dospělost/učenlivost

Když to vezmu podle svých čuvačů,tak okolo 8 měsíců jsou vyrostlí a pak už jen zmohutní.První foto čuvač 7 měsíců a druhé skoro 5 let.Dospělý váží 53kg.

K druhé otázce,učit se může pes každého věku.Záleží na přístupu,trpělivosti.Měla jsem čtyřletou fenu z útulku,uměla jen chodit na vodítku a ještě se všeho bála.Lidí,aut,hluku.Po roce z ní byla poslušná vyrovnaná fena.Mohla chodit na volno,nebála se.Dokonce z ní byl i docela ostrý hlídač.

Ono to dnes asi bude v útulku trochu jiné.Brala jsem si ji tenkrát z útulku veterinární nemocnice,která šla do privatizace a psy,co tam měli,museli někam dát.Tehdy tam pracoval jako veterinář bývalý spolužák a tak mně ji přivezl,že ji nikdo nechce.Fena byla zvyklá hlavně na paní která se o ni starala,ale chlapů se bála.Byla nalezenec od štěněte a v nemocnici ,když už tam byla,byla co by dárce krve.

Nevím, jak u jiných plemen, ale u goldenů je dospělost dána věkem 2 let. To už ale neroste, zmohutní a měl by mít za sebou pubertu. Měl by, někdy holt nemá. 😄 

S tím učením mám stejný názor, jak acher, nikdy není pozdě. Měli jsme několik fen z útulku a kromě jedné, která měla stres z bouřky a rachejtlí, tak všechny se naučily základní povely a přivolání, takže mohly chodit na volno.

Zadavatelko - začnu tím, co psala Rapoťačka a co je opravdu velmi důležité a ne každý si toho je vědom /nevím zda Vy ano je to jen pro zdůraznění/ Druhého psa vždy pořizovat, až když ten první je skvěle vychovaný a můžete se na něj a jeho chování spolehnout. Protože zaprvé musíte mít volné ruce pro přišlíka a jeho výchovu. Neb moc nelze počítat s tím,že pes z útulku bude mít nějaké základy. Ne vždy je tam čas se psy pracovat a pes z útulku spíše v lepším případě neumí nic, či spíše si přinese z minulého života nějaké zlozvyky. Ale i kdyby ne, prostě sžívání a učení vyžaduje, aby první pes pocházel ze švýcarské dílny na výrobu hodinek. A za druhé, pokud první pes není dobře poslušný, tak to bude velkej hegeš a jeden od druhé budou chytat to špatné dřív, než to dobré, co potřebujete.

Měla jsem dva staré psy - resp. feny z útulku. Stejné plemeno, stejný věk - cca 11 let. 

Obě se naučily spolehlivě základní poslušnost - ale byla to prostě nimravá práce. Výhodu jsem měla v tom, že se na mne obě dobře navázaly a byly ochotné pracovat pro mě. 

První bábrdlína v sobě měla velkou radost z učení se nového, takže tam jsme měli nejen tu poslušnost, ale různý blbinky, triky a různé nepotřebnostě.

Druhá bábrdlínka si vystačila s tou poslušností a nic většího se jí dál něchtělo - možná neměla kapacity, to člověk neposoudí, když nemá psa od štěněte. Ale základ jsme si udělaly a pak se naučila dvě tři blbinky a to jí stačilo, nad ničím dalším se jí přemýšlet nechtělo.

Obě mě milovaly, obě jsem milovala já. Bylo to úžasný, mít doma staříka se mi prostě moc líbí, je to jiná dimenze, než mít psa od štěněte.

A pak tu máme ještě jednu variantu  - naši současnou - též tzv. secondhandovou fenku 🙂 . Tu jsme si brali jako desetiměsíční, od myslivců, jsme její pátí majitelé. A tam to byla neskutečná dřina a šichta. Protože - pes neměl vůbec žádný zájem o spolupráci (není divu vzhledem k tomu, že šel z ruky do ruky a je to plemeno celkem samostatný) . Byl to můj první pes, kde jsem si všechno musela oddřít - doslova, protože odřenin bylo díky jejímu chování dostatek 😀 . A ten pes neuměl lautr vůbec nic. 

