Dobrý den, za svůj minulý dotaz se omlouvám. Byl moc troufalý. Zeptám se jinak. 5 let chovám drobné zrnožravé ptáky. Voliéry mám celoroční, bez zimoviště. Rád bych se přeorientoval na hmyzožravé ptáky a své voliéry zboural a postavil zcela nové. Mám plochu nemám 81 m2, ale podstatně menší , jen 7x5m2. Kolik se mi tam vejde voliér se zimovištěm a jak budou veliké pro drobné hmyzožravé ptáky? Předem moc děkuji. Filip Starosta
Dobrý den. Samozřejmě nejlepší možností jsou kombinované voliéry. Nechci být troufalý, ale myslím, že velikost vám zde nikdo neřekne bez toho, aniž by jste uvedl, jaké druhy máte v plánu chovat. Adam Bura
Ty leskoptve nejsou 100%. Byly mi doporučeny jako ptáci pro začátečníka. Který druh (nejlépe skupina druhů) je vhodná pro uzačátečníka v této oblasti? Předem děkuji.
Dobrý večer. Osobně myslím, že u měkkožravého ptactva je obtížné vybrat nějakou skupinu jako nejsnadnější pro začátečníka. Všeobecně jsou ale leskoptve opravdu doporočuvány jako ideální na začátek. Já jsem začínal s banánovci fialovými, a také vše v pořádku. Jelikož leskoptve nechovám, s velikostí voliér vám neporadím, ale například Zdeněk Gajdoš má čerstvě postavené kombinované voliéry pro leskoptve, takže prosím Zdenka aby zde přispěl. Adam Bura
Zdravím Tě Adame.
Jelikož jsi třel aladinovu lampu, tak jsem teda zde a ihned v úvodu bych to rád uvedl vše na pravou míru.Takže voliéry Zdeněk Gajdoš zcela hotové stále nemá, jelikož je lajdák, ale snaží se ze všech sil.
Co se týče výběru leskoptví, tak vzhledem k tomu, že je nejhojnější a zřejmě nejrozšířenější v chovech leskoptev tříbarvá, tak bych si dovolil říci, že bude zřejmě pro začínajícího chovatele hmyzáků ta nejvhodnější, takže i z tohoto důvodu jsem si je pořídil. V žádném případě zde nechci uvádět, že je její chov snad snadný.
Odpověď na Filipové otázky, jak postavit nejmodernější a nejvhodnější chovné zařízení pro chov hmyzožravých zřejmě zůstanou nezodpovězeny, jelikož na to je velká spousta názorů. Doporučuji čerpat zkušenosti od více chovatelů. Z.G.
Filipe, já jsem zvolil venkovní voliéry o velikosti - D/Š/V - 3 m/1,2 m / 2,2 m. Konstrukce je dřevěná opatřená nátěrem, králičím poplastovaným pletivem a do poloviny výšky je osazena polykarbonátem. G.Z.
Vnitřní zálety jsou - výška 1,9 m, hloubka 1,8 m, a šířka dvakrát 1,2 m a dvakrát 1 m. Čelní stěna je svařena z pozink profilu a mezistěny jsou zhotoveny z dřevěných latí a bílého polykarbonátu. G.Z.
Stěny jsou obloženy obkladem a podlaha je spádována a je opatřena odpadem, takže je možno zařízení omývat, jelikož trus hmyzo a plodožravých ptáků je vypouštěn často za letu a zoohygiena je proto v chovu této skupiny ptáků důležitá. G.Z.
Okno rozměru 60/60 cm je osazeno luxferama a totéž okno je také v protilehlé stěně, takže je osvětlen první a také čtvrtý zálet, takže přes bílý polykarbonát je dostatečná propust světla do druhého a třetího záletu. Krmná chodba je opatřena stmívací zářivkou. G.Z.
Zálety budou obslužné z krmné chodby. Podlaha ve vnitřních záletech bude pokryta pískem a extrementy budou vyhrabávány (vzor zoo Plzeň) a jednou za čas bude provedena kompletní výměna písku . Venkovní voliérky budou nadstřešeny ze dvou třetin a opatřeny lanky na možnost uzavření záletových otvorů. Osazení voliérek a dekorace kmeny, kameny a dostatkem větví bude ta činnost, na kterou se asi těším nejvíce společně s vypuštěním ptáků. Takhle nějak jsem se rozhodl vybudovat já své voliérky pro hmyzo a plodožravé ptactvo. Takže snad něco málo poslouží k inspiraci. G.Z.
Další z možností pro sezónní období je využití nylonové sítě s malými oky. O této možnosti také uvažuji. Několik sloupků, středová tyč a několi metrů čtverečních sítě a myslím si, že by se v tom velice dobře hnízdilo např timáliím čínským
Škoda tohodle nevyužít. S použitím sítě má zkušenosti Adam Bura, takže Adame mohl by jsi se podělit o své dojmy ? Filipe, přeji Vám šťastnou ruku při výběru ptáků a brzké zhotovení voliér.
S pozdravem Gajdoš Zdeněk
Dobrý den, pokud myslíte voliérky se zálety, tak nikoliv, ty budou určeny pouze pro hmyzo a plodožravé ptáky, ale zvažuji sezóní umístění v bujné vegetaci za použití sítě. G.Z.
Dobrý den. Omlouvám se za pozdní odpověď, ale nějak jsem se k tomu nedostal, a včera večer jsem přijel ze Dvora Králové...S mou zkušeností se to má asi takto: Těsně vedle voliér nám roste starý strom ořešáku královského, vždy mne lákala představa zbudovat kolem tohoto stromu velkou voliéru. Loni jsem se k tomu konečně odhodlal, a spolu s mým otcem se pustil do práce
Foto č.1 - před stavbou
Vedle stromu stál již dřevěný plot, který odděloval starou pergolu od zbylé části. Rozhodl jsem se jej tedy využít jako dělící stěnu mezi dvěma voliérami. S místem jsem opravdu nešetřil, a tak každá voliéra je dlouhá v nejdelším místě 10m, v nejširším 5 a v nejvyšším cca 4,5 m. Naplánoval jsem si to takto:
Obvodové zdi jsme postavili klasické z bodovaného pletiva, do země je zapustěn plechový pás, a cca do 40cm od země je pletivo kryto okory. Místo středního sloupu, který je nosným základem sítě, a klasicky se používá kovový podpěrný sloup, jsem využil již zmíněný ořešák.
Na vrchol jednoho ořezaného kmene jsme připevnili kruhovou konstrukci pro uchycení nosných lan. I zde jsem udělal změnu. Obvykle jsou používána ocelová lanka. Zkusili jsme místo nich použít silonová lanka o průměru 4 mm, a prozatím je vše v pořádku