, které mají kapacitu několik kusů až po kapacitu několik stovek kusů. U líhní s malou kapacitou je výhodné, že můžete rozdělit snášku a nasadíte plnou líheň najednou. Tyto zárodky se pak vyvíjejí stejně, ve 40 dnu nebudete vejce otáčet, snížíte v líhni teplotu a proces líhnutí se ukončí ve stejném časovém období. Po vylíhnutí posledního kuřete pak líheň vyčistíte, desinfikujete a můžete ji opět plně osadit dalšími vejci. Nevýhodou tohoto způsobu líhnutí jsou velmi vysoké pořizovací náklady, neboť při použití líhní s kapacitou 6 pštrosích vajec by bylo nutno pro chovné trio při průměrné snášce zakoupit min. 5ks těchto líhní. Zanedbatelná není ani narůstající spotřeba elektrické energie.
U líhní s velkou kapacitou (v Jižní Africe se používají líhně s kapacitou až 600 pštrosích vajec) je nutno dbát ve zvýšené míře na čistotu a desinfekci při manipulaci s vejci - škody v případě infekce jsou velké.
spotřeba elektrické energie - uvádíme zde dva příklady, které nepotřebují bližší vysvětlení. Uváděná spotřeba je spočítána na období od začátku března do konce září, tj. doba, kdy líheň odebírá elektrickou energii (snáškové období). Průměrnou cenu za el. energii s ohledem na noční sazbu jsme určili na 2,5Kč.
při výkonu 100W činí spotřeba za uvedené období cca 500kWh = 1 250Kč
při výkonu 2000W činí spotřeba za uvedené období cca 10 000kWh = 25 000Kč
teplota- z vlastní zkušenosti víme že pštrosí vejce jsou velmi odolná a kuřata se líhnou i při kolísání teploty v líhni. Z vlastní zkušenosti ale také víme, že čím vyváženější teplota v líhni je, tím méně je případů kdy kuře uhyne v průběhu vývoje ve skořápce, nebo se líhne s nějakým defektem. Nicméně toto zkoumání vyžaduje delší časové období a zkušenosti více chovatelů. vlhkost- vlhkost v líhni by se měla pohybovat v rozmezí 30 - 40%. Pokud je vlhkost v líhni nízká, je nebezpečí, že se kuře ve skořápce přilepí, nemůže se v ní pohybovat a hyne před vylíhnutím. Pokud je vlhkost vysoká, kuřata se těžce klubou a mají vodnaté otoky. Tyto otoky ale po pár dnech zmizí. Na trhu jsou líhně které řeší nízkou vlhkost, ale v našich podmínkách se spíše setkáváme s vlhkostí vysokou. Regulace vlhkosti v líhni je velmi nákladná záležitost a podle našeho názoru, když dodržíte několik zásad, dokážete vlhkost udržet v přijatelných mezích:
-líheň je nutno umístit v suché větrané místnosti,
-vyvarujte se umístění líhně v odchovně kuřat,
-v případě nízké vlhkosti stačí umístit na dno líhně malou misku s vodou,
-v případě vysoké vlhkosti se zaměřte na snížení vlhkosti v místnosti ve které je líheň umístěna.
• Odchov kuřat
• Kvalitní odchov kuřat, zejména jeho počáteční stádium je důležité pro jeho úspěšnost v dalším chovu. Za kvalitní kuře považujeme zdravého, suchého a životaschopného jedince. Kuřata, která mají znatelné vady ( křivý zobák a běháky, špatné opeření atd. ) do chovu nepoužíváme. Hlavní faktory, které ovlivňují vývin kuřete je teplo, vlhkost a výměna vzduchu, světelný režim a v neposlední řadě výživa a technika krmení.
• Teplota: Organismus kuřete po vylíhnutí není dokonalý. Kuře sice přijímá potravu, ale nemá dostatečně vyvinutou termoregulaci. Proto si nemůže udržet normální tělesnou teplotu. Termoregulace se u kuřat vyvíjí někdy kolem druhého týdne věku a ve čtvrtém týdnu je zcela vyvinutá.
