Dostal jsem už před vánoci od jednoho začátečníka mail s odkazem na nějaké něměcké složité dno. Psal, že je to strojový překlad a že je mizerný a že se mi asi neotevřou obrázky (výkresy). Že se mu zdá dno velmi složité, výrobně složité a tudíž iistě drahé a zda se tím má zabývat. Nechtěl jsem ho odbýt a nechtěl jsem mu znova opakovat, co tvrdím posledních asi 14 let. Přesto se mi “podařil” opět elaborát a protože se málokdo vrací na forech tohoto typu do archivu, dávám to znova. Je to prostá kopie dopisu, jen jméno jsem vymazal. Je to čtení pro pokročilé, kdo je tu nový musí nejprve nastudovat provoznní metodu Blaník a podstatu úlu Blaník. Uceleně je to v článku “Můj vánoční dárek všem”.
Dobrý den. Obrázky nemám a jak kliknu na nějaký odkaz, počítač se může zbláznit a neumí nic otevřít. Prokousávat se předlouhým textem, kor když sám víte, že je dno složité a neumožní ani sběr měli - to Němci nebo čí je to dno nepotřebují, oni to bláznovství s mělí nemají - tak je marný čas a energie se tím zabývat.
Já vyvinul nejjednodušší myslitelné dno (spíš odkoukal od předků a jen ho vzadu opatřil vyndavací zástrčkou) a hodlám se ho držet. Zopakuju vám mojí základní ideu. Patrně jste to jako celek nepochopil. Jde o to jak vlastně vznikl, jak jsem vyvinul TLumič.
Ptáček, Čermák a podobní přišli s vysokými dny, nejspíš už někdo před nimi. Uvedení dva přestali dávat zábrany a nechávali porostavět podmety divočinou, trubčinou. Pak to z toho dolovali v zimě, když 100% včelstev museli vyměnit dno. No, až tak hloupá myšlenka to nebyla, vydolování trubčiny se spojilo s opravou, vyžehnutím a natřením (nakonzervováním) den. Možná by šlo celá dna vyvářet podobně jako rámky, současně by se to částečně dezinfikovalo varem.
Nevýhody:
1 - bylo potřeba 100% den navíc.
2 - dna byla vysoká, také 10 cm, vlastně složitá na výrobu, drahá, těžká
3 - dna bylo nutné někde skladovat, vlastně celý rok bylo jedno, ze dvou mimo včely pořád
4 - vysoké dno mělo jen jedno použití, na nic jiného jej po opravě a údržbě nešlo použít
Důvodů proti bych našel víc. Přitom to nemělo ani jediný benefit. Já šel v úvaze úplně opačně. Proč vysoké dno, složité, drahé a proč v něm divočinu ve 20 století? Já nechci zpátky na strom nebo do jeskyně, nechci volnou stavbu, nejsem aktivistický alternativní xxxx. Vadila mi hlavně divočina bez rámků, pevně vestavěná ve dně. Vymýšlel jsem nějaké atyp rámky vysoké třeba 8 cm na trubčinu. Tady odbočím a jde o stěžejní myšlenku.
Dr. Ptáček ve Včelařství psal, snad ještě za komančů, že je podmet pro trubčinu ideální a přirozené místo, protože vč dává trubčí plod mezi česno a dělničí plod hlavně proto, že když se v časném jaru musí vč stáhnout na plod nahoru do tepla a nějaký plod, nějakou část plodu musí opustit a obětovat, aby tepelně zvládlo a zachránilo podstatu, pak že při náhlém ochlazení v časném jaru opustí postradatelnou trubčinu. To má logiku (ovšem nesměla by být očka a ta Ptáčkovci měli a propagovali a tak šli vlastně sami proti svojí idei).
Nedařilo se mi vymyslet atyp rámky zavěšené do vysokého dna, nechtěl jsem obohatit českou změť nesmyslů dalším atypickým nesmyslem a zamyslel se nad tím opouštěním trubčího plodu ve chvíli, kdy je vč ohrožené náhlým ochlazením. Prostě došlo mi, že bych mohl dát pod VN celý NN, v té době jsem měl jen NN vysoké 15. Rámky použít normální a aby nestavěly šikmo nesmysly, tak byl stavební jen každý druhý, tedy mezi SR byly nějaké souše (časem dávám třeba N souše s melecitozou, což včelstva nesmírně podnítí). A zjistil jsem, že to funguje dokonale. Takže, měl jste pochopit, že Blaník má vlastně vysoké dno s podmetem v podobě celého NN používaného v celém systému a stejných rámků. Vše rozběrné, nejjednodušší co se dá vymyslet, vlastně se nic nevymyslelo, jen se nově používá to, co je běžně v provozu - důkaz ještě větší univerzálnosti systému Blaník. Navíc nástavky se využijí i jinak a neleží jich 100% počtu jako u výš popsaných Ptáčkových den s divočinou. Až pak se ukázalo, že dělničina mezi trubčinou není zbytečně navíc, naopak, že slouží k předávání nektaru a dokonce i k ukládání nadbytečného pylu. To pak mělo za následek, že ve vysokém plodišti vůbec nedocházelo k omezování matek v kladení ani pylem a ani nárazovou silnou snůškou sladiny. Odpadlo i vyřezávání SR, dole jich byl nadbytek a tak vč mohla stavět dle libosti, vždy staví některé vč víc, jiné méně. Po nějakém vývoji jsem dospěl vloni až tak daeko, že vysoký SR odstraním z VN když je VN plný a místo něj jde další M a vč už má trubčinu jen dole v "podmetu", tedy v TL. Za povšimnutí stojí, že mi to umožnilo, naopak než je idea OP, získat o jeden rámek plodu navíc, zatímco OP je založené na drastickém omezování matek v kladení, což nemůže pro včelstvo nebýt stres!
