Odpověď na příspěvek uživatele Aluška z 07.01.2025, 12:06:13
… Ještě dnes si kolikrát říkám, když se pokouším synovi vysvětlit něco co se prostě tak děje a vždycky dělo a on tvrdí že ne, že to může být jinak a že to tak podle něho je…
“Např. Ve chvíli, kdy se člověk cítí ohrožen, snižuje se dramaticky schopnost učení. Ke slovu se dostává amygdala, tedy pudové jednání “uteč nebo bojuj”, vše ostatní jde do útlumu…. A to asi nechceme ve chvíli, kdy se snažíme dítě něčemu naučit.”
hmm, odkud já to znám…..jó, od psů! taková základní poučka, trojúhelník stresu, Šusta to popsal 😄😉 neboli jsme na začátku a u toho, že ten výrok “výchova psů a člověka je stejná”, nebo jak to znělo, je pravdivý! 😄
co se týká následků, které ta či ona výchova měla, budu tvrdit, že člověk sám to není schopen posoudit, jeho pohled na sebe sama je vždy subjektivní a nějak zkreslený. Odborný pracovník by pravděpodobně našel mnohé, čemu by se dotyčný divil. A za druhé, nikdo netuší, jaký by byl, kdyby jeho výchova probíhala jinak. Nikdo.
… Ještě dnes si kolikrát říkám, když se pokouším synovi vysvětlit něco co se prostě tak děje a vždycky dělo a on tvrdí že ne, že to může být jinak a že to tak podle něho je…
Tohoto 🌷
Já už to ani nevnímám, prostě pro nás věci běžného života, když má na to jiný názor, tak ať si to podle toho dělá….
Nechápu, proč se matka takto malého dítěte vůbec ptala🙃 Cestování bych si pořešila předem, prostě bychom to spolu naplánovali a dohody se dodržují.
Pokud mu to jen oznamovala a dítě se vzepřelo, zajímala bych se o důvod a řešila bych ten. Klučina se mohl třeba něčeho bát, klidně divného spolucestujícího. Nebo chtěl jet radši trolejbusem. Nebo nechtěl jet nikam, chtěl jít radši na hřiště… To asi nerozklíčujeme.
Víte, ona to není metodika pro řešení izolovaných situací. A samozřejmě nemusí a ani nemá být vždy všechno podle dítěte. Pak je ale na místě potvrdit jeho emoce. “Ano, chápu, že jsi teď zklamaný protože bys jel radši trolejbusem, ale ten k babičce nejezdí, musíme jet tramvají”…
Já vám rozumím, podle předchozího klidného chování dítěte, jsem usoudila, že cestu doma pořešili a že otázka byla zbytečná. že vyvolala zbytečný konflikt.
Dám jiný příklad : Rodič vchází s dítětem do , řekněme instituce ( pominu, že pro tříleté dítě je jen minimálně vhodná, zvlášť pro unavené dítě ), dítě visí tatínkovi za ruku, trochu se vzpěčuje. A tatínek řekne : “Podívej, paní ti dá lísteček….Dítě se podívá na babu v pokladně a spustí ryk”. Možná kdyby mu ukázal mravence na cestě, nebo šišku……zaujal by ho příjemněji.
Chci tím sdělit, že rodič musí být taktik a přemýšlet - snad své dítě zná.
Něco jako popisuje Aluška, ale fakt jen jako, znám - paměť funguje jinak, než jsme zvyklí. Něco říkám 185x, ale ten člověk si to nepamatuje, navíc je přesvědčený, že to vždy bylo jinak, ne že jsem něco doplnila, rozvinula, ne, prostě to bylo jinak. A když ukážu třeba časové razítko (nemůže být pochyb, že to je tak, jak říkám, a bylo i v té době, dokonce to ten člověk komentoval a souhlasil s tím), nedopadá to tak, že se vzteká nebo omluví, je jen zmatený. Zápis do paměti proběhl jinak. A není to vůbec vtipné, jako se vypráví, že někdo zapomenul vyzvednout dítě ze školky.
Tramvaj - třeba to nebyla otázka. Takto jsem s děckem mluvila taky, stejně tak povídám psovi, prostě říkám, co se bude dít. A Megi taky někdy na křižovatce řekne - nejdu, chcu jít tudy, obejít ještě 300 km. Tak říkám, že jdeme domů odložit malého psa a s velkým psem půjdeme na poštu. To funguje. Jak nevýchovné. 🙂 Zajímavé, kolik slov se ten pes naučí. A eště jak spiklenecky na mě kouká, když jdeme domů, však jdeme vyložit toho malého.