• Teplota prostředí v odchovně kuřat ( měříme ve výšce hlavy kuřete ):
• • týden • teplota prostředí - oC.
• • 1. • 33
• • 2. • 28
• • 3. • 25
• • 4. • 23
• • 5. • 20
• • 6. • 18-20
• • 7. • 15-18
• Vlhkost a výměna vzduchu: Vlhkost ovzduší při odchovu kuřat udržujeme bez velkých problémů. Vysoká vlhkost vzduchu se vyskytuje při nízkých teplotách. Nízká vlhkost se z velké části týká jen klecového chovu, při nízké vlhkosti dochází k velké prašností a je nutno odchovnu rosit.
• Výměnou vzduchu musíme dosáhnout odstranění čpavku, vodních par a oxidu uhličitého. Kuřata nesmí být v průvanu a teplota odchovny by neměla kolísat! Přílišné proudění vzduchu poznáme na kuřatech tak, že se shlukují.
• Světelný režim: Světlo je důležité pro odchov kuřat, ale nemá vliv na jejich růst. Do čtvrtého dne věku svítíme kuřatům nonstop, poté zkrátíme délku svícení na 16 hodin a v 7-8 týdnu svítíme 8-9 hodin. Doporučuji používat nízkou intenzitu světla, tímto zamezíme případnému kanibalismu.
• Výživa a technika krmení: Správná výživa je důležitá pro další růst, vývoj a zdravotní stav kuřat. Nejlepším řešením je používat kompletní krmné směsi, které odpovídají fyziologickým požadavkům kuřat.
• týdny • směs • celková spotřeba směsi • cena směsi
• • • na jedno kuře • 100 kg.
• 0-6 • K1 • 1,5 - 2 kg. • 760.-
• 7-10 • K2 • 1,5 - 2 kg. • 670.-
• 11-20 • KZK • 5 - 6 kg. • 620.-
• od 21 • N • cca 130-150 g./ denně • 650.-
• ( uvedené ceny jsou orientační a mohou se od různých dodavatelů lišit)
• Náklady na jedno kuře činí zhruba 60.-Kč. Pokud nemáme k dispozici kompletní krmné směsi, podáváme kuřatům nahrubo šrotované směsi obilovin s přídavkem sojové mouky a minerálně-vitamínových přípravků ( Vitamix, Konvit, Vitaplastin). Uvedené komponenty jsou k dispozici v chovatelských potřebách a lékárnách. Ve druhém týdnu je možno obohatit krmnou dávku o strouhanou mrkev, vařené vejce a sušené mléko. Od čtvrtého týdne kuřata na noc přikrmujeme celou pšenicí.
• Po celou dobu odchovu nesmíme zapomenout na dostatečné napájení kuřat čerstvou pitnou vodou. Pro zdárný růst kuřat musíme zajistit dostatečný krmný a napájecí prostor ( krmný prostor u krmítka cca 7 cm a napájecí cca 3 cm).
Umělé líhnutí drůbeže
(vše kolem něj)
Přirozené líhnutí: Kvokající slepice má zvýšenou teplotu. Sezením na hnízdě vejce ohřívá natolik, že se zárodek může vyvíjet. Teplota v hnízdě kolísá mezi 33,4 a 38,8 °C. U lehkých nosných plemen byla kvokavost šlechtěním potlačena. Kvokají slepice středně těžkých a těžkých plemen.
Umělé líhnutí:
K líhnutí používáme pouze vejce, která splňují předpoklady, že se z nich vylíhnou životaschopná mláďata. Vejce musí pocházet od zdravých nosnic, musí být oplozená, pravidelného tvaru a musí mít standardní velikost, která je stanovena pro jednotlivé druhy a jednotlivá plemena. K líhnutí se nehodí vejce kulovitého tvaru, protože mají málo bílku, ani vejce abnormálně velká a protažená, která mají zase obyčejně více žloutků. Povrch vajec musí být čistý, hladký, bez zjevných i krytých prasklin. Od snesení vejce k jeho nasazení nesmí uplynout více než 15 dnů, bez ohledu na to, že jsou násadová vejce uskladněna v dobrých podmínkách. Dlouhodobé skladování vajec snižuje líhnivost. Celkový výsledek líhnutí, kromě podmínek inkubace, závisí také na kvalitě výživy nosnic produkujících násadová vejce. Chovatelské podmínky se nejvíce projevují při líhnutí těch druhů drůbeže, které mají vysokou snášku.
