»
Odpověď na příspěvek uživatele
Adam Malina z 05.04.2025, 20:03:34
Nejdřív jsem nechtěl reagovat Nejde to stručně a hlavně já nic stručně neumím //nechci!//). Taky fakt nevím, co je 4/3, myslíte výšku 325 mm? Víte o “magické” výšce 30 cm? Ne jen u nás, ale všude ve světě? Výška 285 mm nic neřeší, doslova kočkopes.
Vynechám léčení, zbytečně se tím trápíte a vymýšlíte nesmysly pod dojmem mejnstrýmové masírky jak stráááášně zlý je brouk VD. Snažte se v úlech VD nemít a nemusíte vymýšlet jak ho léčit -zasahovat proti němu. Uvědomte si, že Dol a zbytek mejnstrýmu strašně nepřítele potřebuje a tvrdím, že kdyby VD naráz vychcípali, bleskurychle se najde jiný zavilý škůdce, na kterého budou nutné drahé léky. (i kdyby sem měli něco vysadit)
Popíšu jak jsem přecházel z NN 39x15 a hlavně 37x18,5 já. Chápu vás tak, že vám nevadí namnožení včelstev, což většina nechce a pak je to skutečně hypersnadné.
Připravíte si VN, lze (blbě) i s jen M, lepší je vyřezat do vysokých louček z nízkých rámků dílo a zajistit bavlnkou Perlovka. Jak ukazuje kolega Romaning když přecházel z A na Blaník výšky 30 - někde to tu je a nemůže to být víc jak rok. Musí to být bavlnka a musí to být Perlovka 100% bavlna. Mám v ruce bavlnku Maďarské výroby, ale v galanterii budou vědět ihned co chcete. Včely jí rozkoušou a vynosí z úlu, ale trvá jim to déle, než přistaví plásty k loučkám, tedy asi 2 dny max. Jo, našel jsem i naší a je na ní Perlovka, zdá se malinko slabší a jakoby utaženější, je určitě lepší.
Bude vám stačit udělat 2-3 vysoké souše na prostředek, kolem M a nejdál od česna jeden vysoký SR. Na takto vystrojený VN přijde mřížka a na to “celý prádlo” jak bylo.
Je dobré a spíš skoro podmínka - aby to nebyl tak drastický šok, následující řešení.
Vyberete pěkný plodplást N míry, kde je hlavně otevřený plod. Po ometení ho vyříznete co nejlépe z nízkého rámku a postavíte do rámku vysokého. Na tuto plodovou souši dáte suchou (nebo druhou s plodem) a omotáte bavlnkou. Dáte to do prostředka. Kolem po jedné zařezané souši ze skladu a pak M jak jsem popsal výš.
A detaily - plásty budou nižší. Je dobré nahoře vecpat akorátní proužek souše aby to v rámku drželo nafest, tím se 100% zabrání, že by to vypadlo dřív, než to pevně přistaví. Taky tam dám třeba délkově upravenou nějakou loučku, prostě improvizace je skvělá. Taky si lze připravit M jen odzhora do půlky tak, aby pod to vyšel ten plást s plodem. Nutné je drátkovat vodorovně, ale svislé drátky Lang nezná a tak to nemůže být problém. I tehdy se musí bavlnkovat aby se spodní plodplást nevychýlil. Lepší by bylo, aby v rámku byla přibitá vodorovná loučka aby plod byl pod ní nafest. Kreativitě a tvořivosti se meze nekladou!
VN, který stojí rovnou na dně. Sejto zrušit nebo zakrýt a pořídit dno nízké jen 18 mm. Česno ke straně, ke které jsem vysvětlil 100x.
Rámek s plodem bez včel doprostřed, vedle, jak už bylo řečeno po souši (zařezané a zavázané nízké do vysokých rámků), k česnu 3 M, na konec SR a zbývající 3 M zatím nedávat. Pak se najde matka (tím se mělo začít a matka musí být ve výchytce nebo pod poklopkou). Pak se do mezery setřese trhnutím většina včel z asi 2-4 plodplástů. Včely spadnou na dno a bleskurychle se začnou stěhovat na plod a souše kolem něj. Pak se na prostřední souši na HL pustí matka. Doplní se M, pak mřížka a na to vše, patrně 2 NN jak byly.
Ve 2 původních NN chybí 2 rámky, ty se zařezaly do vysokého rámku, ke stěnám se dá po souši aby tam nebyl volný prostor pro stavbu nesmyslů. Nebo se dá po M když nejsou souše. Hlavně tam nenechat volný prostor.
A teď jsou dvě až 3 možnosti. Na VN s matkou se dá mřížka a vše jak bylo a v tom případě se dole dá plný počet V rámků. Po vyběhnutí plodu v NN to zanesou medem a ten se vytočí. Určitě je ale nutné hořejšek hlídat, nejspíš si tam nadělají nouzáky, i když matku to dole má, vyrojily by se. To je nejsnazší možnost.
Nebo se vystrojí stejné vysoké nástavky dva, ale s menším počtem vysokých rámků. Nevčelaříte první rok a tak nemusím detailně vysvětlovat tu úměru, že ne. Dal bych po 5 vysokých rámcích + SR a zbytek zaslepit buchtami. Nemáte je? Nadělejte si je, budou se u Blaníku hodit, udělejte je rovnou jako vysoké BP. I kdybyste dal jádro ze souší a plodu blíž k česnu, úměrně předpokládané sílea dozadu dal místo buchet (nebo lépe BP) jen M - není většinou čas a asi to budete dělat až v květnu kdy je už teplo. V případě zdvojení vč bych asi do vysokého rámku dával jen jeden nízký plást s plodem a nad něj souši + jednu přeřezanou souš + M a na konci ten SR.
