Ten libeček vyzkouším, je to dobrý nápad, už jsem o tom přemýšlel také, ale neodhodlal jsem se. Máme jej vysazený jako přídavek - ochucení potravin pro nás.
Takže jsem začátečník a snažím se dodat ptákům přírodní vitamíny.co se týká diskuze ohledné velikosti voliér,plně souhlasím s p.Šiskou-pro austrálii 3m a větší,a co se týká budek z různých osb desek a podobně-mladé se vylíhnou,ale budou mít mladé?To je jen můj názor.
Docela mě zajímá,jestli pták ve volné přírodě pozná jedovaté od nejedovatých surovin.Jsem přesvědčen ,že nějaký instikt funguje,potom strach z podání jedovatých (nechtěně podaných) surovin je zcela zbytečný.????????
Noo,myslím si,že pták volně žijící v přírodě tento instinkt má,pokud mu ovšem človék nepostříká jeho potravu nějakým chemickým povzbuzovačem.U ptáků odchovaných v zajetí,bych si nebyl tak jistý.Člověk ma tuto rozpoznávací schopnost prý do tří let a pak ž... všechno.
U mě ptáci jedí rohlíky pouze jako strouhánku přidanou do míchanice. Jinak se zvláštní, že o rohlíky vůbec nestojí - ani andulky. Dávám jim celozrný tmavý chléb a po tom se můžou utlouc, rohlík zůstane v kleci celkem netknutý až ztvrdne, tak ho vyhodím.
Tak nevím,ještě mě nikdy nenapadlo dát andulkám měkký rohlík.Vždy dávám tvrdý a vždy se na něj vrhnou,jak na nejlepší pochoutku.Takže tvrdý rohlík vyhodit neznám.
Dnes jsem dala andulkám jahody.Pokud je zapíchnu na větev, jako to dělám s jablkem, tak o jahodu nestojí. Musím jí prostrčit mezi pletivem a to pak zobou. Je to zajímavé proč právě tak?
Zajímavé :-)) andule jsou potvůrky bojácné, moje se na jahodu ani nepodívají a vyhýbají se jí obloukem a to sem byla trpělivá a dávala jim jí několikrát, já vypozorovala že se spíš bojí červených věcí jako papriky, rajčata, jahody, třešně, je to zajímavý ... když jim dám něco zeleného poprvé jako třeba okurek tak se na něj vrhnou skoro hned, asi je odrazuje ta barva. Mláďata vylítlá tohle nedělají, zvědavě zkoumají a okusují vše nové.
Super je sledovat kakariky jak se hladově vrhají na každou neznámou věc, u těch bych i řekla že pokud bych jim hodila něco jedovatého tak instinkt nemají a sežrali by to.
Petrova zmínka o podávání libečku papouškům mě velmi zaujala a jejikož jej také na zahrádce pěstujeme, některé rostliny dosahují až do výšky 2m a libečku pro naší spotřebu je velký přebytek. Po dva týdny předkládám agapornisům květenství / lze přirovnat k menšímu květu černého bezu ale žutému/ a senegalcům a pap.hnědohlavým a konžským duté stonky většího průměru. Opravdu od samého počátku o předkládané jeví zájem a konzumují jej. O listovou část je zájem minimální až žáden, moji žakové libeček celkově ignorují.
Libečkem tedy jde sez'onně rozšířit pestrost nabízené potravy i PAPOUŠKŮM.