Při líhnutí se musí dbát na úzkostlivou čistotu, rychlé odstraňování všech zbytků a odpadků, na řádně prováděnou desinfekci před započetím líhnutí, dolíhní po každém dolíhnutí a násadových vajec před jejich vložením do líhní. Na závěr úvodu si dovolím ocitovat obecné požadavky na jakoukoli líheň z publikace Domácí chov zvířat od autora Havlína a kolektiv:
„Správný průběh umělého líhnutí předpokládá kontrolu a regulaci teploty, vlhkosti, výměny vzduchu, vhodného uložení vajec a jejich obracení. Chod líhně musí být přesný a spolehlivý, líheň musí být dobře čistitelná a manipulace s vejci nesmí být namáhavá. Materiál skříně dobře tepelně izoluje, na vnitřní ploše je odolný proti vlhkosti. Teplo vytvářejí elektrické topná tělesa, která jsou regulována provozním a pojistným termostatem. Teplota se průběžně sleduje kolínkovým teploměrem umístěným na rozvodné desce líhně.
Vlhkosti se dociluje odpařováním vody z plochých táců na dně líhně nebo ponornými topnými tělesy. Zvyšuje se kropením vajec teplou vodou, mlhovkou nebo zavěšením vlhkých textilií. Sleduje se vlhkoměrem.
Větráním se v prostoru líhně zajišťuje rovnoměrná teplota, přívod kyslíku vyvíjejícím se zárodkům a odvod jimi vyprodukovaného kysličníku uhličitého. Potřeba kyslíku a tvorba kysličníku uhličitého se zvyšuje se stářím zárodků. Na 1000 vajec v předlíhni je nutno dodat za hodinu 8 - 9 m3 čerstvého vzduchu, v dolíhni 11 m3. Vyšší koncentrace kysličníku uhličitého snižuje líhnivost. Už při koncentraci 1 % zárodky odumírají nebo se líhnou zrůdy."
Citát platí pro všechny typy líhní. Je jedno, jestli DomaDělané, nebo firemní. A pro kutily - jen těžko se v líhni obejdete bez elektriky. Nezapomínejte, že kope, probíjí, zkratuje a v líhni je z hlediska E50 prostředí nebezpečné!!!!!! Tak vhodné krytí, izolace a podobné špeky jsou nutností. Vysoká vlhkost, čpavek, kysličník uhličitý.
Pro líhnutí kuřat v líhních s nuceným prouděním vzduchu je doporučené rozmezí teplot pro inkubaci 37,5 - 38,2°C při vlhkosti prostředí 50 - 65% /to je běžná vlhkost, kterou máte třeba v obýváku po intenzivním vyvětrání/ a minimálně 2x denně otočit vajíčka o 180°. Je jedno jestli ručně, nebo máte automatiku. V případě automatického naklápění vajec je doporučeno častěji. V dolíhňové lísce se již vajíčka neobracejí, je doporučeno snížit tepotu o 0,2°C a zvýšit vlhkost prostředí zvýšit na 70 - 90%. Normálně se to dělá rosením nebo zavěšením mokré tkaniny, nasáklého papírového obrousku....
Při firemně vyráběných líhní se řiďte návodem, při domácí konstrukci si vypozorujte setrvačnost topného tělesa, citlivost termostatu a podle toho nastavte střední teplotu, aby jste se vešli do doporučeného rozmezí. Smrtelná teplota pro zárodky je 42°C.
Líhně s přirozenou ventilací jsou zpravidla konstruovány jako stolové. To jsou ty „remosky - Biosky", různé doma dělané krabice se žárovkami... Nasazují se jednorázově. Vejce zůstávají v líhni po celou dobu líhnutí. Obracejí se ručně dvakrát denně. Nemají ventilátor, proudění vzduchu je samovolné. Používá se vyšší teplota (39,5 - 41 °C), na počátku líhnutí vyšší, ke konci se snižuje.
