N:Já vím Orionko, ale vojna potom mockrát musí chyby v rodině řešit a odstraňovat.
Ale to je normální, protože na vojně se musí poslouchat, bez myšlení - ve chvíli, kdy vydán rozkaz. Zatím co rodina musí naopak naučit přemýšlet. Jsou situace, kdy se musí poslechnout bez diskuze i v rodině a to ví dítě už ve třech letech určitě a proto sebou nemlátí v obchoďáku. Ale v rodině ten prostor k diskuzi je.
Sarah01:Teď mi to došlo, přeju Ti všechno NEJ k zítřejším narozeninám. 🌹
Znám se, zítra bych určitě zapomněla. 🙄
No to je vtipný… na svoje narozeniny jsem zapomněla já😂
Díky za přání❤️
Nešlo by to přesunout do Všeobecného třeba? nevr ent, takovej hekr, to zvládne,
počkám
Absolutně teda nechápu, jak Sarah mohla ze Sardullah (Vy jste se na ty přezdívky domluvily? 😀) příspěvku vydedukovat, že má zítra narozeniny,
to bych asi možná taky chtěla umět, 😀
ale
vše nejlepší, Sardullah! 🌻
megi-the-pes:Nešlo by to přesunout do Všeobecného třeba? nevr ent, takovej hekr, to zvládne,
počkámAbsolutně teda nechápu, jak Sarah mohla ze Sardullah (Vy jste se na ty přezdívky domluvily? 😀) příspěvku vydedukovat, že má zítra narozeniny,
to bych asi možná taky chtěla umět, 😀
ale
vše nejlepší, Sardullah! 🌻
Proč Megi? Jsme ve vláknu o dětech,ne? Stelle je dítě..😄
Mně to práskl FB. A protože mi bylo přáno i na moje, ačkoliv jsem to nečekala, tak přeju taky. Pokud si teda vzpomenu nebo mně ten FB upozorní, protože s mojí pamětí je to už dost špatné. Třeba mojí mamce jsem poslední 2 roky popřála až 2 dny po a to je hódně špatný.
Jsme na tom podobně. Mojí maminku sice v podobných případech zastoupil otec ale v jeho nepřítomnosti mně také občas plácla. Stejně tak probíhala výchova u všech kluků v okolí. A u generací před námi to samé. Nikdy by mne ani nenapadlo že bych rodičům mohl něco vyčítat. Naopak, můj vztah k oběma byl až do jejich odchodu velice vřelý a plný respektu a úcty, až tedy na období puberty což se nepočítá. Boxerky, alespoň v mém případě, nehrozily ani náhodou. Stejnou výchovu tj. "zločin a trest" jsem uplatňoval i u svých dětí. Vzhledem k tomu že máme dvě dcerušky tak se výchova od chlapecké kapku lišila, stačilo udělat strašlivej obličej a bylo vystaráno. I to jsem si však kolikrát vyčítal, když jsem viděl ty vystrašené ksichtíky. Takže to příšerné a nepřijatelné násilí na dětech reprezentovalo u starší dcerky jednu opravdu pořádnou facku ve věku její vrcholící puberty kdy dospěla k názoru že je zdaleka nejchytřejší z celé rodiny a dávala to ostentativně najevo. Druhá prošla bez úrazu, možná proto protože tenkrát byla výchovné lekci přítomna. Manželka obstarávala taková ta běžná plácnutí po prdelce. Obě přišly poděkovat za výchovu v den své svatby a starší se nezapomněla zmínit o tom že jí takové usměrnění pomohlo. Dodnes máme se svými téměř padesátiletými dcerami i více či méně odrostlými vnoučaty dobrý vztah plný pochopení, stále jsme rodina a přitom se ověřený model výchovy nijak nezměnil. Možné tvrzení že se vše projeví v budoucnu na dětské psychice tj. v dospělosti, to možná ukáže čas, zatím se žádná újma nekoná protože nejstarší vnouče letos získalo Bc na peďárně jak tomu říká a nevypadá že jí to stačí protože pokračuje rovnou na zahraniční stáži. Mladší je druhým rokem hned na dvou VŠ, právech a zahraničních vztazích, ostatní se zatím flákají na gymplech a nejmladší ve školce. Když tak po sobě čtu chtěl bych zdůraznit že nekladu žádné rovnítko mezi vzděláním a kvalitou člověka jen si přeji demonstrovat že ani výchova v tradicích mnoha generací předků nemusí být nijak závadná, nebo nevhodná oproti zatím zkušeností neověřených současných trendů, jejichž výsledky již mezi mládeží lze tušit.
orionka-2:Ale to je normální, protože na vojně se musí poslouchat, bez myšlení - ve chvíli, kdy vydán rozkaz. Zatím co rodina musí naopak naučit přemýšlet. Jsou situace, kdy se musí poslechnout bez diskuze i v rodině a to ví dítě už ve třech letech určitě a proto sebou nemlátí v obchoďáku. Ale v rodině ten prostor k diskuzi je.
