Rvačka

Pokud nelze cizího psa obejít nebo začne dorážet - nejdřív na něj zařvu (mazej! val domů! …) - jako fakt ale ostře, autoritativním hlasem - ne “pejsku běž domů prosím”. To nám většinou stačilo. Pokud je v dosahu a fakt otravuje, klidně ho švihnu druhým koncem vodítka přes kušnu. 

Do divočejší situace jsem se naštěstí ještě se psem nedostala, na místní “volnovenčiče” stačí zařvat. Ale pokud by mi doráželi na fenu, klidně bych i kopla, hodila kamenem, přetáhla klackem - byl by poblíž. 

Nikdy bych nenechala svou fenu, ať si to vyřídí sama.

Já ještě většinou ty otravné psy, co běhají volně po vsi vyfotím a rozmáznu na sociálních sítích obce - ať má majitel ostudu.

nechat je si to vyříkat?

To určitě ne! Viz výše. Nedávno se tady řešil i paralyzér, právě pro tyhle už hodně vyhrocené situace.

Keďže mám fenu, ktorá sa nenecháva dvakrát prehovárať do bitky, zvlášť na vodítku, riešim vždy preventívne. Oči na stopkách, psom sa vyhýbam z diaľky, špeciálne tým na voľno, “on nič neurobí”.  Keď už sa mi stane, že niekto príde, záleží od toho, ako sa chová. Ak je to nejaký pidipes, ktorý prichádza v mieri, neriešim. Ak je to pes, ktorý v mieri neprichádza, riešim to vždy ja, obvykle stačí vyraziť do protiútoku - máloktorý pes prejde cez nasratého človeka. Potom podľa situácie, väčšinou kopem, už teda nosím aj slzák, ale zatiaľ som ho na psov nepoužila. A áno, som hysterka, neznášam to, keď si ľudia púšťajú bezprízorne čokle na špacír, ale mám fenu s jednou ľadvinou a fakt netúžim po tom, aby mi ju zabil nejaký debil tým, že po nej poskáče. 

Tak ono je ideal konfliktum predchazet, ale chapu ze ne vzdy to jde. 

Blizici pes je vetsinou citelny (pokud nenarazite na asiaty, tibetske dogy a podobna plemena s poker-face). Takze pokud se blizi pohodar, nechavam byt a jen koriguju pripadne projevy nevole, pokud by zacly. 

Pokud se blizi nekdo prednasr…anej, vleim smecku za paty a jdu agresorovi krok v ustrety. Pevnym a rozhodnym hlasem velim “vypadni” a 99% psu to pochopi. Nekteri vytrvalci me zkusi obejit, akze krok stranou, zastoupit cestu a to same … pak uz byva pokoj. 

Ja jsem tam do toho, abych sveho psa/psy branila. Pokud to necham na nich, zaprve to pri nasem poctu pro agresora nedopadne dobre a za druhe ja ztracim autoritu. Takze by si priste deticky mohly myslet, ze nemuseji za paty, ze to muzou resit rovnou sami … a to nechce nikdo ;)

Ocekava se ale, ze muj pes zna povel za paty (nebo nejaky podobny ekvivalent, napr. zustan) a opravdu ho poslechne. 

I kdyz je teda pravda, ze od chvile kdy se nas pocet prehoupl pres 4, tak si 101% dementu (ctyr i dvounohych) hodne rozmysli zda k nam jit 😀

Zkusila bych ho zastavit, nejlépe už na dálku, vyšla bych mu mu naproti a stála mu v cestě  ( stoupla si před svého psa) a postojem i hlasem dala najevo, že přeze mě neprojde. Já, jak žiju se psy celý život a jsem takový polopes 🙂, tak tohle umím dobře.

Když je poblíž páník, musíte ho většinou rázně pobídnout ať přiběhne a psa si chytí, většina lidí v téhle situaci zamrzne a stojí jako solný sloup.

Někdo s sebou nosí pepřák, s tím se musíte naučit mířit, ale i kdyby dostal zásah i váš pes, je pořád lepší než kousné rány, které se špatně hojí. Můžete nosit i taser, ale tam se musíte dostat na kontakt. Něktetého psa prý odradí odradí už jeho zvuk.

Když je rvačka neodvratná, je za mě lepší psa pustit, i dobře socializovaný pes, který se nikdy nepopral, umí ze hry s ostatními psy různé tríčky které pak může použít, psi spolu boj hravě nacvičují, může i utéct nebo si držet odstup. A může použít i různé konejšivé signály, takže ke rvačce třeba nakonec ani nedojde nebo je spíš symbolická.

Jeste jsem zapomela dodat, ze pokud se agresor preci jen pokusi skrze mne projit, proste ho odchytnu a poslu (vetsinou vzduchem) panickovi ktery se nestara. 

Ale to chce trochu cviku. Nicmene podle me lepsi odlovit psa co jde kolem, nez hrabnout do propukle rvacky. Tam to chce cviku mnohem vic, jinak to pak vetsinou dost boli …

Arosek:

Jeste jsem zapomela dodat, ze pokud se agresor preci jen pokusi skrze mne projit, proste ho odchytnu a poslu (vetsinou vzduchem) panickovi ktery se nestara. 

Ale to chce trochu cviku. Nicmene podle me lepsi odlovit psa co jde kolem, nez hrabnout do propukle rvacky. Tam to chce cviku mnohem vic, jinak to pak vetsinou dost boli …

Kdyby to byl nějaký menší pes, tak by to snad šlo, ale nějak si neumím představit odchytit nějaký rozzuřený tele. Naštěstí jsme teda zatím žádný bez dozoru nepotkali a doufám, že u toho nadále zůstane. 🙏

ono to krom přístupu “zlý policajt” mnohdy jde i “dobrým policajtem” a to  třeba tak, že psu hodím hrst pamlsků, nebo jeden že si hrajem na “chytej”, někteří zaberou na hozený předmět (klacík, já měla tenkrát v kapse šišku)……toť má praxe, ne jen teorie

většina takto příchozích psů se primárně rvát nechce, takže hodit situaci aktivně do pohody není od věci….pokud to jde

Hele naopak - velkej pes se chyta lip nez malej. Pac je ho za co chytit. Malej je jak zivy stribro, naprahnes ruku a on uz tam neni. 

A kdyz je clovek zdrave nasratej, zastavi i lokomotivu, pac adrenalin dela divy 😀
Ja odchytavala SAO, RTW a dalsi lahudky. Vzdycky az pak mi to doslo a zacla jsme se klepat, ale to uz ti dotycni nevideli. Ti me potkali jen nebetycne vytocenou a pac to bylo zcela uprimne vytoceni do bela, tak mi to vsichni verili 😀

😲👍