Při žárovkových líhní si uvědomte, že topíte systémem světlo - tma. Žárovky mají životnost počítanou na počet rozsvícení, cca 1000krát. Příliš jim nedůvěřuji, protože vždy hrozí nebezpečí přepálení vlákna, zpravidla v době, kdy nikdo není doma nebo všichni tvrdě spí.
Líheň máme vydesinfikovanou, seřízenou zahřátou, tak hurá nasadíme první vsádku.
Líhnutí kuřat:
Do lísek líhní s přirozenou výměnou vzduchu /dále jen stolové/ nebo předlíhně líhní s nucenou ventilací vkládáme vejce, která odpovídají požadavkům kladeným na násadová vejce. Vejce se musí od okamžiku vložení do líhně až do 19. dne každé dvě hodiny obracet o 180°. Jako pomůcku při obracení si můžeme vejce označit na jedné straně obyčejnou měkkou tužkou. Teplota v líhni se má pohybovat od 37,6 do 37,8 °C. Do 19, dne musí být relativní vlhkost při líhnutí 60 - 75 %, po přeložení do dolíhně se zvyšuje na 75 - 80 %. V dolíhni se vejce již neobracejí.
Takto striktně nařízenou teplotu nejsme doma schopni zajistit. Proto používejte mozek v režimu selský rozum, podívejte se na teplotu pod kvočnou v úvodu příspěvku a zde uvedenou berte jako ideální střed.
Aby se vyvíjející zárodek nepřehřál a abychom zajistili lepší výměnu plynů mezi vejcem a prostředím, vejce chladíme. Ona i slepice na hnízdě občas stojí a občas se jde vykálet, najíst, napít..... Vejce se ochlazují při prosvětlování 6. a 14. den, ale i při překládání do dolíhně. Kromě toho je chladíme krátkodobě 1x denně - u stolových líhní otevřením horního víka, u skříňových líhní pootevřením dveří asi na 5 minut. U některých stolových líhní, kde není zajištěna požadovaná relativní vlhkost se vejce 3x denně ručním rozprašovačem.
Vejce se poprvé prosvětlují 5. - 6. den od vložené do líhně - zjišťuje se tím oplozenost; podruhé 18. - 19. den od vložení do líhně - tímto prosvícením zjistíme odumřelé zárodky. Kuřata se začínají klubat 20. den a líhnout 21. den od vložení vajec do líhně. Z dolíhně se kuřata odeberou až po osušení, přičemž se současně odstraní skořápky z vajec.
Krůťata:
Vývoj krůťat ve vejci trvá 28 dnů. Krůtí vejce se musí obracet až do 26. dne. Ve skříňových líhních se v této době překládají do dolíhně, ve stolových líhních je nutno v této době relativní vlhkost, podobně jako při líhnutí kuřat vlhčením vajec až třikrát denně. Krůťata se začínají klubat 27. den. Požadavky na teplotu, ochlazování a relativní vlhkost jsou při líhnutí krůťat podobné jako při líhnutí kuřat.
Perličky:
Líhnutí perliček má v porovnání s líhnutím kuřat několik zvláštností. Vývoj perličat ve vejci trvá 26 dnů. Vejce se začínají ochlazovat už 6. dne - perliččí vejce mají silnější skořápku a méně pórů. Od 6. dne do 23. dne inkubace se musí chladit dvakrát denně 10 minut a obracet každou hodinu. Po přeložení do dolíhně, nebo od 23. dne inkubace, se musí chladit kropením vodou třikrát denně, čímž se současně zvyšuje relativní vlhkost prostředí potřebná pro dobrý průběh klubání. Relativní vlhkost v předlíhni má být 60 %, v dolíhni 80 %. Teplota v předlíhni i dolíhni má být 38 °C. Po přeložení do dolíhně se vejce přestávají obracet.