Pořídit si psa z druhé ruky je vždy o tom, že si to člověk musí dobře rozmyslet a být si vědom svých možností a schopností. O to víc,  když má doma už jednoho psa. Musí si být vědom toho, že bude třeba nutné řešit interakce mezi těmi psy, že ten přišlý pes může svým chováním druhého omezit, ovlivnit. Je nutné skutečně vybrat psa na kterého mám já kapacity, s kterým to zvládnu. 

tak snad Vám to k něčemu bude.

No já myslím, že obecně jde o zkušenosti a um páníčka. No a pak kombinace páníčka a psa. Někteří psi jsou šťastní, že se něco děje, že s páníčkem můžou něco dělat…s takovými je pak lehčí pořízení, než s těmi, kteří jsou samorosti a navíc špatně nebo téměř vůbec motivovatelní na běžné odměny…to je pak složitější.

No a pak samozřejmě to, co všechno po psu chceme…ale tak ten základ…sedni, lehni, čekej a podobně si myslím, že zvládne většina jedinců…i těch neochotných.

Myslím, že u staršího psa, kterého nemám od štěněte není ten největší problém naučit sedni a pod. ale eliminovat případné problémy, které si sebou pes nese…třeba separačku, strach z určitých osob, předmětů, situací, destruktivní chování…no prostě takové lahůdky, které můžou trvat pěkně dlouho, dle schopností psovoda. Sedni naučím většinu psů i těch výchovou nepolíbených za 10 minut.Ale třeba na tu separačku nemám kapacity ani trpělivost a za deset minut jí teda neodbourám. 

Čekám od toho psa hlavně vděčnost.

No a co když vděčnej nebude….psi takhle nepřemýšlejí. Psu tak max můžete nabídnout dobré podmínky a zacházení a lásku a on vám naopak láskou a příchylností bude oplácet, pokud by byl nekontaktní, tak ani ta příchylnost fyzická se konat nebude.

Ale úplně klidně vám zdrhne, když na to přijde…úplně klidně vám rozžvýká hodobóžový lodičky a sežere maso, které jste si připravila na linku, že bude k obědu…..nevděčník jeden. 😜

Jinak je teda záslužné, že chcete poskytnout pejskovi z útulku domov…a držím palce, aby až přijde čas, jste vybrala parťáka, který zapadne do vašeho životního stylu…protože i tohle je ke vzájemné spokojenosti důležité…možná víc než nějaké sedni…to se dá pořešit tím, že psu pomůžu po povelu zatlačením na záď, ale když si hodně nesednete, tak to nebude ráj na zemi ani pro vás ani pro psa.

Kde se pořád bere to,že pes z útulku musí být vděčný???

no nic no…..

jinak za mě-několik mých psů od štěněte-2 knírači+první můj kříženec,pak jsem měla milovanou půjčovanou fenu od roku a třičtvrtě-tam uměla sedni,pár metrů stopy a přivolání-jinak nic-ta u mě občas i bydlela,a byla vlastně pak jako moje….-s tou jsem zvládla 5 zkoušek+závody,přesto,že nebyla moje a nebyla od štěněte se mnou,její štěně kříženec od štěněte u nás-taky zkoušky a závody v poslušnosti a tanci…

několik půjčovaných psů různého stáří a plemene-dobrman,knírač,kříženci…

a zděděný kříženec-jsem třetí majitel-4letý-uměl jen stůj,a fuj,jinak nosit klacky a vyjet po každým co mu dělal něco co se mu nelíbilo-sednutí do křesla,šáhnutí na něj,česání,stříhání,jakákoliv manipulace…

 cvičení mechanickou metodou typu-posadím psa/položím psa,přiřadím si ho k noze-rovnalo se natvrdo vystartování a snaze pokousat…

od začátku co jsem ho měla jsem s ním cvičila jen za pamlsky a hračky-ano a ted umí hromadu cviků z poslušnosti-s tance-couvání,kroky,otočky,obíhat stromy,náruživý aportér,nosí i vodítko,kapesníčky,může chodit na volno,náruživý plavec….,umí odložení a nechá se přeskakovat druhým psem,chodit u nohy,zůstat u obchodu…-ale xxxlet česání/stříhání s náhubkem,několik let vycházky a manipulace s náhubkem…a když někteří lidi z rodiny viděly co dokáže,když se mu něco nelíbí..tak si ho v životě nepohladily☹️

na pohled milý líbivý pes,co chce aby se mu pořád něco házelo,co umí hromadu triků a cviků-dokud se mu něco z nelíbí….

