Já vím, že sis je správně na rozdíl od jsi si které jsem zplodil já. Ale proč brát příležitost k opravě. Nechci nikomu kazit radost.
Stella
Ďakujem. Nechcelo sa mi hrabať v komentoch, preto som sa opýtala…ja si stále myslím, že je to dieťa, resp. násťročný, ktorý nenazvala by so to, že chce náhradnú rodinu, iba si “našiel” rodinu (pre neho možno ideálnu), ktorej by chcel byť súčasťou - niečo na spôsob imaginárneho kamaráta…
Jenže i ti malé osoby je dobré sem tam držet na uzdě. Samozřejmě když si to zaslouží. Pořád je to někdo kdo je živen někým kdo má za něj zodpovědnost. Jasný, že nějaký výrazy pochytá třeba ze školy apod… ale základy slušného chování a vyjadřování je poviností což ne úplně dnes platí u všech. Sotva pozdraví když někam vejdou. Specifické vyjadřování, zkráceniny se dají očekávat - to snad měla každá generace. Jen mě osobně mezí, že dnes se to hrozně kombinuje s angličtinou. Já si pamatuji svoji výchovu a není to tak dávno. Když jsem šel s mamkou nakoupit a já nepozdravil. Hned jak jsme došli domů tak jsem schytal pár ran a poslední o futra za to, že jsem nepozdravil a máma mi to hned vysvětlila za co to bylo. Moje mamka měla i problémy se zápěstím a potom se zjistilo, že to má z toho jak mě mlátila tak přešla na používaní předmětů - vařečka byla velice oblíbená. Teď zpětně si jen říkám, že jsem si to jen zasloužil, protože já byl hrozný hajzl a to nepřeháním. Nestáhnout ruku na dítě? To dítě musí být už od narození neskutečný svatoušek a to takový děti jsou jen výjimky. Děti nemám, ale pokud se třeba poštěstí a potenciální syn bude po mně tak doma bude o zábavu postaráno. Sociálce to mile rád vysvětlím. 😉
trojAAAcko:Jenže i ti malé osoby je dobré sem tam držet na uzdě. Samozřejmě když si to zaslouží. Pořád je to někdo kdo je živen někým kdo má za něj zodpovědnost. Jasný, že nějaký výrazy pochytá třeba ze školy apod… ale základy slušného chování a vyjadřování je poviností což ne úplně dnes platí u všech. Sotva pozdraví když někam vejdou. Specifické vyjadřování, zkráceniny se dají očekávat - to snad měla každá generace. Jen mě osobně mezí, že dnes se to hrozně kombinuje s angličtinou. Já si pamatuji svoji výchovu a není to tak dávno. Když jsem šel s mamkou nakoupit a já nepozdravil. Hned jak jsme došli domů tak jsem schytal pár ran a poslední o futra za to, že jsem nepozdravil a máma mi to hned vysvětlila za co to bylo. Moje mamka měla i problémy se zápěstím a potom se zjistilo, že to má z toho jak mě mlátila tak přešla na používaní předmětů - vařečka byla velice oblíbená. Teď zpětně si jen říkám, že jsem si to jen zasloužil, protože já byl hrozný hajzl a to nepřeháním. Nestáhnout ruku na dítě? To dítě musí být už od narození neskutečný svatoušek a to takový děti jsou jen výjimky. Děti nemám, ale pokud se třeba poštěstí a potenciální syn bude po mně tak doma bude o zábavu postaráno. Sociálce to mile rád vysvětlím. 😉
Je mi úplně jedno, jak kdo vychovává své dítě ( pokud to nevidím ). Ale rozdávat pohlavky imaginárnímu dikutujícímu….na veřejném fóru…to o něčem svědčí.
Viete ako sa to hovorí, že deti vám desaťnásobne vrátia to, čo ste vy robili svojim rodičom. Pripravte si boxerské rukavice 🙂
ale základy slušného chování a vyjadřování je poviností což ne úplně dnes platí u všech. Lenže toto je v prvom rade obraz výchovy danej rodiny. Takže áno, dieťa: Pořád je to někdo kdo je živen někým kdo má za něj zodpovědnost - a ten dotyčný by ho mal naučiť aj slušnému chovaniu a vyjadrovaniu. Škola nemá suplovať rodičov…
Není potřeba děti bít, dají se vychovávat i jinak. Nejsem sice zastánce úplného zákazu trestů, ale rozdávat pohlavky za nepozdravení je dost úlet.
No a mně to jen prospělo. 😉 Moje výchova co jsem měl od mámy by dnes byla možná hodnocená jako týrání a víte co? Já to teda jako týrání neberu a jedině jak to můžu nazvat - bylo to zaslouženě. Pohlavek za nepozdravení? Adekvátní. Neříkám, že brutálně zbít, ale normální pohlavek v pohodě.
trojAAAcko:No a mně to jen prospělo. 😉 Moje výchova co jsem měl od mámy by dnes byla možná hodnocená jako týrání a víte co? Já to teda jako týrání neberu a jedině jak to můžu nazvat - bylo to zaslouženě. Pohlavek za nepozdravení? Adekvátní. Neříkám, že brutálně zbít, ale normální pohlavek v pohodě.