Pak se ukázalo, že tento vysoký podmet v podobě standardního NN nezvětšuje kubatůru úlu a že přidaný dolu není totéž, jako přidaný nahoru. Ono to má i logiku a chytřejší po tomto návodném popisu pochopí sami podstatu. Totiž. Jinde tvrdím, že se nikdy nesmí zvětšit daný prostor o 100%, ale jen o 50, max tak 65-70%, jinak se vč zhroutí a nebo se ne jen zastaví ve vývoji, ale některé dokonce opustí část plodu a ve vývoji doslova "couvne". Ano, pak, takto podtržené, se nerojí a hloupí myslí, jak na rojovku vyzráli. Pak se ale ukázalo, což sice nemůžu dokázat (nejsem Dol a nikdo mě za výzkum neplatí), že i když vč zdánlivě rozšíření o 100% přežije a nic se mu hned nestane, o několik měsíců záhadně a jakoby bez příčiny uhyne, i když o něj bylo standardně postaráno. Prostě to byl těžký stres, který zdánlivě ustálo, ale většina včel má podtržené zdraví, řečeno lidským slovníkem a pak v důsledku toho podtržení snadno podléhá virům a tomu, co obecně nazýváme CCD.
Takže. V případě TL vystrojeného systémem Blaník, nemůže to být vysoký nástavek prostě proto, že matka klade dělničinu raději na vysoké rámky a když budou obě bedny stejné, bude klást trochu nahoře a trochu i dole a kýžený efekt se nedostaví a hlavně žádný dělničí plod se nebude vyvíjet v nejlepších možných tepelných podmínkách!!! Ano, tohle lidem rozumu mdlého vysvětlit nejde a já se o to už přestal snažit. A tak se ukázalo, že když je pod VN nízký TLumič, že vedlejším efektem je malá rojivost. To je tím, že ve včelstvu nastává efekt chytré horákyně, která měla být nahá a současně oblečená a měla přijít a současně přijet. A tak měla za oblek rybářskou síť a přijela na koloběžce. No a to stejné dělá TL. Vč tím, že má NN dole, tak má zvětšený prostor, ale protože hlavní hnízdo s dělničinou (a nad ní medem) má ve VN, spodní NN vnímá jako že ho má i nemá. Já to nazval efektem pojistného ventilu. Vč má kam expandovat - v dutině stromu by stavělo směrem dolů a do jeho hnízda by nic nijak nezasahovalo. Jen by med postupně stlačoval plod do nižších partií nepřerušených plástů. A výsledkem je, že se vč v Blaníkách se základní mírou vysokou 30 cm nerojí a současně tam nejsou podtržené neodolné včely a nepodléhají CCD. Nemají, jak se ukazuje ani VD a nebo málo a ti VD, co ve vč jsou, jsou asi impotenti. U lidí kdo je zablešený a zavšivený, nemocný tuberák, strádá zimou a mizernou výživou, taky málo chrání svoje obydlí nebo svou zemi proti vetřelcům. Ale stát se navenek tváří jako jiné státy, akorát je těsně před kolapsem a je snadnou kořistí pro nájezdníka. Podoba s příčinou podletních rabovek je doslova do očí bijící!
---------------------------
Pane xxxx. Nechtěl jsem a opět jsem vyplodil elaborát, který zveřejním na CHZ, protože to je "opakování matka moudrosti". Vám opět doporučím vykašlete se na věci z cizákova a uvědomte si, že my jsme absolutní špičkou co se týče odborné vzdělanosti včelařů na světě! My a Slováci a pak už nikdo, pak jen slovanské národy. Vám pořád v hlavě straší nějaký sklípek nebo zóna s CO2, něco, co včelstvu pomáhá nemít a nebo se zbavovat VD. Ale to Blaník umí taky a asi líp a přitom má místo drahého složitého dna jen nejjednodušší dno jaké si lze představit + běžný nástavek + běžné rámky. Co byste chtěl vlastně víc?