Já mám aktuálně psího puberťáka. Před pubertou by udělal přemet i za granuli, takže jsme cvičili za nějakou část krmné dávky, jinak dostával i normálně do misky, ale nechtěli jsme ho přežírat vším možným.
Teď je ochotný cvičit za granule doma nebo v klidném prostředí. Pokud je to kolem vzrůšo, tak on sice poslechne, mechanicky si tu granuli vezme (ze zvyku asi 😀), ale kolikrát mu vypadne na zem, nebo ji má bez zájmu v tlamě a rozkouše ji třeba až druhý pes projde kolem a je dál.
Hračky jsou teda furt super, ale i tak je vidět, že je roztěkaný…je to takové to “jůůůů hračka! sranda!” a za 5 vtěřin mu blikne že “ajo, támhle se vlastně něco děje!” a za další 2 vteřiny “a jo! hračka vlastně!” 😀 …hračky “na ven” a na hraní semnou jsou schované a dostává je opravdu jen za odměnu, při hře s námi, nebo případně nějaká přetahovadla, když si hraje s bráchou, ať mají zacpanou tlamku a nekoušou do sebe. Zájem o hru s páníky jsme budovali od malinka.
Jeho brácha třeba v tomhle období granule venku nechce vůbec. No tak když potřebujeme poslušnost v náročné situaci, nosíme s sebou vařené maso, různá sušená masíčka (náš miluje takové ty jerky od carnilove), sušené plíce - to je úplně nejvíc mega top pro oba. Smrdí to teda, ale psi se můžou přerazit, aby kousek dostali. Tyhle extra mňamky dostává jen venku. Nebo s sebou nosím malé vaničky s paštikou a když se mu fakt něco hooodně moc povede, dostane za odměnu tu. Třeba přivolání od psů ze hry a tak…
Ale ve chvíli, kdy procházíme kolem psa, kterého se bojí (z vedlejšího vchodu, několikrát ho seřval), tak bych mu mohla na zem vysypat kilo sušených plic a nevzal by si. Protože bezpečí je pro něj důležitější, než žrádlo.
Já u svýho psa vím, že když venku nežere oblíbené pamlsky, tak je něco blbě. Ale to na něm většinou vidím i bez pamlsků na jeho chování, postoji těla, atd.
Zkusila bych s pejskou jít venku na nějaké klidné, nudné místo, jestli ji nebudou zajímat pamlsky a hračky tam. Případně zkusila lepší mňamky.
Jestli je ta změna rychlá a veliká, tak bych se možná (krom výše zmíněných věcí) ani nebála jít zkonzultovat stav k vetovi. Pes kolikrát nedá najevo, že mu není dobře, nebo ho něco bolí a venku může být ve větším diskomfortu, než doma.