Bažantí kuřata:
Vývoj bažantích kuřat ve vejci je různý podle druhu; u většiny druhů trvá 23 - 25 dnů. Líhnutí bažantích kuřat má tyto zvláštnosti: teplota v prvních třech dnech má být 37,7 °C a relativní vlhkost prostředí 60 - 65 %. Čtvrtého dne se teplota upraví na 37,5 °C a relativní vlhkost na 55 -60 %. V malých stolových líhních je třeba v prvních třech dnech větrací otvory uzavřít, čtvrtý den pootevřít a pátý den nastavit do polohy určené pro normální líhnutí.
Při líhnutí kuřat, jejichž inkubace trvá 23 - 24 dnů, se ponechá teplota 37,5 °C do 16. dne líhnutí, u kuřat s delší dobou inkubace se působení teploty 37,5 °C prodlužuje o počet dnů, převyšujících 24. V této době až do přeložení do dolíhně se teplota upravuje na 37,3 °C.
Bažantí vejce se v líhni obracejí dvakrát denně a chladí se jedou denně větráním po dobu 15 minut. Po přeložení do dolíhně se přestávají obracet. Při klubání se kropí vodou. Při klubání je potřebná teplota 37,4 °C a relativní vlhkost 70 - 75 %.
Vejce se prosvěcují poprvé 6. - 7. den po vložení do líhně, podruhé před začátkem klubání. Po vylíhnutí se nechávají kuřata v líhni 24 hodin dosušit.
Bažanty jsem prachsprostě opsala z návodu, ale osobně jsem je líhla jako kuřata. Z 50 vajec bylo 45 bažantíků. Inkubace 25 dní. Druh nevím, byl to zkušební provoz pro kamarády myslivce.
Křepelky:
Inkubace mláďat křepelky japonské a jejích rázů trvá 17 dnů, čínské 16 dnů a kalifornské 22 - 23 dnů. Teplota potřebná pro inkubaci je 37,5 °C, relativní vlhkost od 1. do 15. dne inkubace 60 %; 16. den 60 - 70 % a od začátku klubání až po líhnutí 80 - 90 %. U vajec křepelek kalifornských se relativní vlhkost začíná zvyšovat až 19. dne.
Vejce křepelek se až do začátku klubání obracejí dvakrát denně. Poprvé se prosvěcují 6. - 7. den, kdy se vyřadí všechna neoplozená vejce, podruhé 14. den kdy se vyřazují vejce s odumřelými zárodky. 15. den se vejce dvakrát kropí. Mláďata čínských křepelek se líhnou 16. den japonských 17. den a kalifornských 22. - 23. den. K líhnutí křepelčích vajec používáme stolové líhně.
Kachňata:
Kachňata pižmovky se líhnou 35 dnů, kachňata ostatních plemen 28 dnů. Teplota potřebná pro líhnutí kachňat je až do 24. dne (pižmovky 30. dne) 37,7 °C, relativní vlhkost je v této době 70 %, po 24. dnu se teplota sníží na 37,3 °C a relativní vlhkost se zvýší na 85 %. Kachní vejce se od 12. dne inkubace chladí jednou denně vzduchem a od 13. dne se třikrát denně kropí vlažnou vodou. V dolíhni se vejce po 24. dnu kropí šestkrát denně a nesmí se už obracet. Do 24. dne se vejce obracejí automaticky každé dvě hodiny a ručně minimálně jednou denně. Prosvěcují se 6. a 24. den. Při prvním prosvícení se vyřadí neoplozená vejce, při druhém prosvícení vejce s odumřelým zárodkem. Vylíhnutá kachňata se nechají v dolíhni 24 hodin usušit.
Housata:
Líheň musí být 24 hodin před vložením husích vajec vyhřátá na teplotu 37,7 - 37,8 °C s nastavenou relativní vlhkostí 60 %. Vejce se obracejí o 180° každé dvě hodiny, nebo při ručním otáčení třikrát denně. Ochlazovat se začínají 8. den po dobu pěti minut; každý další den se ochlazování prodlužuje o 1,5 - 2 minuty až do 14. dne, kdy ochlazování trvá 45 minut. Vejce se během ochlazování vyjmou z líhně a pokropí vodou 35 °C teplou. Poprvé se prosvěcují 10. den, podruhé 27. den, kdy se přestávají obracet. Teplota se 27. den sníží na 37,5 °C a relativní vlhkost zvýší na 70 - 75 %. Líhnutí nastává 30. den od vložení vajec do líhně.
