Prosím někoho kdo se vyzná v genetice psů. Je pravdou, že po prarodičích už se nedědí nic? Tak jak mi zdělila jedna majitelka psů ? Pokud je to náhodou pravda, tak proč jsou rodokmeny vystaveny až do 3. kolena, když nemají dědové a jejich rodiče žádný význam pro následné potomstvo. Stačilo by pak jen uvedení rodičů štěňat . Z toho důvodu tomu moc nevěřím ale nechám se poučít.
Na tuhle odpověď nepotřebujete znalce genetiky. Samozřejmě se dědí leccos a to daleko,ale daleko z dávnější historie. Vtip je v tom,že nikdo neví,kdy se jaký gen projeví, a u koho.
Kolik je vám ? Jak jsem to kdysi vysvětloval svému 5ti letému vnukovi :
Máš polovinu genů z maminky a polovinu z tatínka. Ti zase mají poloviny od dědy a babičky a ti zase od pradědy a prababičky….atd
teď pro vás
čili od prarodičů má 25% genů , od prapra 12,5% atd a jaké geny ( s recesivní vlohou) kdy vyplavou i do fenotypu je čistě na náhodě…
Pochopila?
Pochopila😉.
Možná jste to šparně pochopila a chovatelka mluvila o dědičnosti nějakého onemocnění ?
Tam by to platit mohlo.
Genetika vysvetlena i pro laika 🙂
Jinak pokud jde o konkretni onemocneni, tak tam pak zalezi na tom, zda jde o autozomalne dominantni/recesivni onemocneni nebo je dedicnost vazana na pohlavi.
U autozomalne recesivniho onemocneni opravdu casto vypada, ze dochazi k “preskakovani generace”. Neni to ale tim, ze by gen pro nemoc zmizel. Jen se u “vynechane” generace gen neprojevi, ale i tak je predan do dalsi generace.
Je pravdou, že po prarodičích už se nedědí nic?
Ne, není to pravda. Viz výše.
Tam by to platit mohlo.
Neplatí. Viz anonym 9 41.
Jistěže mohlo. Tam, kde je dědičnost vázaná na pohlaví například.
Doron:Jistěže mohlo. Tam, kde je dědičnost vázaná na pohlaví například.
ale i tam , kde není 😉
Ano.
Stačí libovolný znak, u kterého je gen známý a zřejmý, a můžete vědět na beton, zda vnouče znak zdědilo, nezdědilo, ale přenáší, či nezdědilo vůbec, aniž byste se nějak zvlášť vyznali v genetice.
I vnouče testované na nějakou dominantní vadu, kdy víte, že je clear, může mít všechny 4 prarodiče a oba rodiče nemocné. Stejně se může stát u recesivní vady, že máte jednoho rodiče clear a zbytek netestovaný či přímo nemocný, a všechny štěňata budou fenotypově zdravá.
Ale obecně, pokud se bavíme o všech znacích celkem, tak má jedinec čtvrtinu genů po prarodičích, resp. po každém z prarodičů.
I vnouče testované na nějakou dominantní vadu, kdy víte, že je clear, může mít všechny 4 prarodiče a oba rodiče nemocné.
pitomost, můžou být pouze pro daný znak heterozygoti
kdy víte, že je clear to je možné pouze viz výše
Lupusi, já to všecko zapomněla.. ;(
Dejme tomu první generace, nám dva homozygoty, recesivního aa plus dominantního AA. V druhé generaci teda budu mít všechny heterozygoty Aa.
Když je spojím s homozygotem AA, tak budu mít co ?
No ano, rodiče heterozygoti s dominantní vadou jsou tou vadou postižení, tj. nemocní.
Polovinu potomků AA, polovinu Aa. To je statistika. V reálu můžete mít pět štěňat, všechna AA nebo všechna Aa a taky všechno mezi tím.
Doron:Lupusi, já to všecko zapomněla.. ;(
Dejme tomu první generace, nám dva homozygoty, recesivního aa plus dominantního AA. V druhé generaci teda budu mít všechny heterozygoty Aa.
Když je spojím s homozygotem AA, tak budu mít co ?
AA x Aa
50% AA
50% Aa
norm. Punetův čtverec
Většinou se ale setkáme se znaky, jejichž fenotypový poměr je podmíněn ne jedním, ale dvěma nebo více vlohovými páry, které jsou obsaženy v různých lokusech. Znaky jsou pak založeny difaktoriálně nebo polyfaktoriálně. Možné případy vzájemného působení vlohových párů se dají shrnout pod název genové interakce.Proto rozeznáváme dvě základní skupiny interakcí. První je skupina s nezměněným štěpným poměrem, druhá pak se změněným štěpným poměrem. Tato skupina je četnější a proto se dále dělí na:
a) dominantní epistáze,
b) recesivní epistáze,
c) inhibice,
d) kompenzace
a další (to už bych musel hledat) ještě asi 4 😉
Díky ;)