Ještě mám otázku : Taky se vám někdy stalo, že se opatrovník ( jedno zda rodič, nebo pra…) pokoušel řešit zlobení svého dítěte pomocí vašeho psa : Pojď už pořádně, jinak na tebe paní pustí psa a ten tě kousne !
Tramvaj - třeba to nebyla otázka. Takto jsem s děckem mluvila taky, stejně tak povídám psovi, prostě říkám, co se bude dít. A Megi taky někdy na křižovatce řekne - nejdu, chcu jít tudy, obejít ještě 300 km. Tak říkám, že jdeme domů odložit malého psa a s velkým psem půjdeme na poštu. To funguje. Jak nevýchovné. 🙂 Zajímavé, kolik slov se ten pes naučí. A eště jak spiklenecky na mě kouká, když jdeme domů, však jdeme vyložit toho malého.
Tramvaj : nevím, byla jsem jen nestranný pozorovatel. Ať to bylo, jak bylo, mamina si to pořádně zašmodrchala.
Někdy vychovávám i rodiče - cizí ( zatím jsem ještě nebyla odkázána do….). Nedávno, když jsem šla za rodinkou a dítě jim potřetí vběhlo z chodníku do ulice, poradila jsem jim vodítko.
Mezi tím se mi povedlo vychovat cizího kocoura. Sedí na okně, když otevřu dveře, okamžitě přiběhne - úplně spolehlivé přivolání. Když vidí, že mám v ruce misku, hbitě maže do altánu - spolehlivé “na místo”.
V těch příspěvcích na žádost Orionky přibližuju, jak cca respektující výchova správně vypadá. Znám rodiče, kteří ji aplikovali na 100% u všech svých dětí a výsledky jsou super.
Já se se svým přístupem nacházím někde mezi, to jsem psala. Ale otevřelo mi to oči a v mnohém inspirovalo🍀
Aha, tak už je mně to jasné. Tímto ztrácí debata s vámi a na toto téma jakýkoliv půvab. Domníval jsem se že diskutujete za svůj vlastní názor a za své syny, ne že si necháváte napovídat od Orionky. Já bych si něco podobného k vám, možná díky své výchově, nikdy nedovolil, má výchova totiž nabádá respektovat i soupeře. To ovšem nemáte šanci samostatně pochopit. Jistě snad alespoň pochopíte, že za těchto okolností mi připadá vašich 100% a supr úspěch jako značně podezřelá informace. Já totiž naopak neznám nikoho s podobnou ideologií a dobře vychovanými dětmi, jen pár zoufalců s hejnem sebestředných nevychovaných fracků které ani nemohou vzít bez trapasu na veřejnost. Myslel jsem že budete úctyhodná výjimka, škoda.
Orionku samozřejmě zdravím a těším se na další akce. Možná by to však chtělo lépe proškolit své konfidenty zejména co se týká utajení🤣
Odpověď na příspěvek uživatele J5 z 07.01.2025, 14:32:27
Ehm…pochopil jste to špatně 🙄
Já jsem svoje děti vychovávala “v duchu” respektující výchovy, na rozdíl od ní jsem ale zcela nezatratila tresty a ve výjimečných případech je aplikovala. Jinak, řekněme cca 90% bylo respektujících.
Příhoda s malůvkami na cizím domě včetně postupu jejího řešení je reálná 😉
Edit: Poznámku o konfidentech nechápu, jeví se mi poněkud paranoidně…
Odpověď na příspěvek uživatele J5 z 07.01.2025, 14:32:27
Irma19 praktikuje respektující výchovu, co jsem pochopila. Děti nebije ve většině případů, když něco provedou vysvětlí jim proč to je špatně. Nebije je, pokud možno.
Pro děti s ADHD, PAS či geniální děti s PAS znaky je tato výchova jedna z mála možných.
J5 neřešte, jeho fackovací metody jsou irelevantní.
Toto je ta ukázka výchovy? Čekal bych výchovné vysvětlení dítěti. Pro chudáka děcko je zřejmě zcela přijatelné a přirozené že se veřejně jenom zeptá dospělé osoby zda neutekla z blázince. Upřesnění by také neškodilo, minimálně že nešlo o facku ale o pohlavek. Ale chápu, čím hůř tím lépe. Ono na fakta se zapomene a stačí vytvořit dostatečně odpudivý obraz, že ano. Jde vám to hezky, šikulka🤣