Znovu opakuji, zde uvedené teploty berte jako ideální střed.
Protože není každý den posvícení, tak i skoro měsíční tanec kolem vajec v líhni může být korunován nezdarem.
A to z příčin fyzikálních - líheň má mizernou izolaci stěn a citlivě reaguje na změny teploty okolí - pokles teploty v noci, prudké ochlazení při větrání místnosti otevřením okna..... „uvaření" vajec díky slunečním paprskům dopadajícím na líheň, sabotáž energetiků když neoznámeně a neplánovaně vypnou proud na celý pracovní den...
A nebo z důvodu nákazy. Nejběžněji se setkáte se zaplísněním Aspergillou fumigatus. Tato potvůrka je nejběžněji rozšířenou plísní a vyskytuje se na vlhkých organických materiálech rostlinného i živočišného původu. K růstu potřebuje vlhko a teplo, takže dýchací cesty drůbeže jí poskytují ideální podmínky stejně jako umělé líhně. Plíseň vytváří mikroskopické spory (konidie) v milionových množstvích. Spory jsou velmi odolné v zevním prostředí a přežívají řadu měsíců i let. Snadno se šíří, hlavně zvířeným prachem z podestýlky, prašným zaplísněným krmivem a rozvířeným vzduchem v líhni. Protože líhneme, tak při zamoření líhní prorůstají plísně z povrchu skořápky jejími póry dovnitř (tmavé skvrny) a usmrcují zárodek.
Spory plísní ničí teprve 30 minutový var nebo 2% roztok formalínu.
Formalín je karcinogenní, ale na trhu je již dost jiných vhodných desinfekčních prostředků. I když čistě mezi námi, formaldehydové páry ......
Pak nám ještě může zkazit radost z vylíhnutých kuřátek rodičovské hejno. Spíš naše chyby v péči o něj. Zde trochu ospravedlňuji svoji občasnou nepříjemnost a protivnost z diskuze, když se dohadujeme o tom, jestli sypat granule, když pšenka přece stačí.....
Nedostatek vitamínu A:
Nedostatek vitamínu A je poměrně častý u slepic, krůt a kachen. Při nepřístupu k zelenému krmivu se může projevit i v létě.
Ptáci ztrácejí čilost a zájem o potravu, hubnou, výrazně klesá snáška a oplodněnost vajec, ve kterých jsou krevní skvrny. Dochází k odumírání zárodků nebo k hynutí mláďat brzo po vylíhnutí. Přidružují se zejména parazitární onemocnění (kokcidióza) v důsledku snížené odolnosti sliznic.
Tak nezapomínejme na přístup drůbeže k čerstvému krmivu, ke krouhané mrkvi nebo, k té pšence, podáním třeba Combinalu A jednou za 6 - 8 týdnů. Tělo si vytváří zásoby. Předávkování vitamínu A vede u mladé drůbeže k předčasnému kostnatění chrupavek a tím k poruchám vývinu kostry, u dospělé drůbeže k těžkému poškození ledvin. Tak všeho s mírou.
Dál nás může potrápit nedostatek vitamínu B2 (riboflavinu). Je důležitý pro líhnivost, životnost a růst mláďat.
U dospělé drůbeže se nedostatek projevuje poklesem snášky, zdrsnělou, skvrnitou skořápkou a ztekuceným bílkem. Zárodky ve vejci hynou ve druhé polovině líhnutí, jsou zakrslé, mají zkadeřený puch a otoky těla.
Ale protože naše pipky dostávají sem tam mléčné výrobky, k sušeným kvasnicím se tu a tam taky dostanou, tak je B vitamín pro nás bezproblémový.