To je jasný že když to funguje a máme určité meze nastavené, tak přeci nikoho nikdo normální nebije.🙂 Jenže když selžou knihy a věda, tak musí nastoupit přirozená metoda. Ale ono v dnešní “pobrnkané” době.. Budeme vychovávat děti bez zkřiveného vlásku a chystáme se na válku jako o život.😐 Skvělá budoucnost.
Sardullah:No to je vtipný… na svoje narozeniny jsem zapomněla já😂
Díky za přání❤️
Také vše nejlepší,mnoho zdraví a štěstí.🌷
Já si ještě dovolím poslední reakci a dále to můžeme pokračovat v jiném vlákně.
Mně osobně přijde úsměvné, že se řeší tresty na dětech, ale neřeklo se za co. Není řečena žádná konkrétní situace. Jasný, že když mi přinese dítě (zatím žádné nemám) trojku z matematiky tak ho mlátit nebudu. To mi nepřijde jako vhodné, ale třeba když mi začne nosit poznámky 2x týdne a bude si mě ředitel zvát do školy co dva týdny. To určitě bez fyzickýho trestu nejde. Mám doma ještě všechny svoje žákovské knížky a klidně je oskenuji, protože to byl můj případ. Jak říkám, doma jsem dostal mnoho ran a nepamatuji si nebo si neříkám, že by to nebylo oprávněně. Za prospěch jsem nikdy žádnou ránu nedostal. Pořád je rozdíl, když někdo neposlouchá i přes několikáté upozornění anebo rovnou ty rány dávat. S těmi pohlavky za nepozdravení - tak si to pamatuji já, ale nevím co bylo předtím bylo. Byl jsem taky dítě a všechno si nepamatuji, ale kdo ví jestli už se mě to nesnažila naučit slovně, ale zajímavé je, že jsem si to zapamatoval až potom co jsem ty rány dostal.
Aby bylo jasno - pohlavek, zvýšení hlasu, shození z kuchlinky,… to jsou tresty a tresty do výchovy taky patří. Život není blabla růžovým sakra jak se to říká
👍👍
Já jsem nikde netvrdil, že mlácení se musí vždy a za všechno. Jen to, že u mě to bylo zaslouženě a výše, že ten trest musí být zaslouženě / odůvodněně. Moje mamka třeba na situace v obchoďákách používala taktiku, že zvýšila hlas a když jsem se rozbrečel tak mi řekla kouzelné věty které si pamatuji do teď - “Proč brečíš? Jestli chceš brečet tak ti ten důvod dám.” a bylo po problému.
“ ale třeba když mi začne nosit poznámky 2x týdne a bude si mě ředitel zvát do školy co dva týdny. To určitě bez fyzickýho trestu nejde. Mám doma ještě všechny svoje žákovské knížky a klidně je oskenuji, protože to byl můj případ.”
Pokud jste byl opakovaně bit a stejně jste dělal ve škole průšvihy, tak bití nijak nepomohlo. Je to přesně jak jsem psala, rodič si uleví, ale při výchově to nijak nepomůže, naopak uškodí.
Mám více dětí, nejstarší kluk už je dospělý a nikdy bit nebyl a to bylo dítě se spoustou dys a hysteráků jsme zažili spousty, protože se mozek vyvíjel nerovnoměrně, plácaní mu vývoj neuspíší. Žádné moje dítě nebylo bito. Jasně, kolikrát jsou situace, kdy bych s chutí uhodila nebo alespoň třískala hlavou do zdi (svojí hlavou), ale k čemu to, ničemu to nepomůže.
A hapruje i ten příklad, kdy biju děti pro jejich bezpečnost. Bití přece není žádná pojistka bezpečnosti, když nechci, aby dítě nechodilo do silnice (ke koňovi), tak udělám ploty nebo jiné pojistky. Bití je zde na nic, dítě nebude zabezpečené a stejně mu přirozená zvídavost nedá, aby ke zvířeti lezlo.