Taky jsem jich pár schytal a rodiče ani jeden tím dnes nijak netrpí.😄 S odstupem času si člověk vždy uvědomí, že i ten učitel co mi jí “fouknul” byl v právu. A kdybych to naprášil doma, tak dostanu druhou.😄 A víte že na toho učitele dodnes vzpomínám jako na nejlepšího “kantora” co jsme si mohli přát.
Vždy, jak se uhodí hřebíček do hlavičky, zakňučí.
Tohle je přesně rozdíl mezi děckem a dospělým, skoro dospělým.
Ti mladší prostě ten vtip, humor nemohou vytvořit a pochopit.
Sarkasmus, ironie, ne, děcka to neumí, umí se jen posmívat anebo opakují po dospělých, ale neví, čemu se smějí, smějí se, protože vzor, idol, berte mě vážně, jsem dospělý, bavím se s vámi o manželství, dospělých povinnostech a směju se vašim vtipům.
No, hele, znáte to… když jsme byli malí, furt: “Až budu dospělý, budu si dělat, co chci!!! Nepudu spát po ňákym blbym Večerníčku!!!” (V případě mého bratra to bylo ještě to vstávání o dost dřív než rodiče a útěk do vedlejší vsi na smeťák třeba, nebude čekat na Jú, hele neděle, neni malej, spratek tříletej.)
A teď bychom spali do oběda.
Ale já bych teda nechtěla už bejt dítě. Sice musim makat, ale konečně mám psa! Svýho, normálního,
a ne toho špica malýho blbýho, co mi cpali.
Jste si jistý, že to na Vás nenechalo následky, jo?
Hm.
😀
A Vy neumíte mluvit, že místo toho používáte pohlavek?
To je stejně zajímavé, jak u psů se jede pozitivně, ale u dětí je furt ten pohlavek ok.
megi-the-pes:Jste si jistý, že to na Vás nenechalo následky, jo?
Hm.😀
Jasný.😄 Vlastně ale ani moc ne. O oba rodiče jevím zájem a nedám na ně dopustit. Což se bohužel o mnohých co v životě nedostali facku říct nedá. Vykašlou se na rodiče a je jim v podstatě jedno jak žijí. Od toho jsou přeci instituce.🙂
megi-the-pes:A Vy neumíte mluvit, že místo toho používáte pohlavek?
To je stejně zajímavé, jak u psů se jede pozitivně, ale u dětí je furt ten pohlavek ok.
Ono to někdy nejde Megi bez toho pohlavku. Je to krajní řešení, ale i v přírodě to tak chodí.
N:Ono to někdy nejde Megi bez toho pohlavku. Je to krajní řešení, ale i v přírodě to tak chodí.
kdy to nejde?
hmn:kdy to nejde?
Kolikrát vidí maminku jak se její dítko vzteká v obchoďáku až k hysterickému záchvatu a to je ten případ kdy to nejde.
Moje citace.
Jenže i ti malé osoby je dobré sem tam držet na uzdě. Samozřejmě když si to zaslouží.
Nikde jsem nepsal, že se musí vždycky. Jinak výchova jen slovy nemusí být vůbec efektivní a hlavně jen malý zlomek dětí vůbec bude poslouchat jen od slov. Porovnání s psy? To bych čekal, že jste větší expert na psy než já, protože taky záleží na plemenu psa. Některé se dají vycvičit jen slovy, ale ne všechny. Nějaký čas na cvičákách jsem taky strávil. To taky vidím různě ty pejskaře ve městech i mimo jak ti psi nikoho neposlouchají včetně vlastních majitelů a jen slyším “to nesmíš, fuj je to”, ale přitom ten papír o provedeném výcviku mají. Do teď jsem ještě neviděl řádně vycvičeného ovčáka jen za pomocí slov.
Jako krajní řešení to akceptuju, ale ne za každou blbost. Všechny moje děti párkrát dostaly na zadek, v mezní situaci za opakované nebezpečné chování.
Třeba s vysvětlením, že kdyby ho při přebíhání silnice srazilo auto, bolelo by to mnohem víc. ….Jedna z těch situací, kdy se mi tříeťák opakovaně vyškubnul z ruky a s řehotem utíkal přes silnici. Nepomohlo vysvětlování, zákazy, nepomohl řev (děsná sranda prý), dostal 3 proutkem (štípne, ale neublíží) a byl klid.
Pletete si trest a povel.
Na cvičáku jsem v životě nebyla, ale to je fuk.
Pes se dá naučit dokonce bez mluvení.
Na plemenu psa nezáleží. Nezáleží ani na tom, esi je to pes, kočka, opice, dítě, autistické dítě.
Když zfackuju vzteklé děcko v obchoďáku, co jsem ho naučila?
Někdy je jedna dobře mířená, znáte to… většinou je to ale použité blbě.
N:Kolikrát vidí maminku jak se její dítko vzteká v obchoďáku až k hysterickému záchvatu a to je ten případ kdy to nejde.
A jak si v této situaci pomůžete pohlavkem? Jakože pohlavek vyřeší hysterák, jo?
Máte děti?
Tohle se dá řešit s klidem. Ne, tohle nekoupíme. Hotovo. Stačí jednou, dvakrát, pak už dítě ví, že s touto strategií neuspěje.
Bez obecenstva není divadlo…