Nedostatek vitamínu E je už jiná, protože ten si v rodičovském hejnu můžeme přivodit celkem snadno, v dobré víře, že pipkám přilepšujeme...
Příčinou může být nejen nedostatek vitamínu E v potravě, ale i nadměrný přísun živočišných tuků (nad 2%) a zvláště zkažených tuků. U dospělé drůbeže nedostatek vitamínu E negativně ovlivňuje především sexuální funkce (oplozenost vajec, odumírání zárodků).
Při odchovu masných, rychle rostoucích hybridů je dobré trvale přidávat zdroje vitamínu E (Combinal e, Konvit Neo, klíčkový olej), protože ptáci mají relativně vyšší spotřebu než savci. Zelené krmivo a naklíčené zrno jsou současně i zdrojem vitamínu A, jehož nedostatek často komplikuje nedostatek vitamínu E. Zase, všeho s mírou.
Pokud zjistíte sníženou líhnivost vajec v důsledku hynutí zárodků v posledních dnech inkubace a u zárodků objevíte zkrácený „papouščí" zobák s vyklenutou hlavou a otoky a zkrácené končetiny, tak máte v hejnu jiný průšvih, jmenuje se peróza a vzniká z nedostatku manganu a zinku, cholinu (vitamín B), vitamínu H, popř. vitamínu E. Sklon k onemocnění způsobuje nadměrný přídavek vápníku a fosforu, které konkurují manganu při vstřebávání ve střevě. Také jednostranná výživa, např. kukuřicí s nízkým obsahem manganu, vitamínu E a H, zejména při uzavřeném odchovu bez přístupu k půdě. Citlivější jsou masná plemena. Nosnice jsou náročnější na přísun manganu až ve druhém roce snášky.
Tak když budete mít pocit, že musíte pipkám přidat vápník, kvůli tenkým skořápkám, nezapomínejte na mangan. Všestranně pestrá krmná dávka zajistí přísun těchto stopových prvků. Z přípravků je vhodný Konvit Neo a Plastin.
Doufám že jsem vás nevyděsila, ale to že krmíme málo, nebo to zase naopak s vitamíny a stopovými prvky přeháníme, poznáme bohužel až když brečíme nad neproklovanými kuřaty, nebo brzo po vylíhnutí zdechlými.
I to je důvod, proč doporučuji krmné směsky plus pastva, občasně nepovedený oběd.....
A na závěr přidávám popis a možnou příčinu poruch líhnutí:
Při dobrém líhnutí nepřesahuje počet neoplozených vajec 4 - 5 %, vajec s krvavými prsteny 2 %, odumřelých zárodků 2 - 3 %, udušených zárodků 6 - 7 %. Zvýšení některé z těchto skupin ukazuje na závadu v kvalitě vajec nebo ve způsobu líhnutí.
Vylíhlá kuřata - Příčina
Vleklé líhnutí, slabá kuřata - Avitaminóza D
Kadeřavé opeření, lepkavost, ochrnutí krku a nohou - Avitaminóza B2
Opožděné klování, slabá kuřata se špatnou pigmentací - Avitaminóza A
Opožděné vylíhnutí, slabá kuřata, slepené oči, špatná pigmentace - Avitaminóza A
Brzké, ale vleklé líhnutí, kuřata malá se slepeným puchem, pupek špatně uzavřený -Dlouhodobé přehřátí
Líhnutí opožděné, vleklé, kuřata slabá, špatně stojí na nohou - Nedohřátí
Líhnutí opožděné, kuřata špinavá, puch špatně pigmentovaný - Nadměrná vlhkost
Naklování ztížené, líhnutí uspíšené, kuřata a skořápky suché - Nedostatečná vlhkost
Naklování skořápky na špičatém konci vejce, lepkavost - Nedostatečná výměna vzduchu
Opožděné líhnutí, kuřata slabá - Dlouhodobé skladování vajec
Uspíšené líhnutí - Přehřátí vajec
Líhnivost snížena na 50%, kuřata slabá, poruchy koordinovaného pohybu - Vleklá otrava rtutí
Co dodat? Už jen přání samých úspěchů