Asi tak. Byla jsem sice holka, poznámky jsem tedy nenosila a to nejspíš z důvodu, že když po mě učitel chtěl žákovskou, tak jsem ji ,,zapomněla"😉 Jinak jsem byla fracek neskutečný a rodiče mou výchovu prostě nedávali. A myslím si, že to by nedal nikdo. Pomatuju si, jak se snažili do mě hučet, vysvětlovali, ale bylo to, jak když hrách na stěnu háže. No a popravdě, ani to přes zadek a facky moc nepomáhaly. Nikdy jsem to rodičům nevyčítala naopak, mamce vždycky říkám, že já mít takové dítě, tak už nežije. Já žiju, takže se mnou měli svatou trpělivost. Většinu času jsem byla s prarodiči, babča mě nefackovala, ale dávala herdy do zad, taky se se mnou nemazala. I na polínkách jsem klečela, taky prd platné. Nemám diagnostikované, tehdy se to nevědělo, ale pravděpodobně nějaké ADHD či co, byla jsem přidušené dítě. Ale tehdy se to neřešilo, pro naše jsem byla spratek prostě, žádné úlevy typu: ona chuděrka za to nemůže😏
u starší dcerky jednu opravdu pořádnou facku ve věku její vrcholící puberty
No, to se máte čím chlubit ! Takový dlouhý elaborát, abyste sdělil, že…….
“Ženu ani květinou neuhodíš”, to jste asi nikdy neslyšel.
Pokud jste byl opakovaně bit a stejně jste dělal ve škole průšvihy, tak bití nijak nepomohlo. Je to přesně jak jsem psala, rodič si uleví, ale při výchově to nijak nepomůže, naopak uškodí.
1. V čem uškodí?
2. Bití nepomohlo? Možná ne v tu dobu, ale do budoucna rozhodně pomohlo. 😉
3. Pořád lepší než zkoušet to jen slovně, že to nemám dělat. Dělal bych horší průšvihy.
A jak pomáhaly ty tělesné tresty? Evidentně ne, když Vás mlátil každý, kdo se kolem mihnul a stále jste dělala průšvihy.😉
A já jsem psala, že pomáhaly? Přečtěte si ještě jednou prosím. Ale jak píšou i chlapi, vyrostl ze mě kupodivu dospělý člověk, který se choval a chová zodpovědně a průšvihy už nedělá. Řekla bych, že spíš žiju tak slušně a spořádaně, jako málokdo. Psala jsem, že jsem to nikdy rodičům nevyčetla, nebyla bych jiná. A proto taky zodpovědně děti nemám.
orionka-2:u starší dcerky jednu opravdu pořádnou facku ve věku její vrcholící puberty
No, to se máte čím chlubit ! Takový dlouhý elaborát, abyste sdělil, že…….
“Ženu ani květinou neuhodíš”, to jste asi nikdy neslyšel.
No konečně. Už jsem propadal zoufalství že mne opomíjíte.
Ano mám se čím chlubit. Čím, to nejlépe pochopíte právě z důkladného prostudování celého mého elaborátu. Pokud je pro vás na přečtení a pochopení příliš dlouhý, chápu a polepším se. Obávám se však že vašich kvalit nebudu schopen dosáhnout, do třech vět své myšlenky prostě nedostanu, na to jsem příliš složitý. Jen pro informaci, hejno teček znamená co? Vypadla vám písmenka, nebo jste chtěla zdělit něco tak závažného až jste se polekala? Klidně to příště napište, ulevíte si a já se alespoň pobavím.
“Ženu ani květinou neuhodíš” to jsem kdesi, mám dojem, slyšel. Je to však tak neobvyklé a originální rčení že jsem si nevzpoměl. Navíc bych takovou marnotratnost stejně asi neudělal, jsem toho názoru že pořádná facka postačí i bez pugétu.
V textu se specielně pro vaší radost zkrývá pár překvapení ať máte co dělat. Tak zas příště.🤣
Když pes eště nezvládá vycházku navolno, je na vodítku.
A dítě necháte, ať si dělá, co ho napadne. No co ho asi napadne, je to dítě. Jak může furt dělat průšvihy, když má kroužky, kam ho odvedu, doma práci a učím se s ním nebo jsme na výletě, když je to takové energické děcko?
---------------------------------------------------------
To je vtipné, J5, asi se smíchy ubiju,
“můj vztah k oběma byl až do jejich odchodu velice vřelý a plný respektu a úcty, až tedy na období puberty což se nepočítá”
tak to se nepočítá, ale dceři jste v její pubertě vrazil opravdu pořádnou facku. 😀
Řekla bych, že jsem celkem neschopná ve výchově čehokoli, ale
nějak si nepamatuji, že by mi moje dítě dalo důvod mu nějakou takovou fláknout, ani v pubertě.