doted se ho někteří z rodiny bojí tak,že jsem zatrhla at mu suší po vycházce nohy…protože začne vrčet,tuhnout…valit bělmo…

takže je fajn,že mám psa,co umí hromadu cviků,triků a umí chodit všude na volno a je poslušný,ale člověk u něj musí být vždy ve střehu…

a znala jsem ho od štěněte-v rodině jsem u něj byla každý měsíc 2 dny…

tak i to se může stát-jo psy naštěstí miluje a nerve se a nás miluje taky…..

zatlačit Žeryčkovi na zád,aby si sedl-tak mě rafne🙂

ještě,že cvičí za žrádlo a míčky:-()🙂

jinak s Váma ve všem souhlasím🙂!!!!

jako koneckonců vždycky-strašně mě baví  Váš pohled na psy-výchovu a život s nimi!!!

a vděčnost-tohle přítelova máti kolikrát řekla Žerykovi-dyt by jsi měl být vděčný za to,kde jsi!!!

a pak--jéé on na mě vrčí-já si sednu jinam….

a ano je to ona,co se mu bojí utírat nohy po vycházce,venčení…-a nechci to po ní..

protože lepší špinavá zem,než rafnutá skorotchýně….

““No a pak samozřejmě to, co všechno po psu chceme…ale tak ten základ…sedni, lehni, čekej a podobně si myslím, že zvládne většina jedinců…i těch neochotných” 

A pokud to tak bude, tak budu nejšťastnější.”

no, já bych k tomu vypíchla z textu Sardullah toto:

“obecně jde o zkušenosti a um páníčka”

to je gró věci

Sardullah:

Čekám od toho psa hlavně vděčnost.

No a co když vděčnej nebude….psi takhle nepřemýšlejí. Psu tak max můžete nabídnout dobré podmínky a zacházení a lásku a on vám naopak láskou a příchylností bude oplácet, pokud by byl nekontaktní, tak ani ta příchylnost fyzická se konat nebude.

Ale úplně klidně vám zdrhne, když na to přijde…úplně klidně vám rozžvýká hodobóžový lodičky a sežere maso, které jste si připravila na linku, že bude k obědu…..nevděčník jeden. 😜

Jinak je teda záslužné, že chcete poskytnout pejskovi z útulku domov…a držím palce, aby až přijde čas, jste vybrala parťáka, který zapadne do vašeho životního stylu…protože i tohle je ke vzájemné spokojenosti důležité…možná víc než nějaké sedni…to se dá pořešit tím, že psu pomůžu po povelu zatlačením na záď, ale když si hodně nesednete, tak to nebude ráj na zemi ani pro vás ani pro psa.

Přesně tak. Můj pes mě miluje až za hrob, udělal by pro mě, co mně na očích vidí. Ale jakmile nechám něco na stole, co je k jídlu, a odejdu, už to nenajdu. 😂 A přitom by někdo řekl, že ví, že nesmí. Očividně je mu to naprosto šumák.

Můj pes mě miluje až za hrob, udělal by pro mě, co mně na očích vidí.

😂😂😂…já se u podobných věcí musím smát, neboť je to vždy “normální pes vs. moje bílá Kanimůra”….tak ona by pro mě udělala určitě taky všechno, co mi na očích vidí…akorát, že zrovna když v těch očích něco mám, co by pro mě mohla udělat, tak zrovna jak na potvoru musí nutně koukat na druhou stranu a ještě k tomu všemu neštěstí zrovna ohluchla…😂…ale tak u ní to za prvé vykompenzuje fakt, že její jedinou povinností je zajištění mojí bezpečnosti a když by mi tohle vědomí nepomohlo a už slyší, že se zlobím, tak teda přijde a řekne “no aby ses nepopo…” a dostanu něžňoučkou pusinku….no a pak se teda zase milujeme až za hrob…

Nicméně v noci, když jsem se jí snažila vyšťourat z pod velkého tisu, kde dělala, že není, ale jakmile jsem se vzdálila, tak vyštěkávala…tak to s tou láskou měla teda dóst nahnutý😎

Sarah01-Dafina mě před lety chtěla ve vlaku vyměnit za cizí svačinu….🙂

Dafi:

Sarah01-Dafina mě před lety chtěla ve vlaku vyměnit za cizí svačinu….🙂

Feny by taky šly za žvanec, to jsem si jistá, u psa nevím, je na mě hroznej závislák, ve vlaku se ode mě nikdy nevzdálil, ale zatím nikdo nevytáhl svačinu. 🙂