Logicky v jedné půlce nebude matka. Ta si udělá matku z nouzáku. I tady je nutné hlídat vršek kvůli nouzákům. Protože jedna jednotka bude na místě původním, tam se dá víc práce = sletí se tam všechny včely a na místo druhé se MUSÍ dát do jedné N souše voda, asi 2-3 deci - 3 dny to nebude mít žádné létavky!!!! Do úlu bez matky musí přijít víc zavíč plodu a celkově víc plodu, jasné? Taky se nesmí zapomenout na zásoby.
Shrnutí:
Dostal jste 3 možnosti, nejjednodušší je první.
Je to možné ještě rozkošatit a také s malou pracností. Můžete jeden NN s většinou zavíčplodu dát samostatně na dno. Odletí létavky, dáte v souši vodu a má to zásoby, je to běžný odd bez matky v NN. Počkáte až se nalíhnou včely a začne sto sílit a pak to dáte výš popsaným způsobem na stejně vystrojený VN, jen opět nedáte hned celý VN, ale úměrně síle jednotky.
Já to naposledy před 5 lety udělal u 3 vč s plodišti složenými ze 2 NN 37x18,5 na prasáka. Bylo to na konci řepky, nemělo to TL a mělo to po dvou medníkách 39x15. Na nízké dno jsem dal vystrojený VN, ale bez plodu a jen snad po 2-3 m. Na HL rámků VN bez plodu a včel jsem pustil matku, dal mřížku a celý úl jak byl. Bylo mi to nepříjemné, protože proti všem mým zásadám, protože surové. Myslím, že jsem ani nekontroloval nouzáky, ale to asi jo, nepamatuju se, nestíhal jsem, pořád to odkládal a ujel mi vlak, že už to bylo na vrcholu rozvoje a tak hop a nebo trop. A náhodou to vyšlo. Neradím to, ale uvádím to, že i to mi, asi náhodou, prošlo.
----------------------------
Proč jsem se k výše popsané prasečině odhodlal? Popíšu to, je to poučné, taky jsem vyzkoušel, sice jen jednou v životě, ale nedát celý rok postavit vč ani jedinou vysokou M.
Prostě jsem získal vč na míře 37x30 a chtěl jsem je převést na 39. Jenže u jednoho vč jsem to nějak nezvládl a vyzimovalo to na 37x30. Věděl jsem, že tu míru zlikviduji a tak jsem jim nedával žádné M. A tak to přežilo celé od zimy, jaro až do poidzimu a šlo to tak do zimy. Tím jsem nechtěně - nestíhal jsem - vyzkoušel, že vč nemusí vůbec dostat stavbu a měnit dílo.
Další rok to byl černý eklhaft jaký jsem v životě nezažil, ale vč zdravé, silné, vitální. A zase čas běžel a zase bylo nutné dát medník, pasovaly na to moje 39x15. A vše by se opakovalo, věčně zápasím celý život s časem. Tak jsem přeřezal na bavlnku jeden ometený plodplást, do VN 39x30, kolem pěkné souše 39x30 a myslím jen 3 M + 1 SR ke stěně nejdál od česna (tam a nikam jinam patří vysoký SR u Blaníku vždy). Na to setřásl ze 2-3 rámků nějaké včely, pustil na HL matku, pak mřížku a zbytek se stal vysokým medníkem.
Prosím vás Adame. Toto je v podstatě dávno známá věc a jmenuje se to Demarée plain a pan Goro ví přesně co to je a jistě vám to opět vysvětlí. Už to tu fundovaně psal. Možná to ale bylo na IF.
Když to velmi zjednoduším, tak demaré je převěšování naopak. Místo aby se do medníku převěsilo nad mřížku několik plodplástů, ty se dají do spodní bedny, mřížka a původní plodiště na to jako medník. Vždy se musí hlídat nouzáky, nedávno to tu Goro v jiné souvislosti připomíná, ale podle mě málo důrazně. Demaré je vždy těžký šok a stres a za normálních okolností bych to nikdy nedělal.
------------------------------
Doufám, že Zbyněk vlákno nesmaže, protože jak vidím, to, co je mě nad slunce jasnější, obecně jasné není a třeba se můj popis, který jistě někdo doplní, někomu bude v budoucnu hodit. Možná bych to mohl dát jako článek. Vyrostl jsem v tom a viděl to už v dětství mockrát a nenapadlo by mě, že by mohl někdo nevědět jak převést vč na jinou míru.
Totiž. Za mého dětství byla taková přihlouplá móda jako dnes, že se snad do každé druhé chalupy na vsích pořizovaly včely (dnes to napadne někoho i na balkon paneláku). Lidi, když zjistili, že to není tak snadné jako slepice a králíci, pak nechali včely uhynout a tiše se zapomnělo. Ti slušnější, kterým bylo včel líto, to přivezli na kárce mámě, aby s tím něco udělala a nechala si to. A míry to byly rozličné, dneska skoro neuvěřitelné, máma jediné, co nepředělávala byla míra 24, měli jsme krom třicítky i 24. Pravda, košnici ani klát si ale nepamatuju.