Fuj, to bych se asi navždy styděla. Na fórech toho nakecat tolik, ale s dítětem si nepovídat? Navíc s chytrým dítětem, jak tu někteří píší. Dá se mu lehce vysvětlit spousta věcí, to s tím psem je o dost složitější. Např. o kuponové privatizaci jsem se s Megi bavit vůbec nemohla.
No jo no, jsem mladá, já si to napíšu sama, mám úctu ke starším, šetřím.
Popisuji megi svůj vztah k rodičům. To znamená že až na krátké období pubertálního vzdoru jsem měl své rodiče vždy v úctě a to přes to jakým způsobem jsem byl vychován. A promiňte, důvod k smíchu v tom opravdu nevidím.
“tak to se nepočítá, ale dceři jste v její pubertě vrazil opravdu pořádnou facku.” Stejně tak jako jsem v případě potřeby dostal po papuli já od svých rodičů. Ani v dceři ani ve mně to žádné trauma nezanechalo.
Tvrzení že žádná z uvědomělých maminek nikdy své dítě ani neplácla se zdá neuvěřitelné, stejně tak tvrzení že své děti vychovávají jako štěňata. Možná je to nyní moderní ale ještě v nedávné době tomu tak rozhodně nebylo a nikoho soudného by podobné srovnání ani nenapadlo natož aby takovou výchovu praktikoval.
Napsal jste, že v období puberty byla ta výjimka, kdy jste je zas tak moc v úctě neměl (to teda neznám ani u nás dětí ani u svého potomka a že by mí rodiče byli nějací moderní, tak asi jo, vyřídím jim to, budou rádi) - tedy tam výchova nějak nepřebila to, co puberťáka ovlivňuje
ale u dcery jste si to tím neomluvil
proč?
tyhle dvě věci mne zarazily - a pokud mě někdo chce stavět na nějakou příčku; hodnotit, jak jsem moderní a používám principy učení na zvířata i lidi stejné, tudíž naprosto špatně, tak bych potřebovala vysvětlení, proč
nikdy se nezačnu chovat nějak jen proto, že to někdo řekl, potřebuji vědět, proč co dělám, přijít na to vědecky, nejlíp mi ukázat příklady, kde ta a tamta výchova zajistila to a to; tato metoda výcviku je spolehlivější atp.
a problém se mnou je, že mi nestačí domněnky
se domnívám, že člověka neovlivňuje jen výchova rodičů
a dnešní děti ovlivňují média, která tenkrát neexistovala
myslím, že dnes je to o hodně těžší
Ti rozmazlení frackové, co vídáte v obchoďáku, na ty nikdo tu pozitivku výlučně pozitivní, kterou máte asi na mysli, nepoužil, to by totiž ta děcka věděla, jak se mají v krámě chovat.
Stejně jako trojáčko mluví o těch ovčácích, je to jako s tím krámem - psa naučili nějaké chování pouze na jednom místě, neučili v těžším terénu, v civilizaci. A pak to pes prostě neumí, neumí, neumí, neví, jak se má chovat v krámě, nikdo to tam s ním netrénoval, neopakoval, necvičil, jenom mu zkusil dát povel a ono nic, tak lisk…
Hm, na jedné přenášce, nám přednášející - specielní pedagožka a psycholožka, vyprávěla, jak jedni její lienti mají cca 5letého syna - jedináček v široké rodině(samozřejmě respektující výchova). Patřičně rozmazlený sprateček, co se rozhodl rodině vládnout a provozoval to pomocí hyperventilace. Vždycky, když něco vyžadoval a rodina mu nechtěla vyhovět, stoupl si a řekl zhruba - jak to tak nebude budu dychat a umřu vám. Hyperventilací se skutečně spec děti dokáží dostat do bezvědomí. Paní přednášející nám říkala, že nejjednoduší metoda je v té chvíli spratkovi vrazit facku, jak říkala ještě nepoznala dítě, které brečí a zároveň dokáže hyperventilovat😜. Ve svém oboru byla uznávanou odbornicí a rozhodně nebyla odpůrkyní přiměřených tělesných trestů. Říkala a nemám důvod tomu nevěřit, že její kolegové ze zahraničí a specieelně ze zemí, kde jsou tělesné tresty zakázané vesměs také ne. Jen je tam atmosféra taková, že kdyby nahlas někdo z odborníků řekl, že u malých dětí je teorie respektující výchovy nesmysl, nefuguje a dítě rozhodně nemá mít práva pomalu dospělých lidí, ukřižují ho. Tam už dávno debata na toto téma skončila.